Ráj snů se změnil v město duchů. A ukryli se v něm podvodníci

Když policie nedávno provedla razii v jedné z věží „zeleného“ malajsijského komplexu Forest City, místo bohatých obyvatel našla stovky Číňanů pracujících pro podvodné centrum.

Jde tak pravděpodobně o další kapitolu bobtnajícího scam byznysu, který podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu generuje desítky miliard dolarů ročně. Jen oběti ve východní a jihovýchodní Asii přišly v roce 2023 podle odhadů až o 37 miliard dolarů. Stejně mimořádný je počet lidí, kteří samotné podvody provádějí – často nikoli dobrovolně.

OSN už v roce 2023 odhadovala, že jen v Myanmaru může být k internetovým podvodům nuceno nejméně 120 tisíc lidí a v Kambodži dalších 100 tisíc.

Systém přitom rychle překročil hranice regionu. Interpol loni zaznamenal oběti obchodování s lidmi dopravené do scamových center ze 66 zemí a podobné operace se vedle jihovýchodní Asie objevují také na Blízkém východě, v Africe či Tichomoří.

Příběh Forest City začíná jako developerský projekt za 100 miliard dolarů propagovaný jako „ráj snů“. Pro Peking mohl představovat výkladní skříň čínského realitního boomu v zahraničí. Projekt, spuštěný v roce 2014 u malajsijského Johoru, počítal s tím, že po dokončení nabídne domov až 700 tisícům lidí.

Ti měli obývat řady těsně přiléhajících mrakodrapů vedle luxusního hotelu, s obchody a restauracemi podél čtyřkilometrového pobřeží a užívat si prvotřídní golfový resort v blízkých palmových plantážích.

Luxusní apartmány byly zaměřené především na zahraniční klientelu a velkou část prvních kupujících tvořili Číňané. Byty byly nabízeny jako investice i jako bydlení pro důchodce a mladé rodiny. Ceny začínaly na 780 tisících ringgitů, tedy zhruba čtyřech milionech korun, za byt se dvěma ložnicemi.

Jenže podmínky, za kterých projekt vznikal, se rychle změnily. Peking začal omezovat odliv kapitálu do zahraničí, po nástupu malajsijského premiéra Mahathira Mohamada se Forest City stalo terčem domácí kritiky a další ránu přinesla pandemie i krize čínského realitního sektoru.

V roce 2023, tedy devět let po zahájení projektu, podle Reuters žilo ve Forest City méně než deset tisíc lidí a dokončeno bylo zhruba 15 procent plánované výstavby.

Do Forest City se v roce 2019 přestěhovala z Pekingu i Meggie Gao s rodinou. Pro ni šlo skutečně o krok správným směrem - vzdala se práce na dálku pro čínskou technologickou společnost, aby si otevřela kavárnu přímo na pláži.

„Životní tempo je tady mnohem pomalejší než v čínských městech,“ řekla Gao pro list Financial Times. „Všechno je dobře udržované. Líbí se nám tady a jsme rádi, že tu můžeme zůstat.“

Dodala však, že spousta jejich sousedů, kteří se rovněž přestěhovali z Číny, se během pandemie covidu-19 nakonec vrátila zpět a nemohla své nemovitosti prodat. Těm, kteří nedokázali splácet hypotéky, byly byty zabaveny.

Vzhledem k tomu, že se Čína stále potýká s propadem na trhu s nemovitostmi, není zadlužený developer Country Garden schopen udělat ze svého největšího zahraničního projektu prioritu. Původní návrh počítal s komplexem pokrývajícím čtyři ostrovy, dokončen ale není ani první z nich.

„Tohle je prokletý ostrov,“ řekl minulý týden americký pracovník z technologického odvětví, když procházel prázdnými ulicemi komplexu.

Forest City je společný podnik čínského developera Country Garden a společnosti Esplanade Danga 88, soukromé firmy spojené se sultánem Ibrahimem Iskandarem, vládcem malajsijského státu Johor.

Malajsijská a johorská vláda se však Forest City vzdát nechtějí. V posledních letech se snaží povzbudit podniky k přesunu do této oblasti, vyzdvihují její digitální infrastrukturu a nabízejí zahraničním pracovníkům zrychlené získání povolení k pobytu či nízké daňové sazby.

Se zcela jinou představou o budoucnosti Forest City přišel americký technologický investor a někdejší technologický ředitel kryptoměnové burzy Coinbase Balaji Srinivasan.

