Kam posílat tisícovku, aby z ní ve stáří bylo co nejvíc

Milion korun navíc na důchod? Podcast Ve vatě porovnal chystané nové penzijko, DIP, ETF i podílové fondy a spočítal, kam posílat peníze, aby jich ve stáří bylo co nejvíc. Chystaná reforma přepíše dosavadní pořadí vítězů.

Představa, že se z tisícikoruny odložené každý měsíc mohou stát na důchodovém účtu miliony korun, zní mnoha lidem trochu neuvěřitelně. Jenže právě tak funguje dlouhodobé investování a složené úročení – výnosy vydělávají další výnosy a čas se stává nejmocnějším spojencem střadatele.

O tom, kolik peněz nakonec člověku na stáří zůstane, přitom nerozhoduje jen výše výnosu. Stejně důležité jsou poplatky, délka investičního horizontu nebo státní podpora. Rozdíl několika desetin procentního bodu ročně může během desítek let znamenat statisíce až milion korun navíc.

A právě to je důvod, proč se podmínky penzijního spoření mají měnit. Z otloukánka na investičním trhu se penzijní spoření stane nejlepším spořicím produktem na trhu, vychází z propočtů investičního bloggera a výzkumníka CERGE-EI Lukáše Nádvorníka, který stál u zrodu chystané reformy spoření na důchod.

„Pokud nové penzijko projde, tak moc nebude mít konkurenci. Aspoň na současném trhu. Nové penzijko bude jasná volba a asi nejlepší varianta,“ říká. „Budeme schopní konkurovat těm nejlevnějším třetím pilířům v Evropě. Pokud se schválí to, co máme na stole, bude to jeden z nejlepších třetích pilířů v Evropě,“ tvrdí Nádvorník.

Nové penzijko bude po změnách svým „výtlakem“ porážet nejen dnešní penzijní fondy, ale v drtivé většině případů i dlouhodobý investiční produkt (DIP) nebo investování na vlastní pěst do podílových fondů i laciných burzovně obchodovaných ETF fondů.

Představme si střadatele, kteří si každý měsíc odkládají tisíc korun a dalších pět set korun jim na penzi pravidelně přispívá zaměstnavatel. Jeden investuje v novém penzijku, další v současném doplňkovém penzijním spoření, další mají DIP a jiní zkouší štěstí na vlastní pěst přes ETF či podílové fondy.

Až se po pětatřiceti letech sejdou u společné večeře, budou disponovat výrazně odlišnými úsporami. Střadatel v novém penzijku bude mít na kontě 3,2 milionu korun v dnešních cenách. To znamená v kupní síle dnešních tří milionů. Nejvíc ze všech.

Majitel dlouhodobého investičního produktu (DIP) skončí velmi podobně. Klasické investování do ETF (burzovně obchodované fondy) - které platí za synonymum nejlevnějšího investování - už ale s výnosy výrazně zaostává. „Investování na vlastní pěst, do nejlevnějších ETF bez poplatků u brokera vychází na dva miliony, což je o víc než milion méně než u nového penzijka,“ spočítal Nádvorník.

Co udělá takový rozdíl? Kromě poplatků hlavně příspěvky státu a zaměstnavatele. Na rozdíl od penzijního spoření a DIP na ně samostatní investoři do ETF a podílových fondů nemají nárok. A přicházejí tak o další peníze, které by se mohly - vedle jejich vkladů - díky složenému úročení desítky let zhodnocovat.

„ETF nakoupené u brokera bez těch daňových výhod a státních příspěvků vychází lépe než nové penzijko až po 168 letech investování. Takže nikdy,“ vyšlo Nádvorníkovi.

Podobně výpočet vyjde i ve chvíli, kdy střadatel nemá nárok na příspěvek zaměstnavatele. Výhoda nového penzijka sice klesá, ale stále zůstává velmi výrazná. Kdo v něm zůstane, dejme tomu od svých 30 let do penze, nashromáždí i bez bonusu od firmy celkem 2,3 milionu korun.

Ještě větší rozdíly v konečných částkách se budou týkat lidí, kteří začnou spořit v mladém věku. Ministerstvo financí totiž mladým střadatelům zdvojnásobí státní příspěvky.

Konkurentem nového penzijka bude i dlouhodobý investiční produkt, známý pod zkratkou DIP. Ve skutečnosti ale nejde o konkrétní produkt. Je to vlastně daňový režim. Obálka, v které si klient může držet ETF, podílové fondy, dluhopisy nebo další investice. To přináší větší svobodu, ale také větší odpovědnost.

Zatímco nové penzijko má být nastavené jako jednoduché řešení pro většinu populace, u DIP si musí člověk pohlídat poplatky, investiční strategii i složení portfolia. A právě tady podle Nádvorníka mnoho lidí narazí.

„DIP pro vás může skončit poměrně draze, protože se hodně musíte dívat do ceníků. Ty nejsou dost často přehledné. Přijdete na to, že je to mnohem dražší než to nové penzijko.“

Proto podle něj DIP dává smysl hlavně pro lidi, kteří se investováním chtějí aktivně zabývat. „Přijde mi, že ten DIP je pro lidi, kteří si ty věci umějí rozmyslet, chtějí rozmyslet a chtějí se tím nějak zabývat.“

Jenže celá řada lidí nemá kapacitu vytvářet vlastní investiční strategii. Nevyznají se v investicích, nemají čas je hlídat. Pro takové tu bude strategie životního cyklu. Jde o model, který se už řadu let používá v zahraničí.

Mladý člověk investuje převážně do akcií, protože má před sebou dlouhý investiční horizont. Jak se blíží důchod, portfolio se postupně přesouvá do konzervativnějších aktiv. Cílem není jen maximalizovat výnos. Stejně důležité je zabránit tomu, aby lidé v panice prodávali investice během propadů trhů.

Podle Nádvorníka totiž nestačí vytvořit teoreticky nejlepší portfolio. Je potřeba vytvořit portfolio, kde lidé skutečně vydrží držet několik desetiletí.

Nádvorník připouští, že existují skupiny investorů, pro které bude i nadále dávat větší smysl vlastní investování do ETF. Jde zejména o lidi, kteří už mají vybudovaný majetek v řádu milionů korun a státní podpora pro ně představuje jen malou část celkových úspor.

Pro běžného zaměstnance, který si na důchod odkládá nižší tisíce korun měsíčně, ale vychází výsledek jednoznačně. „Pro všechny, kdo měsíčně spoří do 5700 korun, bude nové penzijko prostě vítězná volba.“