„Jako betonová džungle.“ Stromy ustoupily kanalizaci, má se to změnit

„Bez těch stromů tady bude hrozné vedro, už teď to jde cítit. Měli by tu dát nějakou zeleň, nebo alespoň květináče. Je to tu jako betonová džungle,“ říká Roman, obyvatel brněnských Žabovřesek.

„Nevěděli jsme, že se tu bude všechno kácet. Museli jsme se jít ptát přímo stavařů,“ dodává.

Přestože letošní extrémní vedra znovu vyvolala debatu o potřebě ochlazovat ulice stromy, v Brně padla další zdravá alej. Na ulici Haasova se totiž rekonstruuje kanalizace.

„Když nám byl ten projekt představován, zaznělo od projektanta i investora, kterým jsou vodárny, že se pokácí jeden jediný strom a že ty ostatní zůstanou,“ říká starosta brněnských Žabovřesek Filip Leder (KDU-ČSL) s tím, že o změně rozsahu kácení se dozvěděl až od místních.

Brněnské vodárny a kanalizace, které byly investorem stavby, vysvětlují, že se situace v terénu lišila od původních plánů. „V průběhu realizace se ukázalo, že kořenový systém stávajících stromů a keřů zasahuje do konstrukcí komunikací a chodníků,“ uvádějí ve vyjádření vodárny.

Stromy v ulici byly zdravé, na začátku rekonstrukce kanalizace ale došlo k poškození kořenů jednoho z nich. Vodárny poté práce přerušily. Později se ukázalo, že stromy byly přímo navázané na starou infrastrukturu.

„Kořeny vrůstaly do vozovky a stromy prosperovaly právě díky tomu, že rostly na kanalizaci. Ve chvíli, kdy se trubky začaly měnit, bylo technicky nemožné kořenový systém nepoškodit,“ říká městská zastupitelka Jasna Flamiková (Zelení), která případ od začátku sleduje.

Město se sice podle náměstka primátorky pro životní prostředí Filipa Chvátala (KDU-ČSL a Starostové) pokusilo projekt upravit, aby mohly stromy zůstat, ale nakonec od toho upustilo. „Domluvilo se, že se projekt upraví, ale nakonec se dospělo k závěru, že by se kořeny poškodily natolik, že by to stromy nepřežily,“ popisuje náměstek.

Veronika Rút, designérka, která se věnuje kultivaci veřejného prostoru, je přesvědčená, že pád dvanácti stromů byl důsledkem laxní přípravy. „Je potřeba prověřit, kdo co zanedbal. Moje podezření je, že nikdo neudělal kořenové sondy, takže se vůbec nevědělo, kudy kořeny vedou,“ dodává.

Její slova o chybějícím průzkumu potvrzuje i náměstek Chvátal. „Sondy neprobíhaly vůbec, to je poměrně nákladná věc. Dělají se jen na významnějších místech,“ vysvětluje.

Podle Rút je Brno v přístupu k zeleni momentálně odstrašujícím příkladem. Problém podle ní začíná už u samotného zadávání zakázek, kde ochrana stromořadí často není závazným parametrem. „Máte třeba super investiční záměr, ale do projektové dokumentace se to nepropíše a nikdo to nezkontroluje,“ upozorňuje Rút.

Že se potíže rodí už v počátcích, potvrzuje i ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM Brno) Jan Tesárek. „Strom pro projektanty a správce sítí často není nepřekročitelným limitem. V některých případech ve stromu nevidí vůbec nic, s čím by se museli v souladu s platnými předpisy vyrovnat. Na konci pak bývá kácení nebo poškozený strom,“ přibližuje Tesárek, proč město potřebuje manuál, který pro stromořadí sjednotí pravidla.

V praxi navíc podle Rút dlouhodobě vázne vnitřní koordinace napříč úřady a městskými firmami. „Když se městská organizace rozhodne něco rekonstruovat, proces nikdo nepřipomínkuje. Zelené instituce se tak k projektu často dostanou až ve fázi, kdy je rozjetý a stromy už nejde zachránit,“ popisuje designérka.

Náměstek primátorky Filip Chvátal připouští, že koordinace staveb je dlouhodobě složitý problém, který se řeší už několik let. Hlavní brzdu však vidí v platné legislativě.

„Kabely a kanalizace mají z hlediska legislativy větší právo než ten strom. Když musíte rozhodnout, jestli tam půjde strom, anebo síť, tak budete muset upřednostnit tu síť,“ dodává.

Podle zastupitelky Jasny Flamikové je navíc zásadním problémem, že projekty se v Brně připravují dlouho dopředu – v případě Žabovřesek to bylo zhruba sedm let – a nereflektují moderní přístupy.

