Kauza armádních kuchyní za půl miliardy: Část výbavy leží netknutá ve skladech

Má to být důstojná podpora české armády při operacích v terénu. Ministerstvo obrany od roku 2019 postupně objednalo u rodinné firmy 4 Army specializované kontejnery za půl miliardy korun. Vojákům mají posloužit jako pojízdné polní kuchyně, zásobárny pitné vody či potravin nebo pro osobní hygienu.

Seznam Zprávy nyní zjistily, že vojáci část výbavy v hodnotě desítek milionů korun stále nemohou využívat, přestože za ni resort už zaplatil.

Už dříve redakce upozornila na to, že tendry obrana vysoutěžila jen pár měsíců existující firmě exsenátora Vlastimila Sehnala s minimem zaměstnanců a základním jměním jednu korunu. Šlo mimo jiné o pětikontejnerovou kuchyni Kalich za 66 milionů korun. Jihomoravský politik loni v říjnu zemřel, v téže době firma skončila v insolvenci.

Redaktoři se na osud půlmiliardových státních zakázek od 4 Army znovu vyptávali na konci června skrze tiskové oddělení ministerstva obrany. Resort však reagoval až 10. srpna, a to na dotazy zaslané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podle získaného soupisu obrana za sedm tendrů s 4 Army zaplatila 458 milionů korun. Kompletní částka však ke společnosti kvůli pokračujícímu insolvenčnímu řízení nedoputovala. Brněnská firma od státu dříve postupně vyinkasovala 358 milionů - po více částkách pak resort vložil téměř 100 milionů ze tří zbývajících zakázek do soudní úschovy a požádal justici, ať rozhodne, jak peníze případně dělit věřitelům.

Objednávky po celou dobu provázejí prodlení, spory o kvalitu či smluvní pokuty. Některé z dodaných kontejnerů tak leží ve vojenských skladech netknuté.

Konkrétně jde o 12 kontejnerů na pitnou vodu za téměř 51 milionů korun, které resort u dodavatele neúspěšně reklamuje téměř tři roky. „Ministerstvo obrany opakovaně vyzývalo prodávajícího k odstranění vad, uplatňovalo smluvní pokuty a zahájilo kroky k vymáhání nároků z vadného plnění. Zboží je aktuálně u kupujícího a nepoužívá se,“ potvrdil Seznam Zprávám ředitel kanceláře ministra obrany Roman Hrabačka v písemné odpovědi na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ministerští úředníci reklamovali kontejnery už v listopadu roku 2023. Mezitím vyúčtovali 4 Army smluvní pokuty a úroky z prodlení ve výši 134 milionů korun. Společnost tyto nároky popírá.

Reklamace 12 specializovaných boxů není jediným zádrhelem v této zakázce. Specializované kontejnery na pitnou vodu musejí splňovat přísnou certifikaci či vojskové zkoušky, aby obstály třeba v extrémních teplotách nebo v nich nepopraskalo potrubí při transportu v terénu.

Zástupci ministerstva tvrdí, že firma armádě dodala několik boxů s problematickou certifikací. „Evidujeme sdělení certifikační autority, která byla požádána o ověření pravosti konkrétního certifikátu, přičemž ho tato autorita vyhodnotila jako nepravý,“ upřesnil Hrabačka.

Hovoří dokonce o falšování. „Jako skutečně ‚falešný‘ certifikát byl identifikován pouze jeden, následně byl ze strany prodávajícího nahrazen jiným certifikátem vydaným jinou certifikační autoritou. Současně však byly zjištěny i další nedostatky týkající se certifikace a schvalování kontejnerů na pitnou vodu,“ doplnil ředitel s tím, že jsou výtky zahrnuté v reklamaci.

Firma 4 Army patřila bývalému senátorovi a zastupiteli Lipůvky u Brna Vlastimilu Sehnalovi (dříve ODS, později za SPD), který je podepsaný pod všemi tendry se státem. Politik před smrtí pochybnosti odmítal. „Splnili jsme zadávací podmínky. To jsme jediní, kdo kšeftuje s kontejnery?“ podivoval se loni v květnu a odmítal jakékoli potíže. O pět měsíců později společnost skončila v insolvenci, pohledávky za půl miliardy korun doposud přihlásila více než dvacítka věřitelů, největším z nich je stát.

