Během pár týdnů navrhneme obžalobu za bitcoiny, říká šéf NCOZ

Platí na policejní poměry nejlépe. A přesto nemohou sehnat kvalitní detektivy. Jiří Mazánek, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), mluví v rozhovoru pro Seznam Zprávy o tom, že kdyby měl jeho útvar o 60 policistů víc, každý rok by dokázal rozkrýt několik dalších velkých kauz.

Takových jako je případ údajné korupce v nemocnici v Motole nebo případ miliardy v bitcoinech, kterou chtěl státu zajistit bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Obě tyto kauzy NCOZ - kromě jiných - zmiňuje v čerstvé výroční zprávě.

„Podstupujete souboj s nejlepšími advokáty, s nejtvrdšími obviněnými. Některým kolegům to často nestojí za to,“ vysvětluje Mazánek.

Je bitcoinová kauza kolem exministra Pavla Blažka z vašeho pohledu největším a nejzajímavějším případem?

Určitě. Je pro nás jednou z největších kauz nejen loňského roku. Ve svém oboru - to znamená praní špinavých peněz, ale především v zajišťování virtuálních aktiv a aktiv vůbec v případech v digitálním prostoru - je to největší kauza za dobu existence NCOZ.

S něčím podobným jste se tedy ještě nesetkali?

Ne, tato kauza je pro nás naprosto atypická. A to způsobem toho páchání i rozsahem využití kryptoměn. Protože je to tak výjimečný případ, nasadili jsme na něj veliký specializovaný tým. Využili jsme tam všechny naše dostupné prostředky trasování virtuálních aktiv a jejich zajišťování. Bylo to velmi náročné. A já bych chtěl poděkovat kolegům i dozorovému státnímu zastupitelství, protože to je skutečně atypická, náročná kauza. Naučili jsme se na ní hodně nových věcí.

V čerstvé výroční zprávě ale píšete, že právě klasické kryptoměny nejsou už tak oblíbené. Co je tedy nahrazuje?

Musíme si uvědomit, že pokud budete chtít ukrýt špinavé peníze, prát je a obchodovat s nimi, tak bitcoin je vlastně překonaný nástroj.

Což poznali i aktéři této kauzy…

Ano. Bitcoin se totiž stává široce akceptovaným virtuálním aktivem, do kterého ukládají peníze institucionální investoři a získávají nad ním kontrolu. Navíc Česká republika přijala zákon, který postavil virtuální aktiva na roveň tradičních investičních aktiv a lze na ně uplatnit časový a hodnotový test v rámci daňové povinnosti. Tyto uznané virtuální měny chce stát kontrolovat. Logicky se tedy bitcoin stává pro zločince neatraktivní. Proto lidé, kteří ukládají nelegální zisky nebo používají tyto platformy k nelegálním obchodům, hledají jiné nástroje v podobě anonymních mincí a možností moderních smartchainů.

A jak potom přeměňují takovou měnu na peníze?

To už je náš zastaralý pohled. Řada lidí už ji na peníze ani proměňovat nechce. Klasické peníze nepotřebují, protože z velké části žijí ve virtuálním světě a obchodují tam. Přeměňují je na komodity, jako jsou zbraně, drogy a další.

A tyhle nové kryptoměny nebo tokeny dokážete zločincům už zabavovat?

Pouze částečně. Tokeny jsou uchovávány v hardwarových a softwarových peněženkách, které jsou chráněny šifrováním. Za určitých okolností je možné i tuto ochranu překonat a následně tokeny zajistit. Ono je to jako s jinými druhy zločinu - vyvíjí se, snaží se dostat napřed a my se je musíme snažit dohnat. Loni se policii podařilo zajistit majetek v celkové hodnotě přes sedm miliard korun, NCOZ z toho má takřka čtyři miliardy, tedy větší polovinu. A z toho 1,3 miliardy dělá zajištění v oblasti kryptoměn. Samozřejmě většina z toho se vztahuje právě k bitcoinové kauze.

Jak dlouho ještě budete bitcoinovou kauzu vyšetřovat?

Velmi brzy vyšetřování ukončíme a budeme podávat návrh na podání obžaloby na státní zastupitelství.

V řádech týdnů?

Ano.

Ještě k zabaveným penězům: Loni v listopadu jste zasahovali na Správě železnic a dnes už bývalému řediteli zabavili 80 milionů korun z trezoru. Dodnes není ani obviněn. Nezdá se vám to dlouhé?

Běží prověřování. Je potřeba si uvědomit, že prověřování velkých zakázek a podezření na korupční jednání je velmi složité. Prověřujeme opravdu rozsáhlou skutkově a právně náročnou trestnou činnost, rozsáhlé objemy majetku, rozsáhlé finanční transakce. Takže bohužel to někdy trvá.

A nestane se, že mu těch 80 milionů budete muset vrátit?

Určitě z minulosti známe kauzy, kdy jsme zajišťovali poměrně velké množství finančních prostředků a třeba i po dvou letech prověřování jsme prostředky vraceli. Obvykle to spíš provází kauzy, kde peníze přes nás přetékají ze zahraničí.

