Článek
Ceny benzinu a kvůli nákladní dopravě zejména nafty výrazně určují konkurenceschopnost české ekonomiky. A přímo i nepřímo posunují inflaci. Stát ukončil regulaci cen pohonných hmot před dvěma týdny, těsně poté, co začaly znovu růst.
Šíří se tak nyní představa, že by stačilo regulaci znovu zavést, a ceny by růst přestaly.
Nepřestaly. Stejně jako ceny rostly během doby jejich zastropování – přesně tak, jak rostly ceny ropy a s nimi velkoobchodního benzinu/nafty, – tak nyní by znovu rostly i po obnovení cenového stropu. Jediné, co může naftu či benzin zlevnit, je obnovit snížení daně.
Jak fungoval cenový strop?
Celá regulace, která v Česku od dubna fungovala, měla dvě na sobě nezávislé části. Snížení spotřební daně na naftu (zhruba o 2 Kč/litr), a stanovení maximální maloobchodní ceny, cenového stropu.
Když se řekne cenový strop, někdo by si mohl myslet, že je to automatická pojistka proti zdražování. A že by teď měl stát ten strop obnovit, aby nás ochránil proti dnešnímu zdražování benzinu a nafty. Strop je přeci strop, a strop hlavou neprorazíš.
A skutečně, kdyby stát stanovil strop v té formě, že se třeba „zakazuje prodávat naftu za cenu vyšší než 40 Kč/litr“, pak by nás takový strop skutečně ochránil proti dnešnímu růstu cen nafty. Taková nafta by měla jeden problém, taková nafta by nebyla k dispozici – nikdo by nám ji nebyl ochoten prodat, když by mu to nepokrylo ani náklady. Viděli jsme to třeba v Maďarsku, ale čistě formálně, ano, na totemech čerpacích stanic by svítila čtyřicítka.
Takhle ale náš cenový strop nefungoval, nebyl nastaven na fixní výši. Ten strop byl pohyblivý nahoru a dolů, jako v nějaké sluji závěrečného padoucha v bondovce. Každý všední den strop měnil svoji výši, každý den po obědě stát vyhlašoval, kolik bude cenový strop na příští den.
A podle čeho tu výši stropu určoval? Přesně podle toho, co způsobovalo a dodnes způsobuje drahost pohonných hmot, tedy podle velkoobchodních cen. Z ní se vypočítal vždy ten aktuální strop. A co určovalo velkoobchodní ceny? Cena ropy na světovém trhu.
A proč by se zdražovalo i po obnovení stropu?
I když v druhé polovině června, kdy se průliv „otevřel“, se cena ropy na chvíli snížila téměř až k 70 dolarům za barel, které se platily před únorem, brzy zase začala stoupat. To když se ukázalo, že jde o „Schrödingerův průliv“, dokáže být otevřený i zavřený zároveň. Stejně jako jeho kočka může být živá i mrtvá zároveň.
A tak se jen čtyři dny po zrušení českých stropů došplhala cena ropy zpět nad sto dolarů.
Tím pádem začaly opět růst velkoobchodní ceny, a tím pádem by znovu rostly i z nich státem vypočítané maximální povolené ceny u čerpacích stanic. I kdyby vláda strop nezrušila. Od tohoto zdražování nás vládní strop nemá jak uchránit.
A situace je ještě o něco horší. Velkoobchodní ceny jsou dnes zejména u nafty vysoké i ve dnech, kdy zrovna cena ropy o něco klesne. Na rozdíl od začátku konfliktu je dnes mnohem větší problém s výrobní kapacitou světových rafinérií, které z té „levnější“ ropy tu naftu destilují. Vždyť i v Rusku nyní vidíme vzácný přírodní úkaz, že ropy sice mají dostatek, ale nafty ne.
Na severní polokouli teď cestují lidé „k vodě“ nejvíce z celého roku, takže standardně „nestíhají“ ani ty nevybombardované rafinerie mimo Rusko. Velkoobchodní ceny jsou dál velmi vysoké, a český cenový strop by je dál automaticky propisoval do vysokých cen u čerpacích stanic.
Co by mohlo naftu a benzin zlevnit?
Není tedy řidičům pomoci? Ale je. Na začátku jsme řekli, že česká dočasná regulace měla dvě části. Stropy, které by ceny nesnížily, ale pak také sníženou daň. Alespoň o ty více než dvě koruny z litru nafty (včetně DPH ze spotřební daně) by mohla nafta znovu zlevnit.
Vyšší daňová sleva by možná nebyla, narazili bychom na celounijní limity, které nižší daně zakazují. Ale například u benzinu, který nebyl zlevněn vůbec, je prostor pro zlevnění ještě vyšší než u nafty. Stát by mohl benzin sám od sebe zlevnit o více než tři koruny.
Samozřejmě, státní rozpočet by tím dočasným snížením daně přišel o peníze, ale snížením daně na benzin by přišel o méně než snížením daně na naftu. Benzinu se prodá zhruba třikrát méně. Ve variantě maximálního snížení daně na evropské minimum můžeme odhadnout ztrátu pro státní pokladnu ve výši zhruba dvou miliard měsíčně.
Obnovení zastropování cen pohonných hmot zní lákavě. Zejména v době dovolených. Ale zastropování by je nezlevnilo. To dokáže jen státní daň, jako to alespoň u nafty dělala od dubna.
