Článek
Skupina předních českých ekonomů v otevřeném dopisu varuje před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Dopis podepsali mimo jiné bývalí guvernéři České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma, předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl či bývalí členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská, Daniel Münich, Dominik Stroukal a Petr Zahradník.
„Vládní představitelé v médiích deklarují, že udrží deficity vládního sektoru pod třemi procenty HDP, ale zároveň trvají na tom, že má zákon umožňovat tuto hranici výrazně překračovat, a to hned několika různými způsoby. Především se jedná o únikovou doložku na infrastrukturní investice a platby za dostupnost v rámci PPP projektů a o možnost navýšení výdajů o deset procent na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu,“ uvedli dnes ekonomové v otevřeném dopisu.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci na dopis uvedla, že změna rozpočtových pravidel nemá alternativu. Představitelé vládní koalice už dříve oznámili, že jsou připraveni veto na srpnové schůzi Sněmovny přehlasovat.
Ekonomové přitom apelovali na poslance, aby omezili prvky zákona, které směřují k rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. „Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace,“ uvedli ekonomové.
Společné prohlášení ekonomů k návrhům změn rozpočtových zákonů
28. 7. 2026 Vláda svou poslaneckou většinou prosadila změny rozpočtových zákonů navzdory odborné kritice a přes vrácení ze strany Senátu, a to bez jakékoli úpravy či zohlednění argumentů upozorňujících na rizika těchto změn. Dne 22. července 2026 zákon vetoval prezident republiky.
Z hlediska ekonomů, kteří se dlouhodobě zabývají veřejnými financemi, považujeme krok prezidenta za opodstatněný a vyzýváme Poslaneckou sněmovnu, aby se důvody vrácení zabývala. Plně respektujeme roli vlády v nastavování rozpočtových priorit. Zde se ale jedná o úpravu pravidel, která mají všem vládám – té minulé, současné i budoucím – stanovovat limity, které jsou v souladu s odpovědným hospodařením, a tedy jsou v zájmu nás všech i budoucích generací.
Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace. Na ty budou dopadat naše dluhy.
Schillerová kritiku odmítla. Připomněla, že se kabinet zavázal udržet po celé volební období deficit státního rozpočtu pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). „Vláda respektuje rozpočtová pravidla, a právě proto přistoupila k jejich dílčím úpravám zaměřeným na investice a bezpečnost. Stávající podoba rozpočtových mantinelů totiž nepředstavovala přiměřenou pojistku, ale drtící lis na českou ekonomiku,“ uvedla ministryně.
„S veškerou úctou k fiskálním pravidlům připomínáme, že Česká republika dosáhla svých nejlepších rozpočtových výsledků v době, kdy zákonná dluhová pravidla ještě neexistovala a ministerstvo financí vedli Andrej Babiš a Alena Schillerová. Fiskální odpovědnost totiž nestojí na formálních limitech, ale na odpovědné, aktivní a realistické politice na příjmové i výdajové straně. Zároveň trváme na tom a jsme připraveni Poslanecké sněmovně znovu vysvětlit, že předložená novela absolutně nemá alternativu,“ píše ministryně na stránkách ministerstva financí.
Prezident v odůvodnění svého veta uvedl mimo jiné, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Kritice čelily zejména pozměňovací návrhy, které ve druhém čtení předložila Schillerová. Tyto úpravy umožní vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta HDP by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Členové vládní koalice už dali najevo, že jsou připraveni veto přehlasovat. Vrácení zákona Sněmovně označili za nezodpovědné. Podle nich by bez rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti nesměl v příštím roce překročit schodek rozpočtu 150 miliard korun, zatímco letos je plánovaný na 310 miliard korun. Takové skokové snížení deficitu by podle vlády ohrozilo fungování ekonomiky.