Zesnulého podnikatele a někdejšího člena senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost loni ve vedení firmy nahradila jeho dcera Renáta Sehnalová. Výtky státu ohledně certifikace odmítá. „Veškeré námi vyrobené kontejnery, které byly dodány ministerstvu obrany, byly schváleny certifikačními autoritami v Německu, České republice a Nizozemsku. Byly dodány s platnými certifikáty a dle platných smluv, které byly naplněny,“ reagovala na konci července. Podle ní boxy svým konstrukčním řešením umožňují jejich lodní, silniční a leteckou přepravu.

Vůbec nejvyšší částku - konkrétně 181,8 milionů korun - zaplatil resort za 74 jímek a kontejnerů se sprchami a záchody. Ani tato zakázka se neobešla bez potíží, jak nyní potvrdili zástupci ministerstva. „Veškeré zboží je dodáno, z toho 42 kusů je v prodlení,“ popsal Hrabačka. Neuvedl však, zda za to ministerstvo účtovalo 4 Army nějaké smluvní pokuty a jak velké zpoždění u největší dodávky eviduje.

Společnost 4 Army zpozdila také dodávku osmi chladicích kontejnerů ThermoKing za téměř 31 milionů korun. V tomto případě resort vyčíslil smluvní pokutu na 4,4 miliony korun.

Ministerstvo zároveň tvrdí, že 4 Army u „thermokingů“, stejně jako u pětikontejnerové kuchyně Kalich a sociálních kontejnerů s jímkami, převedla nárok na část peněžní úhrady na jinou firmu, přestože to smlouvy výslovně zakazují.

Jak vyplývá z insolvenčního rejstříku, 4 Army přenechala pohledávky za více než 100 milionů korun firmě Variel Defence, která byla v rámci skupiny Variel důležitým dodavatelem exsenátorově firmě.

Redakce už dříve popsala, že konstrukce desítek kontejnerů dotvářeli řemeslníci ve fabrice Varielu ve Zruči nad Sázavou. „Společnost Variel Defence byla subdodavatelem na některých zakázkách pro ministerstvo obrany, nyní jsou veškeré zakázky dokončeny,“ reagovala stručně Sehnalová.

Seznam Zprávy opakovaně oslovily zástupce firmy Variel. „Za naši společnost jsme přihlásili pohledávku 766 tisíc korun, a to za lakování tří kontejnerů,“ sdělil ředitel Varielu Roman Výborný.

Přestože je se skupinou majetkově i personálně propojená také firma Variel Defence, Výborný na dotazy ohledně oprávněnosti převodu pohledávek nereagoval. „To se musíte ptát přímo Variel Defence,“ napsal v SMS zprávě.

Zástupci Variel Defence na konci minulého týdne na dotazy nereagovali. Roman Výborný už dříve tendry s 4 Army komentovat nechtěl. „Naše společnost má se svými partnery či subdodavateli z obranného průmyslu uzavřené platné smlouvy o mlčenlivosti, které mi nedovolují poskytovat jakékoliv informace z oboru třetím stranám,“ reagoval loni v květnu.

Ministerstvo tvrdí, že má být zbývající úhrada za zmíněné tři zakázky součástí pokračujícího insolvenčního řízení, aby byli vypořádáni všichni věřitelé podle zákonných pravidel. I proto postupně vložilo celkem 96 milionů do soudní úschovy a o jejich vyplacení rozhoduje justice.

Také v souvislosti s transakcemi mezi 4 Army a jejími věřiteli ministerstvo obrany v červnu podalo trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření ze spáchání trestných činů podvodu, poškození věřitele a případně zvýhodnění věřitele.

Na obchody ministerstva obrany s 4 Army za více než 450 milionů korun Seznam Zprávy poprvé upozornily loni v květnu. Postupně redakce informovala o zakázkách na sociální kontejnery, pětikontejnerovou kuchyni Kalich nebo o dodávce polních kuchyní na přívěsných vozících. Experti pro Seznam Zprávy popsali, že jsou tendry podle nich předražené.

