Článek
Současný šéf Českých drah Michal Krapinec se rozhodl pro nezvyklý krok. Jak zjistily Seznam Zprávy, Krapinec odevzdal svou bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné.
Jedná se o druhý stupeň utajení ze čtyř, nižší je jen kategorie Vyhrazené. Není přitom obvyklé, aby se člověk o své vůli vzdal úředního potvrzení, že je dostatečně důvěryhodný, aby se mohl seznamovat s některými utajovanými skutečnostmi.
Nezvyklé je v tomhle směru i Krapincovo vysvětlení, proč se prověrky zbavil. Ředitel Seznam Zprávám sice nebral telefon, písemné dotazy ale následně zodpověděl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Podle něj zákon generálnímu řediteli národního dopravce neukládá povinnost prověření mít. „Proto se po zvážení všech okolností rozhodl bezpečnostní prověrku vrátit,“ napsal Šťáhlavský.
S tím ale nesouhlasí ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Jak uvedl mluvčí ministerstva Filip Medelský, splnění podmínek k získání prověrky byl jeden z kvalifikačních předpokladů k účasti ve výběrovém řízení, které Krapinec vyhrál. Tehdy nebylo nutné, aby prověrku měl, ale počítalo se, že po nástupu o ni požádá.
Když se o odevzdání prověrky ministr dozvěděl, požádal obratem dozorčí radu Českých drah, aby se tím začala zabývat. „Ministr považuje vzniklou situaci za nestandardní. Očekává proto, že dozorčí rada společnosti ČD celou věc důkladně posoudí,“ napsal mluvčí Medelský.
Grilování na NBÚ
Okolnosti, za kterých Krapinec svou prověrku odevzdal, včetně jeho zdůvodnění, stojí za pozornost. Z odpovědí Krapincova mluvčího vyplývá, že dohled Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) řediteli státem ovládané firmy komplikoval život.
Držení bezpečnostní prověrky totiž s sebou nese i celou řadu zákonných povinností. Například dokládat a vysvětlovat řadu soukromých záležitostí, včetně majetkových poměrů, finančních transakcí a vztahů.
„Po zvážení všech okolností, včetně osobních a rodinných aspektů, a s ohledem na skutečnost, že výkon funkce generálního ředitele tuto prověrku nevyžaduje, se rozhodl bezpečnostní prověrku vrátit,“ uvedl mluvčí drah Šťáhlavský.
České dráhy tvrdí, že Krapincovi to výkon funkce nijak nekomplikuje. „Generální ředitel nadále disponuje oprávněním pro přístup k informacím v rozsahu odpovídajícím výkonu jeho funkce,“ tvrdí mluvčí.
Podle informací Seznam Zpráv z resortu dopravy a bezpečnostní komunity Krapincovu rozhodnutí o vrácení prověrky předcházelo grilování Národního bezpečnostního úřadu. Krapinec strávil v uplynulém roce v součtu desítky hodin při „výsleších“ kvůli prověřování podezření, že z jeho okolí unikly utajované informace.
„Generální ředitel po celou dobu postupoval v plné součinnosti s Národním bezpečnostním úřadem a řádně plnil všechny povinnosti spojené s držením bezpečnostní prověrky i s průběhem bezpečnostního řízení,“ uvedl mluvčí. „Rozhodnutí bezpečnostní prověrku vrátit bylo jeho svobodným rozhodnutím po zvážení všech okolností,“ zopakoval.
Mluvčí Šťáhlavský tvrdí, že Krapinec nebyl s podezřeními na únik informací konfrontovaný. „Generálnímu řediteli nebylo ze strany NBÚ nikdy sděleno, že by byl podezřelý z porušení povinností při nakládání s utajovanými nebo citlivými informacemi,“ sdělil.
Mluvčí Národního bezpečnostního úřadu Milan Radosta se k celé záležitosti vyjádřit odmítl. „Bez ohledu na tento či jakýkoliv jiný dotaz se NBÚ k žádným okolnostem konkrétních bezpečnostních řízení nevyjadřuje,“ napsal s tím, že řízení o prověrkách je neveřejné.
Už před Krapincovým nástupem se přitom vedly diskuze o tom, že by někdo z vedení Českých drah měl mít bezpečnostní prověrku. Už třeba jen proto, aby mohl číst tajné zprávy od armády či policie ohledně harmonogramu přepravy zbraní mezi Českem a Ukrajinou (v mírové době zase zprávy o přepravě jaderného paliva).
Zda po Krapincově kroku někdo další z členů představenstva patřičným prověřením disponuje, mluvčí jednoznačně nezodpověděl. „Stejně jako v případě předsedy představenstva mají i ostatní členové představenstva zajištěna oprávnění v rozsahu odpovídajícím výkonu jejich funkcí a pracovních povinností,“ napsal jen obecně.
Kromě Krapince nyní v představenstvu firmy sedí už jen dva muži: Jiří Ješeta a Lukáš Svoboda. Druhý jmenovaný má přitom z minulosti problém.
Seznam Zprávy už v roce 2024 popsaly, že v době, kdy Svoboda působil jako vysoce postavený manažer v České poště, naletěl podvodníkům při phishingovém útoku a poslal jim v přepočtu milion korun z firemního účtu. Za způsobenou škodu byl i pravomocně odsouzen. Nejvyšší soud nedávno zamítl jeho dovolání.
