Telegraph: Rusko staví síť dronových základen, mohou zasáhnout území NATO

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné bezpilotní letouny hluboko na území států NATO.

Napsal to britský deník The Telegraph, podle něhož se už některé ze základen využívají. Jejich blízkost u hranic usnadňuje provádění rozsáhlých útoků, které míří přes slábnoucí ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Evropští a američtí zpravodajci se domnívají, že Rusko zvažuje ozbrojenou provokaci na polském území, raketové či dronové útoky proti kritické infrastruktuře nebo útoky pod falešnou vlajkou, z nichž by měla být obviněna Ukrajina.

Jeden z představitelů NATO pro The Telegraph uvedl, že Aliance je „připravena bránit každý centimetr území spojenců“ a bude nadále „zvyšovat svou připravenost odstrašovat a bránit se proti jakékoli hrozbě, včetně dronů“.

List na základě uniklých dokumentů a satelitních snímků identifikoval nejméně 59 nových odpalovacích kolejnic podél ruských hranic s Běloruskem a Ukrajinou.

Z informací a ze zveřejněné mapy vyplývá, že se jedná například o základny Chalino v Kurské oblasti, Šatalovo ve Smolenské oblasti nebo Millerovo v Rostovské oblasti.

The Telegraph rovněž zmiňuje dronové základny v Orelské nebo Brjanské oblasti a další zařízení, z nichž se některá nacházejí na okupovaných ukrajinských územích.

Část dronových základen vznikla přestavbou vojenských základen a civilních letišť, zatímco další odpalovací plochy byly vybudovány na ruském venkově.

Mnoho z nich má umožnit nejvýkonnějším ruským dronům doletět až do Varšavy.

Základny zásobuje několik muničních továren rozmístěných po celém Rusku, včetně speciální ekonomické zóny Alabuga, ležící u města Jelabuga, kde vznikají například drony Šáhid 136.

Kreml svou síť dronových základen „výrazně rozšířil“ ve snaze „zaútočit na Ukrajinu a vystavit státy NATO riziku podobných útoků“, řekl pro The Telegraph Mike Monnik, generální ředitel společnosti DroneSec, která se zabývá zpravodajstvím v oblasti dronů a satelitní snímky analyzovala.

„Rozšíření odpalovacích míst ukazuje, jak Rusko zvýšilo svou schopnost vypouštět větší množství dronů a zároveň využívá technologie, které dělají používané drony obtížněji zachytitelnými,“ dodal Monnik.

Moskva obnovuje i opuštěné sovětské základny v blízkosti Finska a zároveň posiluje vojenské kapacity v Karélii, jak se nazývá region na finsko-ruském pomezí.

Podle dostupných informací jde o součást dlouhodobější strategie zaměřené na posílení přítomnosti podél východní hranice NATO, jak upozornily už dříve finská veřejnoprávní televize YLE nebo deník The Wall Street Journal.

Ze satelitních snímků, které letos publikoval nizozemský server Pointer, pak vyplývá, že Rusko zřejmě obnovuje a posiluje zázemí na základnách nejen v blízkosti svých hranic s Finskem, ale i poblíž pobaltských států.

Stejná situace panuje i v ruské exklávě Kaliningrad, která sousedí s Polskem a Litvou. Představitelé obou států se dlouhodobě obávají, že právě toto místo by mohlo sloužit k útoku na státy Severoatlantické aliance.

Na více než 20 vojenských letištích na okraji Evropy se Rusko věnuje především rozsáhlým rekonstrukčním pracím. Renovují se staré betonové ranveje, staví se hangáry a v blízkosti se instalují systémy protivzdušné obrany.

Často se jedná o základny ze sovětské éry, které dlouho nebyly aktivní, ale nyní dostávají druhý život, jak popsal Pointer.

​​Někde je rozmístěn i větší počet stíhaček a bombardérů, například v Murmansku a Kaliningradu. Letadla přitom Moskva používá při hybridních útocích na východní hranici NATO.