Článek
Kanada a USA měly společně vytvořit jakousi obchodní pevnost Severní Ameriky. Uvnitř hranic by platila nízká cla, nebo by vůbec neexistovala. Mimo tento blok by obě země sladily svoji celní politiku se světem.
Vize kanadských vyjednavačů ale tvrdě narazila. Američané měli zcela jinou představu, požadovali hned několik klíčových ústupků a naznačili, že by obchodní politiku – za obě země – řídily USA. Washington by měl například právo veta ohledně smluv, které by Kanada chtěla s určitou zemí uzavřít.
Pevnost se zhroutila, namísto toho mezi USA a Kanadou vypukla obchodní válka.
O tom, co se ve vyjednávací místnosti dělo, informoval list The New York Times (NYT) s odkazem na svědectví přímých i nepřímých účastníků.
Obě strany měly dospět ke kompromisu úderem páteční půlnoci. Kanadský premiér Mark Carney ale své vyjednavače v půl jedenácté večer odvolal a nařídil jejich návrat domů.
Podle listu The New York Times ho měl k takovému kroku přesvědčit premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford.
„Jejich nabídku odmítněte,“ měl říci Ford šéfovi kanadské vlády.
Ostrá slova létají z obou stran
Američané totiž podle Forda požadovali obnovení prodeje amerického alkoholu v Kanadě, který on sám, stejně jako většina ostatních provinčních představitelů, zakázal. Stalo se tak v době, kdy to mezi oběma zeměmi jiskřilo poté, co Trump mimo jiné začal mluvit o Kanadě jako o „51. státu USA“.
Ford měl za to, že by zrušení zákazu prodeje amerického alkoholu bylo pro Kanadu nepřijatelným ústupkem, protože Američané odmítli snížit cla na kanadskou ocel a automobily. Ta jsou podle něj nastavena tak vysoko, že by de facto kanadské automobilky zničila.
Doug Ford.
Podsaditý Ford je známý svou přímočarostí, jeho projev občas sklouzne do osobních útoků a vulgarit. Této své pověsti dostál i během těchto dnů, kdy obchodní jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala.
Ford měl a má jasného viníka – Donalda Trumpa. A do amerického prezidenta se bez příkras pustil.
„Ať mi políbí pr**l,“ vzkázal Trumpovi na lokální rádiové stanici Newstalk 1010 v reakci na dotaz, co říká na celní hrozby amerického prezidenta.
Padla kosa na kámen. Trump známý tím, že těžko snáší jakoukoli kritiku, Fordovy komentáře na své platformě Truth Social označil za „chvástání“ a Forda i Carneyho nazval „klauny“ a „špatnými vůdci“.
Ford se opět ohradil s tím, že nebude reagovat na „diktátora, jakým je prezident Trump“.
„Je to (Trump) ten typ člověka, který by ti ve škole jeden den sebral peníze na oběd, druhý den ti strhl čepici z hlavy a pak ti ukradl běžecké boty,“ řekl Ford kanadské televizi CBC. „Nebudu přijímat žádné rady od člověka, který je králem bankrotů.“
Donald Trump tvrdí, že USA Kanadu nepotřebují, a zlehčuje dopady, které by obchodní válka s historicky největším spojencem mohla mít na americké firmy a spotřebitele.
„Nepotřebujeme Kanadu, to oni potřebují nás!“ napsal Trump na Truth Social.
Utrpení pro USA
Ford a další uznávají, že kanadské hospodářství může utrpět velkou újmu, do Washingtonu ale vzkázali, že trpět budou i USA.
„Kanadská energie pohání jejich průmysl, pohání jejich auta a vytápí jejich domovy. Náš uran zásobuje jejich armádu. Kanadská hnojiva obohacují jejich plodiny. Náš hliník a klíčové minerály udržují jejich ekonomiku v chodu,“ napsal v komentáři pro kanadský deník Toronto Star sloupkař Martin Regg Cohn.
