Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Nůžky. Obyčejné krejčovské, kadeřnické nebo na papír. Naštěstí ne ty tovární hydraulické, natož brutální demoliční. Protože nůžky se vypracovaly mezi nejoblíbenější žurnalistické metafory. Takže buďme rádi, že se ta představa týká jen subtilních nůžek do ruky, ne těch, co rozstříhávají domy. Jde tu sice o pomyslné nůžky, ale i tak je lepší, když zpravodajství nemusíme konzumovat v ochranné přilbě.
Nůžky se v titulcích blýskají od rána do večera. Rozevírají se nůžky mezi příjmy domácností. - U hypoték se rozevírají nůžky mezi krátkou a dlouhou fixací. - Mzdové nůžky se rozevírají. - Nůžky se rozevírají. Zaměstnanci platí na dani z příjmu víc než firmy. - Cenové nůžky u bytů se rozevírají a způsobují na trhu paradox. - Nůžky příjmu a bohatství se dál rozevírají a stále rychleji. - Maloobchod pokračuje v mírném růstu, nůžky mezi sektory se rozevírají.
A tak dále. Pohyb nůžek nejčastěji znázorňuje dění ve světě hospodářství, respektive peněz. Je to sugestivní, velmi názorné. Něco se od něčeho vzdaluje, jako jedna čepel nůžek od druhé, což je při jejich správném používání nevyhnutelné. V médiích se nůžky rozevírají mezi cenami nafty a benzinu i mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, což (to druhé) znepokojilo i prezidenta republiky.
Čteme, že kromě toho se rozevírají také demografické nůžky, nůžky mezi vítězi a poraženými a bohužel i alarmující nůžky ve společnosti. Dokonce i nůžky mezi Kongem a Ugandou ohledně zvládání eboly.
Jak vidno, metafora nůžek je neúplná. Zdaleka se netýká celé jejich mechaniky. Když se něco děje, znázorňuje se to skoro vždycky rozevíráním, jen výjimečně svíráním nůžek. Kdyby nůžky-nářadí měly fungovat tak jako nůžky-metafora, neustřihli bychom s nimi ani ň. Co to?
Symbol nůžek je přitažlivý, dokud se jím dá znázornit palčivý problém, nový vývoj a stupňované napětí kolem toho, co se stane dál. To všechno se děje při rozevírání (na rozdíl od manuální práce, v metafoře ho neomezuje žádný úhel mezi čepelemi). Kdežto svírání nůžek je pohyb nazpět, už jakoby nepřináší nic nového a závratného, zní to vlastně jako návrat k normálu.
Samozřejmě i věty typu Nůžky mezi bývalým premiérem Andrejem Babišem a generálem ve výslužbě Petrem Pavlem se svírají (to byl průzkum z roku 2022) mohou na někoho zapůsobit vzrušením. Ale lidé od novin své práci rozumějí a vědí, že by to šlo vyjádřit lépe. Svírání nůžek je trochu nuda.
Čili výsledkem této forenzní studie Šuplíku je zjištění, že pomyslné nůžky fungují na obráceném principu než ty opravdové.
Když se stříhá, tak skutečné napětí a rozhodující okamžik nastává, až když se čepele blíží k sobě a k předmětu, na který mají políčeno. Tady je potřeba se maximálně soustředit a hlavně se nestřihnout. Zatímco na předchozím rozevření nůžek už moc nesejde.
Aby nedošlo k nedorozumění: nekritizujeme rozpor technologické reality s příměrem, ale naopak ho chválíme. Opatrujme ho! Protože pomyslné rozevírání nůžek je sice dramatické, často naznačuje něco neblahého, ale také zachovává naději: ještě jsme se neodstřihli, ještě to může dobře dopadnout.
Rozevírání nůžek je pořád nevinná hra se slovy. Horší by bylo, kdyby ji někdo dokončil a nůžky jako metafora skutečnosti začaly i secvakávat. Mezi chudými a bohatými, vítězi a poraženými, mezi bližními. Odstřižení se bere těžko zpátky, bývá konečné, šmik.
