Článek
Před několika dny si Polsko připomnělo 82 let od začátku Varšavského povstání. Německá armáda během něj město prakticky srovnala se zemí. Nezmizely jen domy, ale i původní podoba centra Varšavy.
Historické Staré Město sice Poláci po válce zrekonstruovali téměř kámen po kameni, ale centrum se rozpadlo na několik oddělených částí. Mezi nimi dominují dopravní tepny a Palác kultury a vědy, monumentální dar Sovětského svazu.
Právě okolí Paláce se v posledních letech stalo symbolem další proměny polské metropole. Vedení města tu postupně mění veřejný prostor v rámci projektu nazvaného Nové centrum Varšavy.
Široké silnice, parkoviště a rozlehlé asfaltové plochy, které spojovaly spíš auta než lidi, postupně mizí. Naopak přibývají pěší trasy, stromy, nová náměstí i kulturní instituce.
Proměna začala předloni otevřením nového Muzea moderního umění, vedle kterého vzniká také nové divadlo TR Warszawa.
Současně se mění i okolní ulice. Místo dalších jízdních pruhů přibývají stromy, široké chodníky, cyklostezky nebo místa k posezení.
Nejnovější etapou je přestavba ulic Złota a Zgoda, kterou město otevřelo tento týden.
Na více než třech hektarech vznikla pěší zóna s asi 200 novými stromy, zelení a retenčními nádržemi schopnými zadržet přes tři miliony litrů dešťové vody. Nová podoba navazuje na nové Centrální náměstí před Palácem kultury.
„V zrekonstruované ulici Złoté není jen více stromů a zeleně. Jsou tu také řešení, která pomáhají město lépe připravit na důsledky klimatických změn. Dvě podzemní retenční nádrže pojmou až tři miliony litrů vody,“ uvedl při pondělním otevření varšavský primátor Rafał Trzaskowski.
Dokončením Złoté a Zgody proměna nekončí. Město už připravuje rekonstrukci takzvané Centrální aleje, pěších pasáží mezi Hlavním nádražím, stanicí metra Centrum a Palácem kultury.
Vyměnit se mají povrchy, přibude zeleň, lavičky i nové osvětlení. Úpravy mají propojit jednotlivé části okolí Paláce kultury, které dosud fungovaly spíše jako oddělené ostrovy.
O proměně centra se přitom živě debatuje.
Zatímco radnice mluví o návratu života do ulic a větším prostoru pro pěší, kritici upozorňují na úbytek míst pro dopravu a zpochybňují i samotný koncept „nového centra“.
Argumentují tím, že předválečnou urbanistickou strukturu zničenou během války už nelze obnovit a že dnešní zásahy mohou vytvořit nový veřejný prostor, nikoli vrátit Varšavě centrum v historickém smyslu.