„Tyto staré plány by se měly před realizací znovu prověřit s využitím dnešních znalostí,“ tvrdí Flamiková. To podle ní znamená dělat kořenové sondy, plánovat prvky pro zachytávání dešťové vody nebo využívat moderní substráty. „Brno dává na zeleň dlouhodobě malé finanční prostředky, přitom stromy jsou jediné, co nám může pomoci město ochladit,“ uzavírá.

Na ulici Haasova se nyní podle náměstka Chvátala počítá s výsadbou osmnácti nových stromů. „To požadovala příspěvková organizace Veřejná zeleň města Brna a předpokládám, že i městská část, aby se rozšířily prokořenitelné buňky. Ty se v projektu skutečně zvětšily a jsou teď adekvátní druhu a taxonu nových stromů, které se tam budou vysazovat,“ vysvětluje Chvátal.

Starosta Žabovřesek Filip Leder přiznává, že stromy, které v ulici byly, neměly ideální podmínky. „Měly tam poměrně málo místa a nebyly pro jejich růst dobře připravené,“ popisuje.

Věří ale, že nová výsadba bude úspěšnější. „Myslím si, že ty stromy, které se tam teď vysadí na podzim, budou mít podstatně lepší podmínky. Jsem přesvědčený o tom, že tak do pěti let budou srovnatelné s těmi, které tam byly předtím,“ dodává starosta.

Aby se podobné případy v budoucnu neopakovaly, Kancelář architekta města Brna momentálně dokončuje Městský standard uličních stromořadí. Nový manuál má vnést systémový pořádek do toho, jak se stromořadí navrhují, vysazují a chrání.

Jako jediná v Česku má takový manuál od roku 2021 Praha. Brněnský standard je jeho licenční úpravou a rozšířením, na kterém pracuje stejný autorský tým. Dokument byl přizpůsoben specifikům Brna, odlišnému mikroklimatu i místní struktuře správy zeleně.

„Dokument obsahuje jasná pravidla pro řešení vztahu s prvky technické infrastruktury. Zajištění prokořenitelného prostoru tak bude věcí vzájemné koordinace hned od začátku každé investice,“ popisuje ředitel KAM Brno Jan Tesárek.

Za klíčové body nového standardu považuje Tesárek kapitoly, které se věnují celoměstskému plánování, koordinaci s prvky veřejné infrastruktury, technologiím péče a výsadeb nových stromů nebo ochraně těch stávajících. Součástí dokumentu je také rozsáhlá příloha vzorových řešení a seznam vhodných druhů stromů, které dokážou reagovat na probíhající změny klimatu.

„Standard stromořadí se týká nových staveb a investic. Až bude schválený a závazný, mělo by se podle něj řídit už při projektování jednotlivých rekonstrukcí ulic – to znamená zajistit prokořenitelný substrát, dostatečné prostory pro kořeny pod zpevněnými povrchy a tak dále,“ doplňuje náměstek Chvátal.

Ochrana a výsadba městské zeleně je podle Veroniky Rút kontinuální záležitostí, která se musí budovat a předávat napříč generacemi. Tradice pěstování a péče o stromořadí u nás citelně chybí – de facto totiž podle Rút skončila s nástupem komunistického režimu, který toto odvětví prakticky zlikvidoval.

„Když po revoluci začnete, trvá to prostě třicet let. Aby se tady vůbec rozvinula nějaká tradice výsadby a péče o stromořadí, to strašně trvá,“ vysvětluje Rút.

Že přístup naší společnosti bývá často plný rozporů, potvrzuje ředitel Tesárek. „Každý vám řekne, že má stromy rád a že je v žádném případě nechce kácet. Na druhou stranu si ten samý člověk v druhé větě bude stěžovat na nedostatek parkovacích míst, zanesené okapové svody, příliš zastíněná okna a úvahu zakončí moudrem, že to tak vždycky bylo a stromům to stačilo,“ popisuje Tesárek zažitý společenský paradox.

Kromě adaptace měst na změnu klimatu zeleň funguje i jako přirozená protiváha vůči chaotickému městskému prostředí. „Pro mentální zdraví je to taky důležité. Zeleň umí odbourávat kortizol jako stresový hormon a umí obnovovat kognitivní funkce, které nám město bere. Přestože výsadba je složitá, pracovat dobře se zelení je velká výhra pro jakkoliv špatně postavené město,“ říká Rút.

Zároveň dodává, že pozitivní příklady lze najít i v Česku, kde jsou radnice schopné zeleň lépe uřídit. Dobrou pověst ohledně správy zeleně má podle ní například město Písek.