„Vysoutěžené ceny za kontejnery neodpovídají. I kdybychom započítali armádní požadavky dle norem, přičetli speciální certifikace a tak dále, ceny jsou i několikanásobně vyšší,“ uvedl například majitel společnosti Koma Modular Stanislav Martinec. Vizovická firma výrobky dodává po celém světě, spolupracovala i s několika evropskými armádami.

Dřívější vedení ministerstva obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) se opakovaně bránilo tím, že vítězná 4 Army vzešla z otevřeného výběrového řízení a majitele firmy, její historii nebo renomé nemůže kvůli diskriminaci nijak lustrovat. „Mohl se přihlásit kdokoli,“ argumentoval bývalý vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka, přestože uznával, že společnost vystupuje jako „klasický přeprodejce“.

Jakékoliv pochyby odmítal i tehdejší jednatel Vlastimil Sehnal. „Normálně vyrábíme. Bez problému. Jsou to navíc všechno naše konstrukce. Já to všechno ještě navíc vyvíjím,“ reagoval.

První zakázky pro resort získala Sehnalova firma v roce 2019 za vlády Andreje Babiše (ANO), největší tendry pak v době jeho nástupce Petra Fialy (ODS). Bývalá ministryně obrany Jana Černochová nejprve tvrdila, že s kolegy obhájí každou investovanou korunu. Později jisté pochybnosti ohledně kuchyní připustila.

„Mně to taky přijde drahé, ale co mám jako ministryně obrany dělat, pokud splníme všechny náležitosti, které nám ukládá zákon, zveřejníme zakázky v evropském věstníku a cenový výsledek je tento?“ uvedla loni na červnovém jednání sněmovního obranného výboru a zadala vnitřní audit zakázek.

S jakým výsledkem audit skončil a zda se vůbec uskutečnil, není jasné. „Interní audit tendrů souvisejících se společností 4 Army, s. r. o., aktuálně neprobíhá,“ reagoval Hrabačka.

Zástupci ministerstva sice postupně uznali, že tendr ovládl „klasický přeprodejce“ a firma bez historie, přesto celou dobu zdůrazňovali, že všechna zadávací řízení splňovala zákonné normy.

Tvrdili, že kritéria tendrů, a tudíž i výherce, ovlivnit nemohli. I nové vedení ze sporných zakázek nebude vyvozovat personální důsledky vůči svým zaměstnancům. „Neboť komplikace na straně společnosti 4 Army, s. r. o., nikterak nezavinili,“ reagoval Hrabačka.

Doplnil, že situace vznikla v důsledku obchodních chyb dodavatele, který se v průběhu realizace některých z výše uvedených zakázek dostal do ekonomických a právních obtíží, které vyústily až v insolvenční řízení.

Ministerští úředníci podle něj naopak uplatňovali včas prostředky na ochranu práv či smluvní pokuty. „S ohledem na viditelně zhoršující se situaci společnosti 4 Army, s. r. o., od roku 2025, spočívající ve zjevné ekonomické nestabilitě, personální krizi a v postupném přebírání společnosti jinými osobami, zaměstnanci ministerstva obrany naopak přistoupili za účelem ochrany veřejných prostředků k velmi proaktivní činnosti, která se běžně u jiných dodavatelů do té doby neuplatňovala,“ doplnil úředník v odpovědi.

Přesto resort naznačuje, že bude v budoucnu u zadávání armádních tendrů postupovat obezřetněji a zvažuje i změny zadávacích kritérií, aby se k tendrům nedostávaly problematické firmy.

„V současné době jsou (…) diskutována a rozpracovávána opatření směřující zejména k velmi podrobnému provádění průzkumů trhu před samotným zahájením akvizičních projektů, k revizi některých částí zadávacích podmínek (…), ale i k možnosti posílit zákonné prostředky k zohlednění závažných pochybení dodavatelů při posuzování jejich způsobilosti účastnit se budoucích zadávacích řízení,“ napsal také Hrabačka.