Článek
Do osady Kadim na okupovaném Západním břehu, ze které se Izraelci stáhli před dvaceti lety, se vrací nová generace židovských osadníků.
Podle regionální rady tam ve čtvrtek z Tel Avivu dorazilo třicet rodin. Některé za policejního doprovodu, řada s izraelskými vlajkami či přívěsy naloženými nábytkem a stavebním materiálem.
Vláda Benjamina Netanjahua tím prolomila letitý zákaz výstavby židovských osad v blízkosti palestinského města Džanín. Kadim se stal poslední z osad evakuovaných v roce 2005, která se nyní znovu otevírá. Do zbytku už se nastěhovaly židovské rodiny.
„Jednadvacet let po zločinu vyhnání ze severního Samaří jsme dokončili nápravu (…) a vrátili se do osady Kadim,“ prohlásil krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič, přičemž použil biblický název pro severní část Západního břehu.
Jak uvedla britská stanice BBC, v tu chvíli vedle něj stáli ministr spravedlnosti, předseda izraelského parlamentu a také Jossi Dagan, předseda regionální rady osadníků. Ten prohlásil, že jednoho dne se osadníci vrátí i do Pásma Gazy.
Všechny izraelské osady i takzvané osadnické výspy jsou přitom podle mezinárodního práva nelegální. Výspy jsou v rozporu i s izraelským právem, přesto se jim často dostává státní podpory a financování.
Jak rostly ilegální osady
Izrael okupuje Západní břeh Jordánu, kde žije asi 2,9 milionu Palestinců, již od roku 1967. Ve státem schválených osadách, podle mezinárodního práva však nezákonných, žije okolo 475 tisíc osadníků.
Palestinští obyvatelé sledují nejnovější vlnu osidlování Západního břehu se znepokojením.
Reportérka BBC mluvila s 53letým farmářem, který prý jako chlapec sledoval, jak se Kadim poprvé staví. O dvacet let později pak byl svědkem toho, jak vláda osadníky vystěhovala. „Tehdy osadníci žili vedle nás a pokojně jsme koexistovali. Oni žili své životy, my ty naše,“ vzpomínal.
Teď prý má strach z návratu. „Mé synovce vyhnali od jejich zeleninových záhonů a citrusových stromů a řekli jim: ‚Tady pro vás není místo, nevracejte se,‘“ řekl.
Násilí osadníků přibývá
Na Západním břehu Jordánu žijí odděleně zhruba tři miliony Palestinců a přes půl milionu židovských osadníků. Útoky vůči většinové populaci jsou tam poměrně časté.
Deník The Guardian podotýká, že počet násilných útoků izraelských osadníků ve dvou oblastech okupovaného Západního břehu, které na základě dohod z Osla spadají pod přímou palestinskou správu, se od roku 2025 téměř zdvojnásobil.
Podle zprávy Ješ Din, izraelské organizace na ochranu lidských práv, se v takzvaných oblastech A a B odehrály téměř dvě třetiny letošních útoků.
Rozdělení Západního břehu Jordánu
Mírové smlouvy z norského Osla z roku 1993 rozdělily okupovaný Západní břeh Jordánu na tři administrativní oblasti:
- Oblast C je zcela pod kontrolou Izraele a tvoří 60 procent území.
- Oblast B spravují společně Izrael a Palestinská autonomie, jde o 22 procent území.
- Oblast A spravuje výhradně Palestinská autonomie a tvoří 18 procent území.
Spěch před volbami?
Netanjahuova vláda od svého nástupu k moci v roce 2022 výrazně urychlila rozšiřování osad na Západním břehu - schválila jich přes stovku, z toho 19 na severu palestinské enklávy.
Podle Hagita Ofrana, ředitele programu Settlement Watch v organizaci Peace Now, je rychlý rozvoj osídlení okolo Džanínu součástí snah vlády rozšířit osady ještě před říjnovými parlamentními volbami.
Do toho zapadá i projekt E1, který počítá s rozšířením osad v citlivých oblastech na východ od Jeruzaléma a budí značné emoce.
Izraelská vláda v úterý vyhlásila výběrové řízení na výstavbu sedmi obytných komplexů v oblasti E1, což kritici označují za krok, který by mohl rozdělit Západní břeh a zkomplikovat vznik souvislého palestinského státu.
List The Times of Israel upozornil na to, že Evropská unie sleduje vývoj se znepokojením a údajně zvažuje balíček sankcí proti Izraeli. Ten má vejít v platnost v případě, že stát uvede tento plán v platnost.
Sankce se mají týkat obchodní, akademické i bezpečnostní sféry.
