„Jde o Gazu, hlupáku!“ Jak izraelské válčení rozbíjí jednotu demokratů

V americké Demokratické straně vypukla vřava mezi umírněnou a progresivní frakcí. Někteří analytici dokonce mluví o občanské válce.

Nejde přitom o ekonomiku, o velikost a vliv federální vlády či jakým způsobem by se mělo „přerozdělovat bohatství“ země. Bojové linie vytyčilo téma, které se odehrává tisíce kilometrů daleko od amerických břehů.

Demokraty tvrdě rozděluje izraelsko-palestinský konflikt, přičemž mladší, progresivnější křídlo je na straně Palestiny, starší, umírněnější frakce - byť o poznání méně početná - se přiklání k Izraeli, uvádí například průzkum agentury Pew Research Center.

Z šetření také vyplývá, že politicky daleko aktivnější a vášnivější jsou právě progresivisté, kteří se nechávají slyšet, že nikdy nepodpoří proizraelské kandidáty do Kongresu či na místa guvernérů. Tento tábor izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy považuje za genocidu.

„Trosky Gazy jsou dnes pro liberály lakmusovým papírkem, podobně jako byla pro jejich prarodiče vietnamská válka. Pokud v tom selžete, ztratíte své morální postavení,“ napsal k tomuto postoji britský deník The Financial Times (FT).

Stratég volební kampaně Billa Clintona z roku 1992 James Carville kdysi prohlásil, že v každých volbách nakonec vždy záleží hlavně na stavu ekonomiky, jen tím se americký volič u volební urny nakonec řídí.

„Jde o ekonomiku, hlupáku!“ pronesl tehdy Carville.

FT dnes k atmosféře mezi demokraty tuto dnes stále populární průpovídku pozměnily na: „Jde o Gazu, hlupáku!“

Rozdělení strany a zejména jejich příznivců by mohlo demokratům zkomplikovat cestu k vítězství v listopadových volbách do Kongresu. V nich se jinak vzhledem k nepopularitě prezidenta Donalda Trumpa očekává přesvědčivé vítězství demokratů.

Pokud by část „jejich“ voličů zůstala doma, jasná výhra - a s ní také možnost během zbývajících dvou let díky parlamentní většině zpomalovat Trumpa - nemusí přijít.

Téma Izrael a Palestina se zřejmě nejvíce probírá - jak v politice, tak na ulici - ve státu Michigan, kde žije největší populace amerických Arabů.

V tomto tzv. kolísavém státě, kde se nedá dopředu s jistotou říct, jaká strana vyhraje, bude demokraty nakonec letos v listopadu v boji o senátorské křeslo hájit progresivista Abdul El-Sayed. Program tohoto 41letého politika má hodně společného s představami tzv. demokratických socialistů, dnes zřejmě volebně nejdisciplinovanějšího politického tábora v USA.

El-Sayed, politik s egyptskými kořeny, proti Izraeli ostře vystupuje a požaduje, aby Amerika tuto zemi zcela odstřihla od finanční a zbrojní podpory. Jeruzalému by neposlal zbraně ani na obranné účely. I on patří k těm demokratům, kteří prohlašují, že Izrael spáchal v Gaze genocidu.

Zaujímá tak pozici, která se vymyká mainstreamovým demokratům. Ti sice kritizují Benjamina Netanjahua a jeho počínání v Gaze, slovu genocida se ale vyhýbají, nebo jsou přesvědčeni, že k záměrnému vyhlazování tamní populace nedošlo. A dodávky zbraní by nezastavili, nanejvýš by je podřídili auditu, nebo jejich počet omezili.

Názorný rozkol v otázce vyzbrojování Izraele nedávno předvedli demokraté v Kongresu. Na 103 z nich hlasovalo pro zablokování „zahraniční pomoci pro Izrael“. Naopak 98 demokratů tuto asistenci podpořilo, deset se hlasování zdrželo.

Legislativa nakonec prošla a Izrael tak od USA získá zbraně a vojenské technologie v hodnotě 3,3 miliardy dolarů (téměř 69,5 miliardy korun).

V boji o nominaci do listopadového klání proti El-Sayedovi v Michiganu stála zástupkyně demokratického „establishmentu“ Haley Stevensová.

Měla za zády proizraelskou lobbistickou skupinu AIPAC, která této demokratce na kampaň přispěla nemalou částkou 30 milionů dolarů. Jen pro srovnání, El-Sayed vybral na celou kampaň „jen“ 6 milionů dolarů.

„Každý v Americe chápe, že chcete ze všech svých problémů vinit židovské Američany,“ řekla Stevensová během televizní debaty na adresu El-Sayeda a svého rivala obvinila z antisemitismu. Není tedy žádným překvapením, že už několikrát zmíněné slovo genocida v souvislosti s Gazou nikdy nevyslovila.

Nakonec v Michiganu došlo na velké drama, kdy oba kandidáty podpořilo přes 700 tisíc voličů. Výsledek byl ohlášen až na druhý den, rozdíl mezi soupeři nebyl ani jeden procentní bod.

Okamžitě tak vyvstala otázka, zdali poražený tábor dá El-Sayedovi svůj hlas v boji s republikánem. Mnozí se ptají, jestli nebudou rány z tohoto demokratického klání příliš hluboké.

Zdá se ale, že propalestinské křídlo v Demokratické straně má v poslední době navrch. Ostatně, nedávná sondáž organizace Pew Research Center zaznamenala vskutku nevídaný jev: Většina Američanů, a to plných 60 procent, se na Izrael dívá negativně. A je to především díky odporu mezi demokratickými voliči.

„V mnoha zemích vyjadřují lidé z ideologické levice a pravice velmi odlišné názory na Izrael. Tento rozdíl je největší v USA: 83 procent liberálů a 37 procent konzervativců má na zemi (Izrael) negativní názor,“ stojí ve zprávě Pew Research Center z letošního června.

Sociologové se Američanů ptali i na to, zda v Gaze došlo ke genocidě. V sondáži společnosti Quinnipiac na 77 procent demokratů odpovědělo kladně, zatímco republikánů jen 20 procent.

List The Financial Times na základě podobných čísel a volebních vítězství progresivistů napsal, že proizraelský demokrat, a zvlášť ten spojený s výše uvedenou skupinou AIPAC, má dnes „mizivou šanci“ stát se v roce 2028 kandidátem své strany na prezidenta.

FT konkrétně jmenuje guvernéra státu Pensylvánie Joshe Shapira, někdejší hvězdu strany, o němž se spekulovalo jako o potenciálním kandidátovi na viceprezidenta Kamaly Harrisové před volbami v roce 2024.

Otázkou ale je, jak se na vzestup progresivistů budou dívat nezávislí voliči a umírnění republikáni znechucení osobností a politikou Donalda Trumpa.

Stále silnější progresivní frakce Demokratické strany má totiž nepochybně vliv na image demokratů a na představy o budoucím směřování Demokratické strany. Republikáni na čele s frakcí MAGA (Make America Great Again) tohoto trendu využívají a voličům se snaží vsugerovat, že se demokraté posunuli k socialismu a k radikálnímu islamismu.

Ostré výroky, jak se dalo předpokládat, pronáší sám Donald Trump. Ve středu na veřejném mítinku v Las Vegas například Abdula El-Sayeda z Michiganu popsal jako „komunistu, který nenávidí Izrael a Židy“.

„Tenhle chlápek (Abdul El-Sayed) nenávidí Židy. Někdo řekl: ‚To je trochu přehnaný výrok.‘ Ne, on nenávidí Židy a nenávidí Izrael,“ řekl Trump, aby nakonec vulgárně dodal: „Je plný sra..k.“

El-Sayed už dříve časopisu Time řekl, že se nepovažuje za socialistu ani komunistu. Zároveň odmítl obvinění z antisemitismu. Ve středu tento svůj postoj zopakoval: „Můj závazek k bezpečnosti Židů je stejný jako závazek k bezpečnosti mých vlastních dcer.“

FT připomínají, že do hry nebezpečně vstupuje generativní umělá inteligence, která vyrábí falešné obsahy, kde je El-Sayed například znázorněn jako islámský terorista přetahující se o pozornost s popírači holokaustu.

„Lidé, kteří čtou noviny, nebo dokonce knihy, jsou zřejmě mnohem více vystaveni argumentům založeným na důkazech a komplexnosti reálného světa. Jenže pouze asi pětina dospělých Američanů odebírá fyzické nebo digitální noviny,“ napsaly Financial Times s tím, že téměř dvojnásobný podíl Američanů čerpá „zprávy“ z TikToku, kde se to zavádějícími či přímo vylhanými informacemi jen hemží.

V „rukou“ umělé inteligence by tak současný spor v Demokratické straně mohl na sociálních sítích nabýt vskutku obřích rozměrů.