Článek
Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala kvůli bitcoinové kauze Tomáše Jiřikovského, exministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Vyplývá to z vyjádření olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna a informací ČTK. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Jiřikovského. Například pro Blažka žalobkyně požaduje trest 6,5 roku vězení.
Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně, odpověděl v pondělí na dotaz ČTK olomoucký vrchní žalobce Dragoun. V tiskové zprávě jména obžalovaných uvedena nejsou, ale jsou známa z doby obvinění.
Jiřikovskému navrhuje žalobkyně uložení souhrnného trestu 20 let vězení a propadnutí majetku, a to za provozování darknetového tržiště Nucleus Market v letech 2014 až 2016, na němž se odehrávaly ve velkém rozsahu obchody s omamnými a psychotropními látkami, i za legalizaci výnosů z této činnosti z roku 2015 v rozsahu zhruba 12 milionů korun; trest zahrnuje i jeho předchozí odsouzení, ze kterého byl podmíněně propuštěn.
Za praní špinavých peněz v podobě darování bitcoinů v hodnotě 960 milionů korun ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025 navrhuje státní zástupkyně uložení dalšího trestu odnětí svobody v trvání devíti let, uvedl olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun na stránkách VSZ.
Pro Blažka navrhuje 6,5 roku vězení
Exministrovi Pavlu Blažkovi (dříve ODS), který kvůli kauze loni rezignoval, a jeho někdejšímu náměstkovi Daňhelovi žalobkyně navrhuje 6,5 roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun. Podle obžaloby se podíleli na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, přičemž záměrně porušili své povinnosti jako úřední osoby. Obžalováni jsou tak z praní špinavých peněz i zneužití pravomoci úřední osoby.
Ještě vyšší trest navrhuje žalobkyně pro Jiřikovského advokáta Kárima Titze, který podle obžaloby legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval. V souvislosti s tímto darem je obžalován z účastenství ve formě organizátorství zločinu zneužití pravomoci úřední osoby a z praní špinavých peněz.
„Dále je tomuto obviněnému samostatně kladeno za vinu, že se podílel ještě v březnu a dubnu 2025 na legalizaci výnosů z trestné činnosti v rozsahu 40 bitcoinů, což představuje zhruba 74 milionů korun,“ uvedl Dragoun. Žalobkyně Titzovi navrhuje osmiletý úhrnný trest, peněžitý trest v desítkách milionů korun a zákaz činnosti na dobu osmi let.
VSZ v Olomouci muselo podat obžalobu do 14. srpna, jinak by byl kvůli končící vazební lhůtě propuštěn.
Aktéři odmítají obžalobu
Blažek zatím obžalobu nemá k dispozici. „Zatím mohu jen konstatovat, že doposud nebylo právně nijak prokázáno, natož rozhodnuto, že darované BTC pocházely z trestné činnosti. A tvrzení policie, že mezi obžalovanými existovala nějaká dohoda o protiprávním jednání, nebylo doloženo taktéž. A být ani nemohlo, neboť jde o výmysl a lež,“ uvedl Blažek na síti X.
„S obžalobou, která nemá oporu v provedeném vyšetřování ani v souvisejících rozhodnutích soudů, nesouhlasím,“ sdělil ČTK Daňhel. Advokát Kárim Titz kritizuje postup policie a státního zastupitelství, který pokládá za účelový, stejně jako advokát Tomáše Jiřikovského Martin Kotrbáček.
„Je porušením práva na spravedlivý proces, pokud je obžaloba podávána za situace, kdy vyšetřování prokazatelně není ukončeno. Trestní řád neumožňuje podat obžalobu, pokud skutkový stav není prokázán bez důvodných pochybností. Jedná se o velmi závažné pochybení. Právo na spravedlivý proces není možné obcházet,“ uvedl Titzův právní zástupce Lukáš Trojan.
„Klient věří ve spravedlivý soudní proces a je připraven v rámci své obhajoby využít veškeré dostupné právní prostředky, bez ohledu na právní či mediální tlak, kterému je podrobován,“ doplnil Trojan. Titz se nedávno obrátil také na Ústavní soud. Žádal předběžné opatření, které by dočasně znemožnilo podat obžalobu.
Podle Titzova právního zástupce není dosud postaveno najisto, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Trojan poukázal také na to, že od zahájení trestního stíhání k podání obžaloby uplynuly jen tři měsíce, spisový materiál však má 23 tisíc stran, což komplikuje obhajobu. Zajištění nemovitého majetku a všech bankovních účtů pokládá obhajoba za nepřiměřené opatření, které vytváří extrémní tlak na Titze a jeho nejbližší okolí.
„Způsob, jakým bylo vedeno zejména závěrečné stadium přípravného řízení, nemá se spravedlivým procesem mnoho společného. Procesní práva obhajoby byla opakovaně krácena a celý postup směřoval k jedinému cíli - udržet mého klienta ve vazbě a vyvinout na něj maximální tlak, aby označil další osoby,“ uvedl na dotaz ČTK Jiřikovského advokát Martin Kotrbáček.
„Proti tomuto postupu jsme se bránili průběžně. Řada našich stížností, včetně vazebních, je dosud u Ústavního soudu nevyřízena. Mám za to, že orgánům činným v trestním řízení šlo primárně o něco jiného než o zjištění skutkového stavu,“ doplnil Kotrbáček.
Advokát Jiřikovského zatím čeká na doručení obžaloby. „Právní kvalifikace i výše navrhovaných trestů nám známy jsou - Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nám je v průběhu přípravného řízení opakovaně a s viditelnou chutí připomínalo. Dvacet let a k tomu dalších devět. Nechť si každý udělá vlastní názor o tom, čemu takový návrh slouží,“ uvedl Kotrbáček.
Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek na konci června v rozhovoru pro Seznam Zprávy avizoval, že brzy podají návrh na podání obžaloby na státní zastupitelství. Vyšetřování NCOZ ukončila 29. července.
Mazánek označil bitcoinovou kauzu za největší kauzu v oboru praní špinavých peněz, kterou kdy vyšetřovatelé řešili. Kauza zároveň podle ředitele byla atypická. „Tato kauza je pro nás naprosto atypická. A to způsobem toho páchání i rozsahem využití kryptoměn. Protože je to tak výjimečný případ, nasadili jsme na něj veliký specializovaný tým. Využili jsme tam všechny naše dostupné prostředky trasování virtuálních aktiv a jejich zajišťování. Bylo to velmi náročné,“ dodal.
Bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun přijal tehdejší ministr spravedlnosti Blažek loni v březnu jako dar pro stát od Jiřikovského. Darování kryptoměny vyvolalo otázky ohledně původu majetku, transparentnosti i etiky přijetí takového daru státem. Podle vyšetřovatelů měl dar sloužit k legalizaci dalších bitcoinů Jiřikovského.
Programátor se ke kryptoměně dostal po propuštění z vězení, kde si odpykával devět let za provozování online tržiště pro prodej drog. Většinu zabavené elektroniky mu loni v lednu vydal na podnět Nejvyššího soudu brněnský krajský soud. Kvůli šifrování totiž znalec nevěděl, co je v zařízeních uloženo.
