Článek
Hrzánský palác na pražských Hradčanech chce Úřad vlády převést pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zhruba do jednoho roku. O dalším využití objektu se zatím nerozhodlo, sdělila vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha. O záměru hovořil počátkem srpna premiér Andrej Babiš (ANO). Představuje si, že by budova mohla do budoucna sloužit například jako muzeum.
Hrzánský palác v Loretánské ulici vláda používá pro reprezentační účely a jako náhradní sídlo. Babiš v něm úřadoval v době rekonstrukce hlavního sídla kabinetu – Strakovy akademie. Po loňských sněmovních volbách, kdy mu ho nabídl k úřadování končící premiér Petr Fiala (ODS), nabídku nevyužil.
„Krok souvisí s optimalizací využívání nemovitého majetku státu a probíhajícími, respektive plánovanými rekonstrukcemi Klárova ústavu slepců a Kramářovy vily, které po svém dokončení vytvoří dostatečné zázemí pro činnosti dnes zajišťované mimo jiné v Hrzánském paláci,“ uvedla Bartha. Poznamenala také, že Hrzánský palác je navíc zčásti využíván na základě nájemního vztahu s městskou částí Praha 1. Roční provozní náklady paláce činí přibližně pět milionů korun plus mzdové náklady dvou zaměstnanců.
Hrzánský palác stojí na místě původně gotického domu, který podle prvních zmínek patřil ve 14. století svatovítské kapitule a poté císařskému dveřníkovi. Ve druhé polovině 14. století budovu vlastnil stavitel Petr Parléř, který mimo jiné postavil Karlův most a podílel se na stavbě Chrámu svatého Víta. Nový dům, který se stal základem nynějšího Hrzánského paláce, vznikl v 16. století a současnou podobu získal v 18. století. Koncem 19. století, tedy předtím, než se stal prvním československým prezidentem, v paláci krátce žil Tomáš Garrigue Masaryk.
V první polovině 20. století v Hrzánském paláci vznikla malířská škola a ateliér českého malíře a grafika Ferdinanda Engelmüllera. Pro reprezentační účely představitelů vlády byl palác radikálně přestavěn začátkem 50. let minulého století.
