Článek
Zatímco v míru se můžou Češi a Češky mezi 18 a 60 lety chystat na obranu země dobrovolně, v případě konfliktu je stát povolá na pomoc ozbrojeným silám příkazem. Často o tom ale vůbec neví.
Třeba podle šest let starého průzkumu veřejného mínění od agentury STEM/MARK o branné povinnosti na podzim 2020 netušila téměř polovina české populace starší 15 let.
Armáda se proto před třemi lety rozhodla pro osvětu. Do novely branného zákona vojáci společně s úředníky ministerstva obrany vepsali nový odstavec. Ten říká, že krajská vojenská velitelství mají občanovi, který dosáhl plnoletosti, poskytnout o branné povinnosti „podrobné informace“. Před třemi lety se uvažovalo o tom, že by to bylo formou dopisů.
Jenže to se nestalo a informace si dodnes zájemci musí hledat sami na armádním náborovém webu, na sociálních sítích nebo v rekrutačních centrech.
Najít vhodnou formu
Otázku ohledně nenaplněné povinnosti armády informovat plnoletou mládež o branné povinnosti vrátil v úterý do hry senátní výbor, jehož jednání se zúčastnil i nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. Zákonodárce zajímalo, jestli vojáci začnou dopisy rozesílat nyní.
„Ještě jsem se k této problematice nedostal, ale určitě to je jedna z možností, jak oslovit mladou generaci, že tady je jakási jejich povinnost,“ řekl Hlaváč, který převzal velení armády na začátku měsíce.
Jak je to s výkonem branné povinnosti v míru a v krizi?
V míru se můžou Češi a Češky mezi 18 a 60 lety zapojit do přípravy na obranu země následujícími způsoby:
1) Být vojákem z povolání,
2) být vojákem v aktivní záloze,
3) absolvovat dobrovolné vojenské cvičení,
4) nechat se zapsat na seznam dobrovolně předurčených pro doplnění ozbrojených sil.
Naproti tomu v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu mohou vojáci povolat občany mezi 18 a 60 lety, aby doplnili ozbrojené síly. O tom, které skupiny občanů se mají podrobit odvodnímu řízení, rozhoduje vláda podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace.
Zdroj: Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování
Doplnil, že nejdřív je potřeba najít vhodnou formu, jak informace mladým lidem doručit. „Chtěl bych zdůraznit, že než začneme rozesílat takové dopisy, tak to potřebujeme veřejně vysvětlit, aby nevznikl dojem, že se armáda snaží někoho militarizovat nebo vytvářet ovzduší urgentního nebezpečí pro Českou republiku.“
Redakce se s dotazem ohledně povinnosti informovat plnoleté Čechy a Češky o tom, co od nich stát vzhledem k obraně země čeká, obrátila také na ministerstvo obrany.
„Tato problematika je v gesci Generálního štábu AČR, pro případné detaily se proto, prosím, obraťte přímo na ně,“ odpověděla mluvčí resortu Magdalena Hynčíková. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na zaslanou SMS nereagoval.
Dopisy, které nedorazily
V době změny branného zákona byl náčelníkem generálního štábu Karel Řehka. „Je to dobrá myšlenka: jakmile člověk dosáhne dospělosti a začne se na něj vztahovat branná povinnost, tak dostane od armády dopis nebo e-mail, ve kterém mu vysvětlíme, co to branná povinnost je, a zároveň mu napíšeme, jaké má možnosti,“ popsal Seznam Zprávám záměr.
Vojáci se tak podle jeho slov rozhodli ještě v roce 2023, kdy novela začala platit, rozeslat dopis čerstvě osmnáctiletým Čechům a Češkám.
„Dopis jsme měli napsaný, všechno bylo nachystané, jenže bývalá ministryně obrany (Jana) Černochová měla obavu, že by to přineslo velkou kritiku veřejnosti, takže jsme to nakonec nezrealizovali. Opakovaně jsem pak upozorňoval, že nedodržujeme vlastní zákon,“ tvrdí Řehka a vysvětluje, proč dopisy do schránek nikdy nedorazily.
Co říká branný zákon
§ 2 Vznik branné povinnosti
(1) Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18 let.
(2) Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.
(3) Krajské vojenské velitelství sděluje občanovi, kterému vznikla branná povinnost, podrobné informace o obsahu branné povinnosti a možnosti a způsobu dobrovolného převzetí jejího výkonu.
Podobně mluvil v úterý na senátním výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost taky nový šéf armády Miroslav Hlaváč: „Paní ministryně rozhodla, že tyto dopisy se rozesílat nebudou.“ Doplnil, že to bylo v době krátce po začátku války na Ukrajině, takže to podle něj bylo „v takovém citlivém období pro všechny, včetně České republiky“.
Černochová: Těžko jsem mohla něco zakazovat
Tvrzení bývalého i současného náčelníka generálního štábu Řehky a Hlaváče Jana Černochová (ODS) razantně odmítá. Rozeslání dopisů prý nestopla.
„Dohodlo se, že vedení armády zvolí vhodný způsob, jak plnoletým informaci o branné povinnosti v souladu se zákonem doručit. Způsobů se tehdy diskutovalo několik a kladl se důraz na to, aby to v tehdejší vyhrocené společenské atmosféře – díky válce na Ukrajině – nevyvolalo strach, že probíhá mobilizace,“ napsala redakci.
Dodala ještě, že informování čerstvě plnoletých mají ze zákona dělat krajská vojenská velitelství: „Těžko jsem mohla něco zakazovat krajským vojenským velitelstvím, když pod pravomoci ministra vůbec nespadají. Já jsem jako ministryně předložila zákon, aby se vůbec armáda a krajská vojenská velitelství do registru mohla dostat. To byla moje role. Ne schvalovat nebo zakazovat nějaké dopisy.“
Za pravdu exministryni dává i zdroj obeznámený s vyjednáváním, který Seznam Zprávám řekl, že Jana Černochová rozesílání dopisů nezakázala.
Podle platné legislativy ministerstvo obrany armádu řídí a generální štáb je součástí resortu. Právě spory o pravomoci, co má dělat ministr a co šéf armády, byly jednou z příčin opakovaných dohadů mezi Černochovou a Řehkou. Několik se jich v uplynulých letech řešilo i veřejně v médiích.
