Achillův štít. Jak společný nepřítel sblížil Izrael a Řecko

Řecko patří mezi země NATO s nejvyššími výdaji na zbrojení, například letos vydá na obranu 3,5 procenta HDP. Více investují jen čtyři evropští členové Aliance: Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko.

Pro Řecko ovšem není důvodem strach z Ruska jako u východoevropských zemí. Jsou to obavy z mnohaletého rivala Turecka, paradoxně také člena NATO.

Atény a Ankara mají spory kvůli rozdělenému Kypru, ohledně vytyčení námořních hranic či o vlastnictví ostrova Imia (turecky Kardak) v Egejském moři.

Rivalita v posledních letech roste také mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Benjamin Netanjahu považuje Turecko za bezpečnostní hrozbu, odmítá rozmístění jeho vojáků v Pásmu Gazy v rámci plánované mezinárodní mise a nechce připustit ani tureckou přítomnost v Sýrii.

Výše popsané vedlo k tomu, že se židovský stát stal strategickým partnerem Řecka. Ukázalo se to naposledy ve středu, kdy na ministerstvo obrany v Tel Avivu zavítal náčelník generálního štábu řecké armády Dimitrios Houpis.

„Návštěva potvrzuje strategický význam a mimořádnou váhu vojenských vztahů mezi Řeckem a Izraelem. Obě země jsou i nadále odhodlány rozvíjet bilaterální spolupráci s cílem řešit společné výzvy a posílit stabilitu v regionu,“ uvádí se v prohlášení ministerstva.

Řecko v současnosti buduje největší obranný projekt ve své historii. Systém nazvaný Achillův štít má propojovat protivzdušnou obranu proti balistickým raketám, dronům a střelám odpalovaným z letadel.

Základem Achillova štítu jsou radary a zbraně od izraelských výrobců Rafael a Israeli Aircraft Industries (IAI). Cena zakázky je 3,5 miliardy eur (přes 84 miliard korun). Součástí jsou také izraelské bezpilotní letouny Heron.

„Systém bude plně funkční za 35 měsíců. Řecké firmy se na jeho vybudování podílejí z 25 procent,“ uvedl na konci července řecký ministr obrany Nikos Dendias.

Izraelské letectvo má pro změnu na základě dohody možnost nacvičovat v řeckém vzdušném prostoru, což letos zúročilo při bombardování cílů v Íránu. Izraelci v řeckém prostoru nacvičují například tankování za letu.

Premiéři Izraele a Řecka – Benjamin Netanjahu a Kyriakos Mitsotakis – označují vzájemné vztahy za skvělé. Loni v prosinci hostil v Jeruzalémě Mitsotakise a také kyperského prezidenta Nikose Christodoulidese. Trojice podepsala dohodu o propojení elektrických sítí svých zemí a o spolupráci při těžbě zemního plynu.

Strategické partnerství má ale v Řecku své odpůrce. Někteří kritizují izraelské útoky na Pásmo Gazy a tvrdí, že s takovou zemí by se Řecko nemělo sbližovat.

V srpnu se v Aténách uskutečnilo několik protiizraelských demonstrací a v jednom případě se dokonce evakuoval personál izraelského velvyslanectví. Ministerstvo zahraničí posléze vyzvalo Izraelce, aby se při pobytech v Řecku raději vyvarovali viditelných odkazů na svou státní příslušnost, protože mohou čelit násilí.

Část Řeků si také stěžuje na růst cen bytů a nájmů, ke kterému údajně přispívají Izraelci nákupy nemovitostí v zemi.