Článek
Příjem bílkovin dříve řešili především sportovci a nadšenci do fitness, dnes už jsou produkty s vyšším obsahem bílkovin běžnou součástí regálů v obchodech. Zvýšená poptávka v kombinaci s vysokými výrobními náklady tak tlačí cenu hlavní suroviny proteinových doplňků do rekordních výšin.
Jednou z nejpoužívanějších surovin při doplňování proteinu je momentálně syrovátkový koncentrát, a to díky jeho dobré vstřebatelnosti. Právě ten čelí zásadnímu růstu cen. „Evropští dodavatelé hlásí u klasického 80% syrovátkového koncentrátu (WPC 80) extrémní zdražení, které se pohybuje v rozmezí 100 až 120 procent,“ vysvětluje za společnost Mixit.cz její spoluzakladatel Martin Wallner.
Fascinace proteinem
Celosvětově proteinovou mánii posilují i sociální sítě, na kterých se rozjel trend „protein maxxingu“, kdy někteří influenceři doporučují zařazovat do jídelníčku neobvykle vysoké dávky bílkovin pro zlepšení hubnutí a sportovního výkonu a někdy i s omezením příjmu sacharidů.
K potravinám bohatým na bílkoviny patří například maso, luštěniny nebo mléčné produkty, jako tvarohy a sýry. O protein se dnes ale obohacují i další typy potravin, které se na pultech většinou objevují s anglickým označením „high protein“. „Zatímco dříve šlo o typický produkt pro návštěvníky posiloven, dnes se stal běžnou součástí jídelníčku širší veřejnosti,“ komentuje zájem v Česku mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Pro doplňování bílkovin se hojně využívá právě syrovátka, která v tekuté formě vzniká přirozeně při výrobě mléčných produktů. Tu pak lze vysušit a použít dál. Základní sušená syrovátka se následně běžně využívá v potravinářství nebo také jako krmivo pro zvířata. V doplňkových produktech, jako je například proteinový prášek pro přípravu nápoje, se ale vyskytují syrovátkové koncentráty (Whey Protein Concentrate - WPC) nebo izoláty (WPI). Koncentráty obsahují většinou zhruba 80 procent bílkovin, izoláty pak mají mezi 85 a 95 procenty bílkovin.
Jejich výroba je energeticky náročná a je k ní potřeba speciální technologie. „Výstavba nových specializovaných továren na výrobu je finančně náročná a trvá roky, což brání rychlému rozvolnění trhu,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Speciální filtrační věže potřebné k jejich výrobě stojí podle jeho slov miliardy korun, a proto se v Česku koncentráty a izoláty nevyrábějí. Čeští výrobci tak využívají syrovátkový protein ze zahraničí.
„Tuzemské mlékárny sice produkují obrovské množství tekuté syrovátky i základní sušené syrovátky, ale nemají dostatečné kapacity na náročnou mikrofiltraci pro výrobu vysoko-procentních fitness proteinů,“ vysvětluje Zemánek.
Chybějící technologii potvrzuje například za Madetu Monika Bendová, ředitelka závodu Madety v Plané nad Lužnicí. Společnost provozuje celkem čtyři výrobní závody, denně podle Bendové vyprodukují dohromady 600-650 tisíc litrů sladké syrovátky. Tu dodávají jak českým, tak i zahraničním zpracovatelům a poptávka se podle ní v současné době zvyšuje.
„V tuto chvíli o výrobě syrovátkových koncentrátů neuvažujeme,“ komentuje pak situaci generální ředitel Mlékárny Hlinsko (Tatra) Jiří Tvrdík. „Vyprodukovanou syrovátku prodáváme českým zemědělcům ke krmným účelům.“
Česko zatím bez výpadku
Cena za kilové balení syrovátkového proteinového prášku, vhodného například k přípravě nápojů, se na českém trhu pohybuje orientačně mezi 700 a 1000 korunami. Záleží ale na značce produktu a na prodejci, u prémiových proteinů se může cena přehoupnout i přes hranici tisíce korun.
Česko v současnosti prázdným regálům s proteinovými výrobky nečelí, rostoucí ceny ale znát jsou. „Dopad se postupně projevuje v peněžence. Syrovátkový protein je nejdražší v historii, a pokud globální poptávka nepoleví, vysoké ceny na českém trhu přetrvají,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Zemánek.
„Roli sehrává i fakt, že evropští výrobci syrovátky mají možnost vyvážet významnou část své produkce do USA a Asie za vyšší ceny. Pokud chtějí české značky nakoupit surovinu pro své zákazníky, musejí přeplatit konkurenční nabídky z globálního trhu,“ vysvětluje.
Dopady situace potvrzují například firmy Mixit.cz nebo GymBeam, které na tuzemském trhu působí a zaměřují se i na proteinové výrobky. „Rostoucí ceny surovin se snažíme do koncových cen pro zákazníky promítat v co nejmenší možné míře, což znamená, že u těchto produktů primárně dočasně akceptujeme nižší marži,“ vysvětluje za slovenskou společnost GymBeam její marketingová ředitelka Beatrix Vojteková.
Ani jedna ze společností ale změnu receptur kvůli vysokým cenám nezvažuje. Wallner za Mixit nicméně přiznává, že pokud se situace na trhu nezlepší, budou muset zvážit další postupy, jako například zvýšení cen. „Díky naší nákupní strategii a včasnému zakontraktování surovin za loňské, výrazně příznivější ceny, se nám dařilo posledních 8-10 měsíců chránit naše zákazníky před globálními výkyvy a držet koncové ceny produktů na stabilní úrovni,“ vysvětluje.
Upozorňuje, že syrovátkový izolát (WPI) je v současnosti sice cenově o něco stabilnější, jako plnou náhradu koncentrátu ho ale využít momentálně nemohou. „Z technologického hlediska nelze koncentrát v recepturách jednoduše plošně nahradit izolátem. Má vyšší obsah bílkovin a odlišné vlastnosti, což by vyžadovalo komplexní reformulaci našich produktů,“ vysvětluje.
Globální hit
K vysoké celosvětové poptávce podle zahraničních médií přispívá i rozšíření léků na hubnutí, jako je například Ozempic. Při jejich užívání totiž hrozí úbytek svalové hmoty, a proto se doporučuje dbát na příjem bílkovin.
Ve Spojených státech dokonce hlásí nedostatek syrovátkového proteinu, protože poptávka převyšuje nabídku. „Někteří partneři na trhu uvedli, že určití dodavatelé mají do konce roku vyprodáno,“ stojí v reportu amerického ministerstva zemědělství z konce dubna k problematice syrovátkových proteinů, konkrétně WPC 34. Mléka by mělo být v USA dostatek, problém je ale v kapacitě specializovaných zařízení k filtraci potřebné k výrobě koncentrátů.
„Zásadním způsobem roste poptávka i v Asii, zejména v Číně, což tuto situaci ještě umocňuje,“ uzavírá Zemánek.
