Článek
Penzijní spoření čekají největší změny od reforem z dob Nečasovy vlády před 13 lety. Cílem je přilákat k penzijku mladší ročníky a zvýšit výnosy spoření. Penzijní společnosti s většinou změn souhlasí, změna výše poplatků je ale podle nich neudržitelná. Nové podmínky by mohly platit od 1. ledna 2027 – pokud návrh projde parlamentem a podepíše ho prezident.
V současné době se takzvaného III. pilíře účastní zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti momentálně spravují majetek v celkovém objemu asi 660 miliard korun.
„V poslední době velmi sílí kritika výše úplat penzijních společností, snižujících zhodnocení prostředků účastníků, kdy si mezi sebou penzijní společnosti fakticky nekonkurují výší úplaty,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Nižší poplatky
Podle návrhu novely se mají poplatky za obhospodařování a zhodnocení, které jdou penzijním společnostem, sloučit do jednoho. Výsledkem by byl celkový limit úplaty ve výši 0,5 procenta ročně, který by platil pro transformované, dynamické, konzervativní i smíšené fondy. Výjimkou by měly být pouze alternativní fondy, kterým výše poplatků zůstane beze změny (strop 2,5 procenta ročně za správu + 25 procent z výnosu).
„Penzijní spoření je tu proto, aby se účastníci zabezpečili na stáří, ne aby přihrávalo bankám zisky,“ uvedla dříve ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Není to na úkor státního rozpočtu, ale na úkor těch, kteří na střadatelích neúměrně vydělávali, a to jsou bankovní domy,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na červnové tiskové konferenci při představení novely.
V Česku působí devět penzijních společností, přičemž pouze tři z nich mají mateřskou bankovní skupinu. Asociace penzijních společností (APS) od představení změn volá po zvýšení poplatkového limitu na alespoň 0,82 procenta. Navrhovaná výše podle nich nestačí na pokrytí nákladů společností.
„Poplatek za správu není zisk penzijní společnosti. Je to cena, ze které se platí provoz – mj. správa fondů, distribuce, dohledové a regulatorní náklady, IT, ochrana klientských dat a až pak případně může vznikat zisk,“ argumentuje prezident asociace Radek Moc.
„Vláda posílá do Sněmovny velmi dobrou reformu, která se k lidem ale bohužel nedostane. Každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu. Pokud Sněmovna nereviduje poplatky, spadnou všechny pozitivní úpravy, které reforma obsahuje, pod stůl,“ uvedl krátce po rozhodnutí vlády Moc
Celkem 95 procent nových klientů je podle něj třeba aktivně získávat, ať už skrze síť prodejců nebo marketingem. Vládou navrhované příjmy ale ani provize prodejcům, ani náklady na marketing, nepokryjí. Místo nárůstu účastníků ve třetím pilíři tak budeme sledovat jejich úbytek, dodal.
Podpora mladých
Kromě snížení poplatků stát plánuje přilákat k penzijku mladší ročníky. V současnosti se ho účastní pouze zhruba 11 procent Čechů mladších 30 let. Založit spoření na stáří mohou rodiče nejen sobě, ale i svým dětem. Stát proto sníží minimální vklad nezletilým ze současných 500 korun na pouhou stokorunu měsíčně pro připsání státní podpory, kterou navíc zvedne na 40 procent. Na vyšší státní příspěvek budou mít nárok lidé do svých 30. narozenin.
Pokud mladí lidé budou spořit alespoň deset let, do svých 36. narozenin si budou smět bez sankce vybrat třetinu svých úspor.
Dále by se měla zavést strategie životního cyklu a v této variantě by noví střadatelé nemuseli vyplňovat investiční dotazník. Pokud si nový klient nezvolí jinak, automaticky mu bude přidělena tato varianta, ve které budou dynamické nástroje, tedy akcie, tvořit 75 procent portfolia (původní návrh počítal s 80 %). Cílem je nasměrovat střadatele k méně konzervativnímu investování a potenciálně vyššímu výnosu.
K bezpečnějším investicím by postupně přecházeli až s blížícím se odchodem do důchodu.
Součástí změn je také uzavření starých transformovaných penzijních fondů do deseti let. Do těchto fondů nejde vstoupit už od roku 2013.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informaci o schválení návrhu vládou.
