Článek
„Bylo to dobré setkání.“ Tak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zhodnotil úterní schůzku se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Ten ho v Bílém domě přivítal krátce před desátou hodinou dopoledne washingtonského času.
Oba státníci za zavřenými dveřmi jednali přibližně hodinu. Na rozdíl od února 2025 tentokrát jejich schůzka proběhla bez veřejných střetů.
Americký deník The New York Times píše o setkání, které odráží dosud nejlepší vztahy mezi oběma lídry od Trumpova loňského návratu do Bílého domu.
Zelenskyj k Trumpovi zavítal předtím, než zamířil na poslední rozloučení s republikánským senátorem Lindseym Grahamem, který platil za podporovatele Ukrajiny.
Očekávání před jednáním byla vysoká. Kyjev chtěl především získat konkrétní závazky v oblasti protivzdušné obrany a přesvědčit Trumpa, aby dál podporoval tlak na Moskvu. Výsledkem ale nebyla ani nová velká dohoda, ani oznámení dalšího balíku vojenské pomoci.
Příslib z Ankary
Zelenskyj uvedl, že s Trumpem mluvili o možnosti licenční výroby střel pro systémy Patriot a dalších krocích, které by mohly posílit ukrajinskou obranu. Podrobnosti ale nezveřejnil.
Právě možnost výroby střel Patriot přímo na Ukrajině přitom není novým návrhem. Trump s ním přišel už během červnového summitu NATO v Ankaře, kde Zelenskyj žádal spojence především o dodávky dalších systémů Patriot a hlavně interceptorů do nich.
Americký prezident tehdy reagoval příslibem, že Spojené státy umožní Kyjevu získat licenci na jejich výrobu. „Takhle si pak nebudete moct stěžovat, že vám jich nedáváme dost,“ prohlásil Trump na summitu.
Analytici pro Seznam Zprávy Trumpova slova hodnotili jako významný krok, zároveň ale upozorňovali, že jeho praktický dopad nebude okamžitý. Jejich varování se potvrzuje – případné vybudování výroby systémů Patriot na Ukrajině by trvalo roky, zatímco Kyjev potřebuje pomoc okamžitě.
Ruské útoky na ukrajinská města mezitím dál pokračují a obranné síly nemají čím sestřelovat rakety.
„Situace je mimořádně vážná“
Kyjev už několik měsíců upozorňuje spojence, že mu docházejí střely do Patriotů, které jsou klíčové zejména při obraně měst před ruskými balistickými raketami. Nedostatek interceptorů omezuje schopnost Ukrajiny čelit stále intenzivnějším ruským útokům na civilní infrastrukturu.
„Současná situace je mimořádně vážná,“ řekl pro Seznam Zprávy ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. „Pro Ukrajinu se čas měří lidskými životy. Každý den prodlení znamená další oběti mezi civilisty,“ dodává diplomat.
Ukrajinské letectvo upozorňuje především na nedostatek střel PAC-2 a zejména PAC-3 pro systémy Patriot. Právě PAC-3 jsou zásadní pro ničení ruských balistických raket, proti nimž má Ukrajina jen omezené možnosti obrany. Moskva si podle Kyjeva tuto slabinu uvědomuje a snaží se ji využít při masivních úderech.
Ukrajina na summitu NATO:
Obrat ve vztazích
Navzdory výše popsanému zůstávají podle amerických médií vztahy mezi Trumpem a Zelenským zatíženy hlubokou nedůvěrou. Již zmíněné první setkání po Trumpově návratu do Bílého domu skončilo otevřeným konfliktem – ukrajinský prezident musel po ostré výměně názorů opustit Oválnou pracovnu ještě před plánovanou tiskovou konferencí.
Trumpova administrativa následně v jednáních o ukončení války zaujala vůči Moskvě vstřícnější postoj než předchozí vláda Joea Bidena a opakovaně zpochybňovala Zelenského vyjednávací pozici. Washington zároveň na čas přerušil vojenskou pomoc i sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Poslední měsíce ale přinesly částečný obrat. Zelenskyj změnil vůči Trumpovi i jeho okolí komunikační strategii a začal více zdůrazňovat oblasti, v nichž může být Ukrajina pro Spojené státy partnerem, nikoli pouze příjemcem pomoci.
„Vztahy jsou jednoznačně lepší než před rokem. Jednak Zelenskyj prokázal, že karty skutečně má – především díky rozvoji dronových technologií. A za druhé se Ukrajině na frontě daří výrazně lépe než loni,“ řekl Seznam Zprávám analytik ukrajinského serveru The Kyiv Independent Adam Sybera.
Sám Zelenskyj tento posun popsal v nedávném rozhovoru s americkou konzervativní komentátorkou Laurou Loomerovou, když řekl, že vztahy s Trumpem se změnily po jejich krátkém rozhovoru ve Vatikánu, který označil za „historický moment“. Podle Zelenského se během několika minut podařilo zmírnit napětí a změnit tón vzájemné komunikace.
Ukrajinský prezident zároveň upozornil na rostoucí význam ukrajinských zkušeností z války, především v oblasti bezpilotních technologií. Právě schopnosti tamního dronového průmyslu a zkušenosti z bojiště začaly být pro Washington zajímavé i z hlediska vlastní obrany a dalších konfliktů.
Nejen proto podle deníku The Wall Street Journal začal Trump v posledních týdnech na Ukrajinu i Zelenského nahlížet příznivěji.
Každá schůzka je testem
„Trump má rád vítěze,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy britský analytik Edward Lucas.
Stejná slova pro WSJ použil také jeden z představitelů Bílého domu s tím, že ukrajinský prezident podle něj začíná v očích amerického prezidenta působit právě tímto způsobem - jako někdo, kdo reprezentuje sílu, nikoli porážku.
Zároveň ale americký list upozorňuje, že změna Trumpova postoje nemusí být definitivní. Jeho pohled na zahraniční politiku se může rychle měnit a každá schůzka se Zelenským představuje další test jejich vztahu.
Trump navíc v Ankaře sice přiznal, že si se Zelenským vybudovali „docela dobrý vztah“, avšak v nedávném telefonátu s influencerkou Loomerovou přiznal, že má sice Zelenského rád, ale stejně tak má rád i Putina.
Britský politolog Taras Kuzio se k tomu vyjadřuje následovně: „Trump nadále žije ve světě iluzí, když tvrdí, že Zelenskyj a Putin chtějí mír. Rusko stále doufá v dohodu ve stylu Jalty, v níž by Spojené státy předaly Ukrajinu zpět pod ruský vliv. To se nestalo loni, přestože Trump tehdy tvrdil, že Ukrajina ‚nemá žádné karty v ruce‘. Letos se to podle něj nestane už vůbec, protože Ukrajina válku vyhrává.“
Prezidenti se podle Zelenského věnovali také diplomacii a potřebě znovu nastartovat jednání o ukončení války. Konkrétní návrh příměří ale po schůzce nepředstavili. Oba týmy mají podle ukrajinského prezidenta pokračovat v další komunikaci.
Před schůzkou se objevily informace, že ukrajinští a američtí představitelé diskutovali návrh takového omezení útoků, který by následně mohl být předložen Rusku v rámci snahy o obnovení diplomatického procesu. Nešlo ale o to, že by se mělo „uzavřít ukrajinské nebe“ ve smyslu ochrany ukrajinského vzdušného prostoru západními letadly, jak se řešilo na začátku války.
