Hlavní obsah

Proč ženy nenávidí jiné ženy? Past jménem internalizovaná mizogynie

Podcast MDŽ se natáčel před publikem v rámci Letní podcastové scény v pražské Troji.Video: MDŽ, Seznam Zprávy

Článek

Zvnitřněná nenávist nebo nedůvěra vůči ženám se projevuje všude kolem nás: v práci, na silnici i v rodinách. Někdy jsou její projevy sotva patrné, jindy bijí do očí. A protože vyrůstáme v patriarchální společnosti, kde jsou projevy takzvané internalizované mizogynie považované za normální nebo dokonce žádoucí, mnohdy se jí - ať už vědomě, či ne - dopouští i ženy. Dá se jí vůbec bránit?

Co v dalším dílu podcastu MDŽ uslyšíte?

  • Co to vůbec je internalizovaná mizogynie a jak se může projevovat.
  • Že pro spoustu žen může být podřizování se patriarchátu velmi účinnou taktikou a životní výhodou, i když je to podle expertek krátkozraký přístup.
  • Jak se zvnitřněné nenávisti a nedůvěře vůči ženám bránit a jde to vůbec ve společnosti, kde jsou tyto postoje běžně vštěpované ženám i mužům už od útlého věku.

Často se to projevuje nenápadně, téměř neviditelně. Třeba když jste za volantem a automaticky vás napadne, že když někdo řídí příliš pomalu a opatrně, musí to být žena. A někdy je to očividné, jako třeba když moderátorka České televize Marcela Augustová před necelým rokem tvrdila, že „pokud je žena schopná a vytrvalá, tak se prosadí“.

Všechny tyto pocity ale v podstatě patří do stejného balíčku projevů patriarchální společnosti, který by se dal nazvat internalizovaná mizogynie, tedy nenávistné postoje vůči ženám nebo také zvnitřněná nedůvěra v to, co ženy dělají nebo jak přemýšlejí.

„Některé projevy mohou směřovat k ostatním ženám, se kterými sdílíme prostor, ale část může směřovat i k nám v rámci nějaké sebeobjektifikace nebo sebesexualizace, vlastního zpochybňování,“ popisuje v  podcastu MDŽ právnička Markéta Brabcová, autorka instagramového profilu Sklony k feminismu.

Výhoda, ale krátkozraká

Někdy si ženy ani nemusí uvědomovat, že se podle těchto hluboce zarytých vzorců chovají. Jindy to může být - ať už vědomě, či nevědomě - zvolená strategie, která jim má pomoct ve světě, jenž si nastavili muži pro muže. Právě tak by to podle Markéty Brabcové mohlo být v už zmíněném příkladu novinářky Marcely Augustové.

„Nemusí být nutně antifeministická, ale v prostředí, ve kterém se pohybuje ona nebo jí podobné, je to výhodnější strategie,“ vysvětluje právnička v podcastu MDŽ, který se tentokrát natáčel na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaru v Praze. Druhá hostka epizody, socioložka Nina Andrš Fárová, upozorňuje, že takové chování vychází z toho, jak fungují instituce, jimž dominují muži. Takové prostředí se podle ní mnohdy tváří jako neutrální, ale ve skutečnosti zvýhodňuje jen mužský gender.

+7

Socioložka, která pracuje v Akademii věd, zároveň podotýká, že na jednu stranu může internalizovaná mizogynie přinášet ženám spoustu výhod. Mimo jiné třeba uznání za to, že dokážou fungovat v rolích jako pečující matka nebo partnerka, do nichž podle konzervativní části společnosti přirozeně spadají.

Podle Markéty Brabcové je ale na druhou stranu taková výhoda „krátkozraká“. „Z dlouhodobého hlediska vlastně podporují nebo přispívají k narativu nebo chápání skupiny, které jsou součástí, v negativním kontextu,“ vysvětluje.

„Je těžké se z toho vymanit“

Projevy internalizované mizogynie ovšem neznají geografické hranice, najdeme je u nás stejně jako třeba ve Spojených státech, a v průběhu generací se tyto zvyky mění jen velmi omezeně. Jak se tedy zvnitřněné nenávisti nebo nedůvěře vůči ženám bránit?

Na jednu stranu s těmito pocity podle expertek můžeme bojovat na osobní úrovni. Právnička a autorka profilu Sklony k feminismu podotýká, že je zásadní si tento problém vůbec uvědomovat. Ona sama se prý třeba snaží neporovnávat ženy mezi sebou nebo také sama se sebou a naopak nahrazovat takové úvahy přemýšlením o podpoře a solidaritě.

„Zároveň si ale musíme připustit, že ty problémy jsou strukturálního rázu,“ říká Nina Andrš Fárová. „Vyrůstáme v nějakém systému - a samozřejmě nejsme jeho úplné loutky - ale jsme jím ovlivňováni každý den a je těžké se z toho vymanit a prosazovat strukturální změny,“ podotýká socioložka.

Na to ostatně naráží i Markéta Brabcová. Podle ní je možné se snažit o nejrůznější systémové a legislativní změny, jako je třeba spravedlivější sdílení rodičovské dovolené, ale vždy budeme narážet na stereotypy ve společnosti, kvůli kterým bude velmi těžké je prosadit. Jsou proto prý nutné změny ve většinové části společnosti, a to na všech úrovních: v politice, ve škole, v rodině i v sobě samých.

Jak vlivné jsou v české společnosti ženy, kterým se říká strážkyně patriarchátu? A kde hledat hranici mezi individualitou žen a dívek a chováním v rámci internalizované mizogynie? Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Editor a koeditor: Barbora Sochorová, Dominika Kubištová

Sound design a hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: DVTV, Čestmír Strakatý, Seznam Zprávy

Podcast MDŽ

Foto: Jakub Velička, Seznam Zprávy

Podcast MDŽ z dílny týmu 5:59.

MDŽ – zkratka, pod kterou si většina z nás představí hlavně Mezinárodní den žen, od teď i podcast Seznam Zpráv, kterým provází moderátorka a autorka Lenka Kabrhelová spolu s šéfeditorkou Seznam Zpráv Veronikou Lehovcovou Suchou. V jejich podání je MDŽ mnohem variabilnější: Máme dost žen? Moc dobré ženy! Moc drží ženy, Mezi dobrými ženami. V podcastu MDŽ se totiž ke slovu dostávají hlavně ženy a probírají témata, která hýbou celou společností. Nebo možná nehýbou, ale měla by.

V prostoru, kterému verbálně a často i vizuálně dominují muži, kteří mluví a rozhodují o tématech, jež se týkají všech, si i ženy zaslouží, aby je společnost měla možnost slyšet, třeba v podcastu MDŽ.

MDŽ vychází v rámci podcastu 5:59. Poslouchat ho ale můžete i v samostatném kanálu na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a v dalších podcastových aplikacích.

Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované