Článek
Na pobřeží Atlantiku a v západním Středomoří dosáhly v červenci teploty rekordních hodnot. Celosvětově byla průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti nejvyšší a překonala i červencový rekord z roku 2023. Podle služby Copernicus byl teplotní rekord očekávaný s nástupem jevu El Niño v severním Pacifiku a předpokládá se, že bude mít důsledky pro počasí, globální klima i pro mořské ekosystémy. Vedra už během prvních dvou letních měsíců vyvolala lesní požáry, které způsobily škody právě ve Středomoří, připomněl The Guardian.
Služba Copernicus upozornila, že červen a červenec byly o 2,79 °C teplejší než obvykle. Překonaly i rekord starý čtyři roky. Střední Evropa se potýká s vlnou veder, během které padly národní rekordy v mnoha zemích, včetně Slovenska. V Česku se zaznamenaly teplotní rekordy na 77 procentech měřicích stanic. Služba také zmínila, že rozsáhlé sucho pozorované v květnu a červnu se minulý měsíc zintenzivnilo. Navíc ve velké části západní Evropy byly zaznamenány nezvykle nízké srážky a vlhkost půdy.
Klimatoložka z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí Samantha Burgessová podle deníku The Guardian upřesnila, že letošní léto je jasným příkladem toho, jak klimatická krize zesiluje extrémní jevy, které se navzájem posilují. „Vzhledem k tomu, že přetrvávající vysokotlaké systémy zadržovaly teplo nad západní Evropou, extrémní teploty také prohloubily rozsáhlé sucho. Jak půda vysychá, ztrácí schopnost přirozeného ochlazování, což umožňuje hromadění tepla,“ vysvětlila.
Vysoké teploty a sucho patří navíc k největším environmentálním hrozbám pro evropskou ekonomiku. Ekonomové varují, že dlouhodobé škody mohou převažovat nad těmi krátkodobými, hlavně pokud sucha trvají mnoho let. Velká sucha mezi lety 2015 až 2018 stála Evropu podle nové studie vedené Evropským institutem pro ekonomiku CMCC 439 miliard eur. Předběžné odhady pro letošní léto naznačují, že červnová vedra stála pěstitele obilovin dvě miliardy eur v podobě ztracené úrody.
Horka také zkomplikovala lodní dopravu a zatížila zdravotnictví, mohla by také snížit příjmy z cestovního ruchu v jižní Evropě a zvýšit ceny potravin, napsala agentura Reuters. „Z ekonomického hlediska je rok 2026 obzvláště znepokojivý tím, že se v něm vyskytuje několik extrémních událostí. Vezměme si například vlny veder, sucha, lesní požáry… Tyto jevy se odehrávají současně a většinou ve stejných regionech, čímž se jejich dopad ještě znásobuje,“ uvedla ekonomka Sehrish Usman z univerzity v Mannheimu.
„I jediný suchý rok způsobuje reálné ekonomické škody, přetrvávající sucho je ale jiné, jeho důsledky se mohou v různých odvětvích kumulovat a nadále se hromadit ještě mnoho let poté,“ objasnila hlavní autorka studie a výzkumnice v CMCC a na Milánské polytechnické univerzitě Marta Mastropietrová.
S vysokými teplotami souvisejí i lesní požáry, které podle Reuters budou letos největší v historii. Od začátku roku shořelo v celé EU kolem půl milionu hektarů, jak ukazují údaje zveřejněné Evropským informačním systémem o lesních požárech, ty způsobují znečištění ovzduší hustým kouřem z hořící vegetace. Horké, suché a větrné podmínky ale zhoršují jejich hašení.
„Klimatická změna vytváří stále příznivější podmínky pro vznik lesních požárů, dobrou zprávou ale je, že prostřednictvím péče o vegetaci a územní plánování můžeme tento problém do jisté míry zmírnit,“ vysvětlil profesor lesního inženýrství na univerzitě v Lleidě Víctor Resco de Dios. „Musíme si však ujasnit jednu věc – to, co se nám dnes jeví jako extrémní, bude za několik desítek let pozoruhodně mírné. Pokud i nadále nebudeme přijímat nezbytná adaptační opatření,“ sdělil.