Ve zdejších poloprázdných budovách vybudoval Network School, komunitu technologických podnikatelů a digitálních nomádů, která měla jeho koncept „network state“ převést do praxe.

Ten počítá s tím, že politické společenství může vzniknout nejprve na internetu, pak soustředit své členy na konkrétních místech a postupně usilovat o stále větší míru autonomie. Právě poloprázdné město s moderní infrastrukturou bylo pro podobný experiment ideálním prostředím.

Do projektu se zapojily stovky digitálních nomádů z celého světa, kteří uslyšeli na nabídku ubytování, stravování a pracovního prostoru stejně jako workshopy programování, jazykové kurzy a wellness programy. Balíčky začínaly na 1500 dolarech měsíčně.

V červenci letošního roku však Network School narazila. Po kontroverzi vyvolané tvrzeními, že se jejího programu účastní izraelští občané, začaly její fungování prověřovat malajsijské úřady.

Imigrační kontrola porušení předpisů ani přítomnost Izraelců nepotvrdila, místní samospráva ale při souběžných kontrolách zjistila nesrovnalosti v podnikatelských licencích a způsobu využívání prostor. Místní úřady proto Network School následně odebraly podnikatelskou licenci a od 22. července jí nařídily ukončit činnost.

Komentáře premiéra Anwara Ibrahima, že všichni vystopovaní Izraelci budou deportováni, vedly k tomu, že americké ministerstvo zahraničí si předvolalo malajsijského velvyslance, a vyvolaly rozhořčené reakce některých členů amerického Kongresu.

Srinivasan, který popřel, že by členové Network School porušili imigrační předpisy, následně oznámil, že organizace otevře nové centrum v Kazachstánu.

Paralelně s Network School však v prázdných budovách probíhaly i nezákonné aktivity. Během červencových razií policie ve Forest City objevila dvě rozsáhlá centra internetových podvodů a zadržela 335 lidí, z toho 309 občanů Číny, 19 Indonésanů, čtyři občany Myanmaru a tři Malajce.

Policejní šéf státu Johor Ab Rahaman Arsad uvedl, že podezřelí působili ve 32 objektech, včetně 27 bytů a pěti bungalovů, a že někteří z nich už dříve pracovali v podvodných centrech v zahraničí.

„Všechny apartmány byly rezervovány na jméno společnosti, zatímco pozemky s bungalovy byly rezervovány na jména jednotlivců. Právě se je snažíme vypátrat,“ řekl dle The Strait Times. V prostorách zabavila policie zhruba 1900 elektronických zařízení, mimo jiné 313 počítačů, 1557 mobilních telefonů, 17 notebooků a deset modemů.

Skupiny podle vyšetřovatelů provozovaly falešné investice do kryptoměn i takzvané romance scams a oběti hledaly především v zahraničí.

„Byla to mnohem rozsáhlejší operace, než jsme očekávali,“ uvedl jeden z účastníků razie. „Vyřízení papírování nám trvalo dva dny.“

Podle dalšího zdroje skupiny ve Forest City pravděpodobně nepůsobily dlouho. „Vypadalo to, že tam fungovaly méně než měsíc,“ řekl s tím, že mohlo jít o zločince, kteří uprchli z areálů uzavřených policií v jiných částech jihovýchodní Asie. „Jedná se pouze o vedlejší efekt.“

Hlavní centra podvodného průmyslu leží dlouhodobě v Myanmaru, Kambodži a Laosu, kde jsou podobné operace často propojené také s obchodem s lidmi a nucenou prací.

Ironií celé vize je také způsob jejího vzniku. Developer Forest City dodnes představuje jako futuristické „zelené a chytré město“, které má spojovat moderní technologie s přírodou.

Samotná výstavba ale znamenala rozsáhlou rekultivaci Johorského průlivu - projekt počítá se čtyřmi umělými ostrovy v oblasti bohaté na mangrovy, louky mořských trav a další mořskou biodiverzitu.

Výzkumníci z London School of Economics a dalších univerzit proto Forest City popisují jako příklad „spekulativního zeleného urbanismu“, ve kterém se ekologický jazyk a prvky „green and smart“ staly součástí marketingu projektu - jeho výstavba však zasáhla místní ekosystémy i způsob života okolních komunit.

Dopady na rybáře připouštěla už samotná environmentální studie projektu - rekultivace podle ní povede k trvalé ztrátě části tradičních lovišť.