Článek
První parlamentní volby, které se v Rusku konaly během války proti Ukrajině, ovládla vládnoucí strana Jednotné Rusko. Vyplývá to z výsledků po sečtení více než 95 procent hlasů. Jednotné Rusko podporující šéfa Kremlu Vladimira Putina získá zřejmě 355 poslaneckých mandátů z celkových 450, oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová.
Agentura AFP píše, že jde o dosavadní rekord této strany, která politický život v Rusku ovládá více než 20 let. Kvůli tomu, že se hlasování nesměla zúčastnit skutečná opozice a v zemi je tvrdě potlačována svoboda tisku i projevu, jsou volby v zahraničí označovány za neférové a nedemokratické.
Jednotné Rusko získalo 57,83 procenta hlasů. Druhá podle předběžných výsledků skončila Komunistická strana Ruska s asi 13,8 procenta hlasů, třetí nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska s necelými devíti procenty hlasů a na čtvrtém místě je středopravá strana Noví lidé se skoro osmi procenty hlasů. Z parlamentu zřejmě vypadne Spravedlivé Rusko.
V Rusku se o obsazení 225 křesel ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, rozhoduje podle poměrného systému, dalších 225 zákonodárců je voleno většinovou volbou v jednomandátových okruzích. Zástupci Jednotného Ruska podle dosavadních výsledků obsadí 208 těchto míst. S pravděpodobným ziskem 355 mandátů Jednotné Rusko překonalo svůj dosavadní rekord z roku 2016, upozornila AFP.
Konečné výsledky hlasování budou známy 25. září, oznámila šéfka volební komise.
Hlasovat přišlo 59,32 procenta oprávněných voličů, zhruba o sedm procentních bodů více než při posledních volbách v roce 2021. AFP volební účast označuje za barometr podpory války proti Ukrajině.
Hlasování se konalo také na obsazených ukrajinských územích, která Moskva před čtyřmi lety v rozporu s mezinárodním právem prohlásila za součást Ruské federace, i na Krymu, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Kyjev to označil za ilegální.
Někteří z Rusů, kteří přišli volit například na ruské velvyslanectví v arménské metropoli Jerevanu, se připojili k protiválečné demonstraci a drželi protiválečné transparenty. Protestující se shromáždili také před ruským velvyslanectvím v Berlíně.
Do Státní dumy Jabloko kandidovat nesmělo
Jen několik týdnů před volbami nejvyšší soud vyřadil z klání Jabloko, které se jako jediná strana vyslovovalo proti ruské invazi na Ukrajinu, což je nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Ruský nejvyšší soud 10. srpna federální kandidátku Jabloka z voleb do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, vyřadil na žádost nacionalistické strany Vlast. Jabloko podle Vlasti v předvolební kampani porušilo zákony o autorském právu, protiextremistická nařízení a volební pravidla. Nacionalistická strana si stěžovala například na využití části známé sovětské dětské písně Ať vždy svítí slunce, píše ruský servis BBC.
„Jaký jiný výsledek by mohl být, když na volebním lístku bylo deset stran a všechny podporují politiku Putina?“ říká předseda strany Jabloko Nikolaj Rybakov pro britský server BBC. „Nemyslím si, že se Státní duma změní. Budou hlasovat na sto procent pro Putinovu politiku, stejně jako dosud.“
Ačkoli byla strana Jabloko vyškrtnuta ze seznamu kandidujících stran jako celek, zhruba stovka jejích kandidátů zůstala v boji o mandáty v jednotlivých volebních obvodech, a to i přesto, že strana dál čelila tlaku úřadů. „Někteří z našich kandidátů, kteří měli kandidovat, jsou ve vězení, mnoha z nich byla kandidatura zakázána a někteří z našich volebních pozorovatelů nebyli zaregistrováni a nemohli dohlížet na průběh hlasování,“ říká Rybakov.
V ruské Novgorodské oblasti v regionálním parlamentu pravděpodobně zasednou zástupci opoziční strany Jabloko, která vystupuje proti ruské invazi na Ukrajině. Novgorodská oblast byla jediným regionem, kde tuto stranu do volebního klání připustili.
Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že po sečtení skoro 97 procent hlasů odevzdaných ve volbách do regionálního parlamentu Novgorodské oblasti získalo Jabloko 6,2 procenta hlasů. Zvítězilo vládnoucí Jednotné Rusko podporující šéfa Kremlu Vladimira Putina se ziskem 38,4 procenta.
Rozsáhlá kampaň ve státních médiích a přísná kontrola nad volbami za absence skutečné opozice podle AP zaručily, že si Kreml udrží pevnou kontrolu nad ruskou politikou navzdory problémům ruské ekonomiky i stále častějším ukrajinským dronovým útokům v ruském vnitrozemí.
Hlasování pro 111 milionů oprávněných voličů začalo v pátek a skončilo v neděli.
Volby provázely zprávy o porušování pravidel, včetně otevírání zapečetěných volebních uren, nezabezpečování dveří volebních místností přes noc a odmítání vydat papírové volební lístky. Moskva na volby nepozvala pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a ruská diplomacie organizaci kvůli kritice Moskvy obvinila z používání „dvojího metru“. Šéf parlamentního shromáždění OBSE Pere Joan Pons nepozvání pozorovatelů označil za porušení ruských závazků vyplývajících ze členství v organizaci.
