Článek
České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních 15 let. Nepříznivá je situace i v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den, dodal.
„Letos zemědělství přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun ročně. Když k tomu připočteme vyšší náklady na pohonné hmoty, hnojiva, vychází nám, že letošní výsledek nebude dobrý,“ řekl Doležal.
Zisk v zemědělském sektoru v Česku za loňský rok podle odhadu Zemědělského svazu vzrostl na 10,7 miliardy korun. Hodnota zemědělské produkce v Česku se dle předběžných výsledků Českého statistického úřadu v roce 2025 zvýšila o 10,7 procent na 193,36 miliardy korun.
Pokles tržeb podle Doležala způsobí nepříznivá situace v rostlinné i živočišné výrobě. Zemědělci letos podle odhadu statistiků sklidí o 17 procent méně obilovin, řepky o pětinu méně. Za poklesem sklizně stojí podle zemědělců počasí, zejména sucho a letní vedra, ale i jarní mrazy. Výpadek tržeb u obilovin a řepky odhadla komora už dříve při současných cenách zhruba na osm až deset miliard korun.
Nižší tržby budou podle Doležala i v živočišné výrobě, zejména v sektoru mléka. Aktuální výkupní cena mléka je podle Doležala dvě koruny pod nákladovou cenou. Ztráta jen v sektoru mléka tak za období s nízkou cenou dosahuje zhruba 20 milionů korun denně, uvedl Doležal.
Za pozitivní Doležal nicméně označil přístup členů vlády a ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD). Ocenil, že se o problémech chtějí bavit a hledat řešení. Pro udržení zemědělství je podle Doležala důležité vnímat sektor jako strategický.
Šebestyán na zahájení agrosalonu řekl, že si uvědomuje dopady klimatické změny, které letos čeští zemědělci pociťují. Stát je podle něj připraven zemědělcům s dopady pomoci. Ministerstvo zemědělství připravuje vyplacení mimořádných podpor z unijního rozpočtu a chce také navýšit investice do vodohospodářství minimálně na čtyři miliardy ročně, uvedl. Podpora vodního hospodářství dosahuje podle letošního rozpočtu ministerstva tří miliard.
Klesne i produkce zeleniny
Předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská řekla, že produkce zeleniny v Česku kvůli suchu letos podle odhadu klesne zhruba o 30 procent. Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na 30 procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem.
„Nedokážeme ani promítnout abnormálně zvýšené náklady se suchem spojené do cen. Protože ceny produktu ať už marketech, ať už kdekoliv jinde, určují evropské nebo světové ceny,“ uvedla Nebeská.
Česko je podle ní v produkci zeleniny soběstačné ze 35 procent. „Dovoz nás trápí, protože neovlivníme ceny, za které se prodává, a my se musíme přizpůsobit, takže situace je určitě velice složitá,“ dodala Nebeská. Považuje za důležité, že pěstitelé zeleniny nemají omezení ohledně zavlažování. I tak podle odhadu meziročně kvůli suchu klesne produkce o zhruba 30 procent, přesná čísla budou pěstitelé znát na konci sezony.
Osevní plocha zeleniny letos v Česku meziročně klesla o 447 hektarů na 11 824 hektarů. Soběstačnost Česka v produkci zeleniny činí podle dat Českého statistického úřadu z předloňska zhruba 32 procent. V roce 2002 zabíraly plochy oseté zeleninou v Česku 12 667 hektarů, v následujících přibližně deseti letech nastal zásadní pokles i pod 9000 hektarů, poté následoval postupný růst až na 12 325 v roce 2021.
Nedostatek vláhy má podle portálu Intersucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, výrazné dopady na zemědělské plodiny i krajinu. Podle pracovníků InterSucha zasychají travní porosty, jeteloviny, kukuřice, cukrovka i ovocné stromy.