Zasazuje se za opatření, která budou tvrdá a chytrá, tedy jak napsal: Tam, kde to bolí.
Regg Cohn volá po vývozních daních zaměřených na americké dovozce a spotřebitele, kteří jsou závislí na nejcennějších komoditách Kanady.
Doug Ford dokonce bez uzardění na jedné ze svých tiskových konferencí řekl, že jeho provincie se soustředí na tzv. „červené státy“, jak jsou označovány americké konzervativní státy, tedy oblasti, kde je nejvíce voličů Donalda Trumpa.
Podle The New York Times to přitom ještě minulé úterý vypadalo, že jednání dospějí k dobrému konci. Americký tým se klonil ke snížení cel na kanadskou ocel a hliník.
Ve středu se však objevily překážky, které ukázaly na spletitost podobných vyjednávání. Do hry totiž vstoupily americké průmyslové společnosti, které lobbovaly u ministerstva obchodu a v Bílém domě. Požadovaly zachování stávajících „ochranných opatření“. A uspěly.
Američtí vyjednavači chtěli ale ještě víc, píše deník NYT. Požadovali, aby Kanada uplatňovala americká cla vůči jiným zemím, zejména pokud jde o ocel.
„Pokud by Spojené státy změnily svou politiku a zavedly vyšší cla na určité zboží ze třetí země, Kanada by musela učinit totéž, i kdyby již měla uzavřenou obchodní dohodu,“ tlumočil NYT představu Američanů nejmenovaný kanadský úředník, který se vyjednávání zúčastnil.
Kanaďané to odmítli s tím, že nebudou podléhat obchodnímu diktátu USA. Kanada v současnosti vyjednává nezávislé obchodní smlouvy s několika zeměmi Jižní Ameriky.
Americká strana je ale bytostně přesvědčena, že by systém „obchodní kontroly a práva veta“ zabránil dodávkám levnější oceli ze třetích zemí přes území Kanady. Americký trh by tak touto ocelí nebyl „zaplaven“.
Ochrana frankofonní kultury
Ožehavých bodů, jež přispěly ke krachu jednání, se ale ukázalo být daleko víc. Portál stanice CNN se například rozepsal o „francouzštině“.
Američanům se totiž nelíbí zákony, které garantují užívání francouzského jazyka na území Kanady. V oblasti obchodu je tak například povinné, aby každý výrobek měl vedle anglické i francouzskou etiketu, což v očích Američanů jen zvyšuje náklady.
„Americké streamovací platformy musí podporovat a propagovat kanadský obsah (včetně obsahu domorodých obyvatel a frankofonních Kanaďanů) u diváků severně od hranic,“ napsal portál CNN k dalšímu zákonu o ochraně francouzského jazyka a kultury vůbec.
Nejde tu o tvrdé vyjednávání mezi dvěma stranami; jde o bezohlednou politiku spálené země, kterou prosazuje tyran zaměřený na hegemonii, nikoli na suverenitu. Trump a jeho tým se už dávno prozradili tím, že znevažovali kanadskou státnost, což vysvětluje jejich strategii rozvracení naší ekonomiky a ničení naší suverenity.
Kanadská vláda je dlouhodobě citlivá na téma ochrany frankofonní kultury kvůli obavám, že její oslabení by mohlo oživit separatistické hlasy v převážně frankofonní provincii Quebec s důležitým velkoměstem Montreal. Tamní představitelé se už několikrát pokoušeli o referenda o nezávislosti na Kanadě.
Americký obchodní zástupce Jamieson Greer v pondělí označil obavy Ottawy ohledně ohrožení francouzštiny za „legrační, smyšlený příběh“. Kanadský premiér Carney ale zůstal smrtelně vážný.
„Pro Američany jsou francouzština, frankofonní kultura a kanadská kultura zdrojem podráždění,“ prohlásil Carney na tiskové konferenci v Lévisu v Quebecu. Řekl to francouzsky.
