Dávají dva měsíce prázdnin smysl? Plaga testuje reakce veřejnosti

„Dávají dva měsíce prázdnin v červenci a srpnu smysl i dnes? Nebo je čas přemýšlet, jestli by se volno během roku nedalo rozložit jinak?“ Těmito otázkami otevřel ministr školství Robert Plaga (za ANO) na svém facebookovém profilu debatu o podobě letních prázdnin.

A hned schytal kritiku. „Buď posunete školní budovy do 21. století a budou klimatizované učebny, nebo do toho vůbec nevrtejte,“ reaguje jeden z přispěvatelů na sítích, který sklidil největší souhlas. Připomíná ministrovi, že horka jsou v učebnách i v červnu a září kvůli klimatické změně, kterou zpochybňují Motoristé, s nimiž je ve vládě. Ministr Plaga obratem odepisuje ve smířlivém tónu: „Nevrtám, jen se ptám. Takže díky za názor.“

Plaga vysvětluje, že za jeho otázkami není žádný konkrétní plán a že chtěl pouze otevřít debatu o tom, jestli sto let staré pravidlo dává dnes smysl. „Za tu dobu se vše změnilo, počínaje školou a prací, stylem života nebo změnou klimatu. Nejde o žádný plán, ale je legitimní se s ohledem na současný svět bavit nejen o modernizaci obsahu vzdělávání, ale i o smysluplnějším rozvržení prázdnin,“ odpověděl ministr Seznam Zprávám.

Jenže podle některých ředitelů by se měla řešit jiná témata než termín prázdnin. A i oni zmiňují horko ve třídách.

„Od půlky června až do září zažíváme ve třídách peklo. Snažíme se dostat děti ven, mít venkovní učebny. Nemyslím si, že termín letních prázdnin je téma, které by se mělo řešit,“ říká Jiří Ptáčník, ředitel Základní školy Zeleneč na Praze-východ.

Zatímco předseda školských odborů František Dobšík bere status Roberta Plagy jako výstřelek v letních měsících, kterým se chce ministr zviditelnit, ředitel Národního pedagogického institutu Jan Mareš chápe příspěvek ministra jako otevření debaty.

„Nevnímám to jako výstřelek. Beru to jako legitimní vyjádření názoru pana ministra, se kterým se případně bude pracovat. Uvidíme, jaká debata se kolem toho rozběhne,“ říká ředitel Národního pedagogického institutu Jan Mareš.

Myslí si, že letní prázdniny nejsou nastavené špatně, a současně zmiňuje, že změna by znamenala reorganizaci školního roku. „A to se nestane z minuty na minutu. Nevnímám to v tuto chvíli jako top prioritní téma, kterému bychom se měli věnovat,“ dodává Mareš a spekuluje, že Plagu možná k podobným otázkám motivovala právě klimatická změna a fakt, že už v červnu je ve třídách horko.

Otázkou ministra byl zaskočený šéf Unie školských asociací CZECHIA Jiří Nekuda. „Mluvil jsem s panem ministrem v minulém školním roce několikrát a toto vůbec nezaznělo. Myslím, že k větší diskuzi je rozložení jarních prázdnin do šesti týdnů, to je opravdu přežitek. Faktem ale je, že v červnu a září zaznamenáváme poměrně dost odjezdů žáků a jejich rodin na dovolené,“ zamýšlí se Nekuda. Téma letních prázdnin mu však nepřipadá v tuto chvíli důležité a považuje jej za další výstřelek z dílny současné vlády.

Někteří další ředitelé, které Seznam Zprávy oslovily, nad debatou jen krčí rameny. „Nemyslím, že to kvalitu vzdělávání někam posune. Je to tak nepodstatná věc v celém školství, že je mi to skoro jedno,“ říká Jiří Půček, ředitel ZŠ Tyršova ve Slavkově u Brna.

Analytik vzdělávací politiky ze společnosti PAQ Research Karel Gargulák se ministra Plagy zastává. Tvrdí, že politik nemá příliš příležitostí, jak zjistit názor široké veřejnosti, a je tedy zcela legitimní, že k tomu využívá sociální sítě. Debata o podobě a délce letních prázdnin je navíc podle něj zcela namístě.

„Je důležité zmínit, že dva měsíce prázdnin jsou opravdu dlouhá doba na to, aby děti vypadly z nějaké rutiny, vztahů, učení a tak dále. Dokládají to i výzkumné práce. Platí to pak zvláště pro děti, které nemají doma stabilní zázemí. Dlouhé prázdniny je rozhodí a hůře se pak napojuje,“ míní Gargulák.

Také ředitel pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí František Rada by se rovněž přimlouval za rozložení prázdnin do celého školního roku a zkrácení těch letních. Zároveň ale zmiňuje potřebu systémového řešení horka ve třídách a dotacích například na fólie na okenní skla.

Karel Gargulák upozorňuje, že ochrana školních budov před horkem spadá do kompetence zřizovatelů. Bylo by podle něj ideální, kdyby takové investice byly pro všechny školy v regionech v budoucnu řešeny spoluprací zřizovatelů – především ve společenství obcí.

Podle Angeliky Gergelové z Unie rodičů si Robert Plaga postem na sociálních sítích testuje reakci veřejnosti. „Je to další věc, se kterou pan ministr přišel trochu zčistajasna. Na druhou stranu to není poprvé, co se o tomto tématu diskutuje. Pokud se při rozhodování budeme opírat o data a nějaké analýzy, dává mi to smysl,“ dodává Angelika Gergelová. Prodloužení prázdnin by však podle ní byl pro rodiče problém.

„U běžně pracujících lidí s malými dětmi si to neumím představit. Pokud by se prázdniny jen posunuly, pro rodiny by se v zásadě nic nezměnilo. Co by mohly ocenit, je větší rozložení prázdnin do celého školního roku tak, aby mohly s dětmi cestovat i během roku. Taková přání zaznamenáváme,“ dodává Gergelová. Unie rodičů se naopak nesetkává s přáním, aby byly letní prázdniny kratší.

Ministr Robert Plaga se odvolává na historický kontext letních prázdnin v Česku. Ty byly skutečně jednotně stanovené na červenec a srpen před sto lety, v roce 1925. Předtím si je určovaly jednotlivé kraje samy podle toho, kdy zrovna dozrávala úroda konkrétních plodin a bylo potřeba, aby děti pomáhaly rodičům na poli. Za Marie Terezie se tak lišila délka prázdnin pro děti ve městech a pro ty na venkově.

„Do roku 1774 nebyla povinná školní docházka. Stát pak najednou chtěl, aby rodiče posílali děti do škol, i když byli zvyklí, že pomáhají s polními pracemi. Bylo potřeba, aby veřejnost tuto změnu přijala, a každý kraj si proto vyhlašoval prázdniny podle vlastní úrody,“ říká Martina Halířová, kurátorka v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského.

Prázdniny však tehdy neměly sloužit dětem k lenošení. „My dnes říkáme, že můžeme během prázdnin ležet nebo lenošit, ale v 18. a 19. století byla práce důležitou součástí výchovy. Měla naučit děti určitému řádu, hodnotě práce a také peněz. Jako největší problém byla vnímána zahálka, která byla považována za nebezpečnou a vedoucí děti takzvaně do pekla,“ dodává Halířová.