Před pár lety jste říkal, že právě zakázky v dopravě už nebývají tak zmanipulované a uplacené jako dřív. A pak přišla stamilionová kauza silničářů na Olomoucku, zatýkání na Ředitelství silnic kvůli tendrům na údržbu nebo právě loni domovní prohlídky u manažerů Správy železnic. Takže jste se mýlil?

Nebyl to tehdy špatný odhad. Změna během několika let je v tom, že do této oblasti přitéká daleko větší množství peněz. S tím se objevuje pozornost lidí, kteří na nich chtějí kořistit.

Ve výroční zprávě píšete, že převládá korupce v oblasti silničních staveb, ale také v IT a ve zdravotnictví. Informace z obvinění v kauze nemocnice v Motole říkají, že ten údajný korupční systém tam měl fungovat dvacet let. Proč jste na něj nepřišli dřív?

Podívejte se, máme určitý počet policistů a společnost je velká. Když nám dáte o dva tisíce policistů víc, tak nepochybně budeme kauzy odhalovat takřka online. Musíte si uvědomit, že kauzu typu Motol začnete se třemi, čtyřmi policisty, ale pak ve fázi před zahájením trestního stíhání už na ní pracují až patnáctičlenné týmy. A na útvaru neřešíme jen korupci.

Navíc nám vyvěrá specifický problém, velmi obtížně sháníme policisty. V Praze, kde jsou další bezpečnostní sbory a silný soukromý sektor, jsme vlastně nekonkurenceschopní.

Vždyť v rámci policie platíte skoro nejlépe.

A tak to i je. Ale i jinde kolegové dostávají buď srovnatelný, nebo jen o něco nižší plat. Navíc mají užší specializaci, zatímco u nás se vede celá škála trestního řízení. Podstupujete souboj s nejlepšími advokáty, s nejtvrdšími obviněnými. Děláte tu nejzásadnější trestnou činnost pod nejpřísnějším dohledem vrchního státního zastupitelství a Úřadu evropského veřejného žalobce. Některým kolegům to často nestojí za to.

Kdybychom měli nástroje, jak obsadit dnes 60 volných míst v Praze, tak vám můžu garantovat, že by to přineslo každý rok několik dalších takových velkých kauz. My jsme vlastně v situaci, že si musíme případy vybírat, protože jinak bychom se zahltili.

Zpátky k Motolu. Jak tedy bylo těžké najít důkazy, abyste mohli rozjet prošetřování?

Budu mluvit obecně. Kauz s dlouhodobě fungujícími organizovanými skupinami máme celou řadu. Není to jen Motol. Takové komunity se dnes propojují v signálových nebo whatsappových skupinách a proniknout do nich je velmi těžké. Dnes už nikdo do telefonu nemluví. Vstupujete do fungujícího modelu trestné činnosti, kde jsou už přesně rozdělené role, včetně legalizace zisků.

A taky se chrání. Z bezpečnostních složek bohužel odešla řada kolegů, které potkáváme v okolí těchto lidí. Vidíme i pokusy, že se ty skupiny snaží dostávat k nám na útvar a získávat naše policisty.

Museli jste někoho kvůli tomu vyhodit?

Obecně: Není bohužel rok, abychom nevedli kázeňská řízení nebo abychom nepodávali oznámení Generální inspekci bezpečnostních sborů. Jsou to naštěstí mizivé jednotky případů, ale jsou nebezpečné.

A vy přechod policisty na druhou stranu vnímáte jak?

Chápu, když chce někdo po odchodu od policie využít svoje schopnosti a zkušenosti. Takže určité procento policistů nastoupí do soukromé bezpečnostní sféry. Řada kolegů tyhle lidi vnímá stylem: Proč bychom s nimi nešli na pivo, vždyť jsou to kamarádi. Ale oni tyto vztahy umějí dobře využít, hrají na správnou notu, znají naše postupy, znají naše metody, vědí, jak se sleduje, jak se odposlouchává. Takže z nich jsou nejnebezpečnější protivníci. A potom jsou tu ojedinělé případy, kdy může selhat policista v činné službě. A to je velmi závažné a je třeba mít nastavené takové preventivní mechanismy, které toto odhalí.

Ve výroční zprávě zmiňujete, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině jsou bezpečnostním rizikem zbrojní zakázky. Jsou to zakázky u nás, nebo na Ukrajině?

Jsou to zakázky, kdy se nakupuje u nás nebo kdy jdou některé komponenty či peníze přes Českou republiku. A my jednoznačně vnímáme snahu některých prodejců kořistit na válce.

Jak válka ovlivňuje zločin u nás?

Jeden parametr jsme teď popsali. Druhým jsou protiruské sankce, kdy stíháme a prověřujeme řadu případů obcházení protiruských sankcí.

Přibývají?

Já bych řekl, že jsou v posledních třech letech konstantní. Prověřujeme každý rok několik nižších desítek případů, kdy vidíme snahu vyvážet luxusní zboží a různé strojní součástky a komponenty. A potom je tady další působení, které už se tolik netýká NCOZ. Je to hybridní působení na území České republiky. Vidíme pokusy ovlivňovat tady náladu a názory lidí ve prospěch Ruska. To jde sice trochu mimo nás, ale sledujeme to.