Hlavní obsah

Inspiroval tisíce dárců kostní dřeně, agresivní leukemii nakonec Pavel podlehl

Foto: Archiv Andreje Chrástné

Pavel Tesárek v nemocnici.

Ve věku 36 let zemřel na agresivní formu leukemie Pavel Tesárek. Jeho příběh inspiroval tisíce Čechů, aby se zapsali do registru dárců kostní dřeně.

Článek

Velkou vlnu solidarity v červnu vyvolal příběh Pavla Tesárka ze severočeských Loun. Na poslední chvíli přišel o dárce kostní dřeně. I když podstoupil transplantaci, onemocnění se mu vrátilo. Tento týden ve věku 36 let zemřel. Oznámila to facebooková stránka Moje Louny.

Loni na podzim lékaři Tesárkovi diagnostikovali akutní myeloblastickou leukemii, agresivní formu rakoviny krve, která postupuje velmi rychle.

Chemoterapie brzy přestala účinkovat, a tak urgentně potřeboval najít dárce kostní dřeně. Poté, co nalezený vhodný dobrovolník na poslední chvíli odstoupil, vyvolal Tesárkův příběh vlnu solidarity. Do registru dárců se nově zapsaly tisíce lidí.

Dárce se nakonec našel v rodině - stal se jím jeho tatínek. Potřebná genetická shoda byla sice jen asi poloviční, kvůli agresivní nemoci ale bylo riskantní hledat vhodnějšího dárce.

„Chtěl bych poděkovat všem, kdo se šel registrovat,“ řekl v červnu Pavel Tesárek redakci Seznam Zpráv. „Jsem po transplantaci. Neměl jsem čas čekat na to, jestli se najde ještě někdo další,“ dodal.

Jeho partnerka Andrea Chrástná dříve uvedla, že si rodina prošla peklem. A apelovala na veřejnost, aby se lidé zapsali do registru dárců. Ty jsou v Česku dva, zapsat se do něj může jakýkoli zdravý člověk mezi 18 a 35 lety.

„Je něco ohromného, když může člověk zachránit další život. Kdo se nemůže zapsat do registru dárců kostní dřeně, může darovat krev, i ta je velmi potřebná pro tyto pacienty,“ dodala Andrea Chrástná.

Tři tisíce nových dobrovolníků, kteří se zapsali do registru, statisticky zachrání přibližně 25 pacientů. „Vlna solidarity, kterou se podařilo vyvolat, tak rozhodně měla smysl – další pacienti, kteří dostanou šanci na život, budou následovat,“ prohlásila dříve mluvčí Českého národního registru dárců dřeně Klára Conková.

V českém registru je aktuálně přibližně 160 tisíc lidí, po celém světě jich je pak téměř 44 milionů. Všechny registry na světě jsou propojeny a spolupracují, každý dárce je k dispozici pro každého pacienta.

Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je poměrně malá - reálně daruje přibližně procento ze všech zapsaných.

„Registrace k nám je vlastně takový morální závazek, že kdyby někde na světě onemocněl člověk se stejnými či velmi podobnými transplantačními znaky, jsem tu pro něj a jsem ochoten darovat nezištně kousek sebe,“ vysvětlil Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Registry dárců kostní dřeně v Česku

V Česku existují dva registry dárců kostní dřeně, přes které je možné se zapsat – Český registr dárců krvetvorných buněk při IKEMČeský národní registr dárců dřeně. Zájemce ale musí splňovat několik kritérií:

  • je ve věku od 18 do 35, popř. 40 let,
  • má výborný zdravotní stav,
  • nebere trvale léky a nepodstupuje léčbu (s výjimkou antikoncepce),
  • jeho hmotnost je více než 50 kilogramů,
  • má veřejné zdravotní pojištění platné v Česku.

Doporučované