Článek
V Česku loni zemřelo 492 dětí do 19 let. Z celkového údaje ovšem nelze vyčíst důvod úmrtí dítěte, ale ani další klíčové informace, které by státu pomohly předcházet tragickým případům a lépe nastavovat prevenci.
V současnosti se například souhrnná data u násilných smrtí dětí omezují na popis zranění, aniž by bylo možné určit, jak ke zranění došlo.
„Představme si třeba sebevraždu dítěte. Na první pohled to nemusí být systémový problém, ale dá se předpokládat, že se objevily nějaké varovné příznaky předem. A jestli tam byly nějaké spouštěče, jako třeba zanedbaná šikana, tak můžeme dojít k systémovému problému třeba i z hlediska školského systému,“ říká dětský ombudsman Martin Beneš.
Navrhuje proto zřídit centrální databázi dětských úmrtí, která by shromažďovala vedle příčin smrti i širokou škálu dalších faktorů, které s úmrtím souvisí. Je to součástí prvního legislativního doporučení, které dětský ombudsman zaslal vládě.
Registr by měl shromažďovat data o úmrtí dětí do 19 let. Podle Martina Beneše i proto, že některé případy mohou mít setrvačnost a problémy nezletilých dětí se naplno mohou projevit se zpožděním.
Jde o další reakci na tragický případ Viktorky, na který svou sérií článků upozornily Seznam Zprávy, a kterou měl podle policie koncem března zavraždit vlastní otec, jemuž byla o pár měsíců dříve svěřena do péče. Kvůli případu se totiž poprvé v Česku svolala Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí, jejímž členem byl i dětský ombudsman.
V legislativním doporučení se pak věnuje tomu, že by zřízení i postupy Komise měly být ukotveny v zákoně. A právě centrální evidenci úmrtí dětí by měla podle představ dětského ombudsmana mít Komise k dispozici a vybraným případům se pak pozorně věnovat.
Viktorka. Série z investigativního pořadu Ve stínu
Investigativní série reportéra Jiřího Kubíka z pořadu Ve stínu mapuje případ tříleté dívky, která zemřela poté, co ji soud svěřil do péče biologických rodičů. Série krok za krokem ukazuje, co všechno instituce věděly – a proč přesto nedokázaly dítě ochránit.
Díl první: Obětované dítě. Rekonstrukce případu a klíčových rozhodnutí. Co všechno soud věděl o rodině a proč přesto rozhodl o návratu dítěte. / sobota 25. dubna
Ministerstvo připravuje informační systém
Nezávisle na doporučení dětského ombudsmana i ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že pracuje na legislativním ukotvení komise. Ta totiž zatím funguje jako poradní orgán ministra práce Aleše Juchelky (ANO).
„Potřebujeme systém, který se dokáže průběžně učit z nejtěžších případů a promítat získané zkušenosti do každodenní praxe. Právě proto chceme komisi dále rozvíjet, dát jí pevné legislativní ukotvení i kvalitní metodické zázemí, aby mohla dlouhodobě přispívat ke zvyšování kvality ochrany dětí,“ uvedl ministr Aleš Juchelka.
Resort má pracovat právě i na novém informačním systému zaměřeném na ochranu dětí. „MPSV již nyní analyzuje potřeby systému a připravuje zadání pro vývoj Informačního systému sociálně-právní ochrany dětí (ISSPOD), který bude poskytovat ucelená, kvalitní a cílená data z oblasti ochrany ohrožených dětí. Cílem je posílit datovou základnu pro vyhodnocování fungování systému i pro tvorbu opatření založených na ověřených informacích,“ podotýká mluvčí ministerstva Anna Vacková.
Systém by tak vedle úmrtí mohl shromažďovat i další údaje a závažné jevy, jako je týrání, zanedbávání a zneužívání dětí. Redakce Seznam Zpráv už popsala, že z ročních výkazů vyplývá, že počet týraných dětí každým rokem roste.
Na chybějící data zaměřená na problematiku ochrany dětí naráží i senátorka Hana Kordová Marvanová, která se angažuje v úpravě legislativy u ochrany dětí.
„Představte si, že se objeví úmrtí v nemocnici. Tak se hned zkoumá, jestli někdo neselhal,“ podotýká senátorka s tím, že u dětí se to zatím neděje, protože data chybí.
Pod ministerstvem, nebo na vládě?
Shoda ale nepanuje na tom, jak garantovat nezávislost komise. Zatímco ministerstvo práce trvá na tom, že členem má být i ministr nebo další pracovníci ministerstva, jako ombudsmanka MPSV Michaela Kolman, dětský ombudsman Martin Beneš v návrhu mluví o potřebě komisi postavit mimo ministerstvo.
„Nemělo by to být spojeno s žádným resortem, který může být předmětem přezkumu. To znamená MPSV, vnitro, zdravotnictví, justice,“ myslí si Martin Beneš.
Ministerstvo práce ovšem reaguje, že účast ministra práce a dalších pracovníků je důležitá pro akceschopnost.
„Ministr je vrcholným představitelem ministerstva a zároveň členem vlády. Jeho účast v komisi je důležitá nejen jako garance přenosu jejích doporučení napříč jednotlivými resorty, ale také jako klíčový předpoklad pro jejich následnou implementaci do systémových změn,“ reaguje Anna Vacková.
Beneš naopak v legislativním doporučení navrhuje, že by komise mohla působit například přímo pod Úřadem vlády. Ovšem tento návrh přichází ve stejné době, kdy Úřad vlády naopak rady přesunul pod jednotlivá ministerstva.
