Článek
Britské ministerstvo vnitra se při zamítnutí žádosti o azyl odkazovalo na neexistující dokument. Podle soudu šlo o informace vymyšlené umělou inteligencí, což je podle něj „opírání se o falešné důkazy“. Informuje o tom deník The Guardian.
Žena původem z Maroka požádala o azyl na základě obav, že by ji mohl zabít její manžel, který je dříve odsouzeným zločincem. Žila v nuceném manželství, do kterého vstoupila v nezletilém věku, a jehož součástí bylo extrémní násilí, včetně znásilnění. Ze země uprchla společně se svým dítětem.
Ministerstvo vnitra však její žádost zamítlo s odkazem na důkazy z údajně nezávislého dokumentu známého jako informační zpráva o politice země (pozn. red. country policy information note, CPIN). Ten podle ministerstva potvrzoval, že Maroko bude pro ženu bezpečné. Žena se proti tomuto rozhodnutí odvolala k imigračnímu soudu, který ale její odvolání odmítl na základě stejného dokumentu. Ten se ale nepodařilo dohledat.
Až poté, co žena podala další odvolání k vrchnímu soudu, vyslovil tamní soudce pochybnosti ohledně nenalezeného dokumentu. V rozhodnutí ze dne 14. července soudce uvedl: „Zdá se, že žádný takový dokument CPIN nikdy neexistoval. Nebyl nalezen ve veřejně přístupných zdrojích a ministerstvo vnitra nebylo schopné potvrdit jeho existenci.“
Soud dodal, že po prostudování zamítacího dopisu nabyl podezření z použití umělé inteligence. „Je možné, že odkazy na informační zprávu o Maroku z července 2021 v tomto dopise jsou výsledkem ‚halucinace‘ umělé inteligence. Pokud by tomu tak bylo, představovalo by to ze strany žalovaného mimořádně závažné selhání.“ V prohlášení soudce dále uvedl, že opírání se o dokument, který neexistuje, představuje „opírání se o falešné důkazy“, a že se jedná o „procesní nesrovnalost“.
Deník The Guardian se na dokument zeptal ministerstva vnitra. To nejprve zaslalo odkaz na archiv, kde se dokument nenacházel. Později ministerstvo poskytlo redakci jiný dokument, a to nezveřejněnou interní směrnici známou jako informační zprávu o zemi (country information note, CIN). Ta ale nedospívá k závěru, že Maroko je bezpečnou zemí pro návrat ženy v situaci, jako je tato. Uvádí se v ní, že v roce 2018 byly uděleny výjimky umožňující uzavření 40 000 dětských sňatků. To představuje jednu pětinu všech sňatků v daném roce. Dále zpráva uvádí, že marocké zákony výslovně nekriminalizují znásilnění v manželství a že ženy, které toto oznámí, mohou být trestně stíhány za mimomanželský sex, pokud jim úřady neuvěří.
Zdroje z ministerstva vnitra uvedly, že jsou schopny poskytnout další informace o případu. „Ministr vnitra obnovuje pořádek a kontrolu v našem azylovém systému. Odstraňuje pobídky přitahující nelegální migranty do Spojeného království a zintenzivňuje vyhošťování těch, kteří nemají právo se na britském území zdržovat. Systém neustále přezkoumáváme. Žádosti jsou vždy posuzovány individuálně a na základě nejnovějších důkazů, aby byla ochrana poskytnuta pouze těm, kteří ji skutečně potřebují.“
Případ marocké ženy je stále otevřený.
