Slibovali „přírodu“ a kvalitu. Prodávali nebezpečnou syntetickou drogu

Společnost Bonghemia prodává kratom a konopné produkty na internetu a ve třech kamenných prodejnách v Praze, Brně a Hradci Králové. Na svých webových stránkách prezentuje desatero hodnot, na nichž staví firemní filozofii: edukaci, seberealizaci, komunitu, ale také českou produkci, kvalitu, otevřenost a přírodní původ. Navzdory těmto proklamacím však nabízené zboží obsahovalo nelegální syntetickou marihuanu a firmě nyní hrozí trestní stíhání.

Seznam Zprávy ve druhé půlce srpna informovaly o jednom z prvních soudních rozhodnutí v Česku, které prodej syntetické marihuany řešilo. Provozovatelka večerky v Nejdku na Karlovarsku byla nepravomocně odsouzena z přečinu šíření toxikomanie a k pokutě 27 tisíc korun za to, že prodávala konopné květy napuštěné nebezpečnou látkou. Premiér Andrej Babiš označil trest za skandálně mírný a pověřil ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, aby případ prověřil.

Prodavačka nabízela v sekci kuřáckých potřeb výrazně barevné sáčky s nápisem Mount Everest a balení s vyobrazením rasta-opice a nápisem Legal Cannabis Syetti. Koupit si je mohl kdokoliv bez věkového omezení. Policisté počátkem května během akce Korund zabavili celkem 41 balení. Následná analýza prokázala přítomnost nelegálního syntetického kanabinoidu MDMB-PINACA, který může uživatelům způsobit těžké zdravotní potíže.

Distributorem uvedeným na zadní straně obalů je společnost JZVZ Connection. Ta sídlí na virtuální adrese, disponuje základním kapitálem ve výši dva tisíce korun a jako předmět podnikání uvádí maloobchod. Kromě toho vlastní zmíněný obchod s kratomem a konopím Bonghemia.

Advokát Jan Vobořil, který se na drogovou kriminalitu dlouhodobě specializuje, upozorňuje, že neoprávněná distribuce, výroba i prodej zařazených psychoaktivních látek jsou trestné se sazbou od dvou do pěti let.

„Samozřejmě je pak nutné také zkoumat zavinění jednotlivých osob, kdy je třeba dovodit úmysl, ať už přímý nebo nepřímý. Policie musí zjistit, kdo měl vliv na výrobní proces, kdo na distribuci a nakolik byla následná distribuce prováděna s vědomím toho, že jde o distribuci psychoaktivní látky,“ upřesňuje advokát.

Jednatelem JZVZ Connection je devětadvacetiletý muž Zili Zilji. Na sociálních sítích se prezentuje jako „Bojovník za zelená práva, či Čech fascinován přírodou, bylinkami, kryptoměnami a investicemi“. Reportér Seznam Zpráv ho zastihl před jeho brněnskou prodejnou.

„Začali jsme s CBD (kanabidiol - látka získávaná z rostlin konopí, pozn. red.), poté jsme přitáhli kratom a poté, co byl trh, jaký byl, jsme se museli přizpůsobit a prodávali i syntetické konopí,“ přiznává. Zabavené sáčky značek Syetti a Mount Everest patřily k jejich sortimentu a firma je distribuovala po celé republice - včetně nejdecké večerky.

Balíčky obsahovaly nebezpečnou látku ze seznamu zakázaných psychoaktivních substancí, jednatel se však hájí tím, že šlo o přeprodej hotového zboží.

„Na syntetiku máme dodavatele z Prahy. My to jen přebalujeme. Brali jsme to jako hotový výrobek. Prodáváme ho asi rok. Od dodavatele nám bylo řečeno, že v postřiku žádné zakázané látky nejsou. Poslal nám i laboratorní test z laboratoře ve slovinské Lublani,“ tvrdí Zili Zilji a zpochybňuje policejní expertizu.

„My si stojíme za tím, že byla provedena špatně a že šlo o chybný způsob měření,“ odmítá posudek Odboru kriminalistické techniky a expertíz Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje.

Seznam Zprávy mají tento dokument k dispozici. Jednoznačně z něj vyplývá, že v analyzovaných vzorcích byla látka MDMB-PINACA přítomna. Závěry policejní analýzy nezpochybnil ani soudce Okresního soudu v Karlových Varech.

O přítomnosti nelegálního kanabinoidu se Zilji podle svých slov dozvěděl až z článku Seznam Zpráv z minulého týdne. „Když jsem si četl ten váš článek, že v našem produktu je zakázaná látka, tak jsem to předal tomu výrobci a čekáme, jak se k tomu vyjádří,“ popisuje. Odpověď podle svých slov zatím neobdržel a prý plánuje kontaktovat i provozovatelku večerky, protože nechce, aby kvůli jeho firmě čelila potížím.

„Snažil jsem se, abychom dodávali bezpečné produkty, a samozřejmě mě mrzí, pokud tu byly nějaké intoxikace,“ hájí se. Vinu či morální selhání však odmítá.

„Já mám v tomto čisté svědomí, my jsme na to zareagovali a v ten daný moment jsme přestali s prodejem těch věcí. Mě mrzí, pokud se někdo rozhodl a užil náš produkt v rozporu s tím, co je napsáno na obalu,“ odkazuje na drobný text na zadní straně balení. Ten uvádí, že chemicky napuštěný konopný květ neslouží ke konzumaci, je pouze sběratelským předmětem a smyslem nákupu je získat co nejvíce designových obalů.

Seznam Zprávy přitom na tuto látku upozorňují už několik měsíců. Redakce popsala například případ třináctiletého chlapce ze Šumperska, který po několika potáhnutích zkolaboval a skončil na jednotce intenzivní péče, i příběh patnáctileté dívky z Prostějova, u níž se na chemicky napuštěném konopí během pár týdnů vyvinula silná závislost. Podobných intoxikací - a zdaleka nejen u dětí - jsou v Česku evidovány stovky.

Na otázky, kolik konopných květů nechala firma postříkat, kolik za úpravu zaplatila a jaké množství prodala, Zilji odmítl odpovědět.

„Co se týče faktur, ceny a dalších informací, to nemohu z důvodu obchodního tajemství sdělit. Veškeré podklady jsem ale na vyžádání odevzdal policejním orgánům a dalším subjektům v rámci státní správy, které si tuto informaci vyžádaly,“ uvedl následně v e-mailu.

Druhého společníka firmy Bonghemia Jakuba Vondru zpráva o zakázaných látkách podle jeho vyjádření zaskočila a hluboce zasáhla.

„O podezření, že by se ve zboží mohla nacházet zmíněná látka, jsme se dozvěděli teprve nedávno, a to v souvislosti s kontrolou, kterou u jednoho z odběratelů prováděly příslušné orgány. Společnost na to hned zareagovala a poskytla plnou součinnost při prošetřování. O ničem takovém jsme předtím nevěděli - naopak jsme vycházeli z relevantních podkladů, které jasně potvrzovaly, že se v produktech žádná taková látka nenachází,“ napsal redakci osmadvacetiletý Vondra, který se ve společnosti stará o grafiku a budování značky.

Oba společníci přiznávají, že s policií komunikují. Vyšetřovatelé se však s odkazem na neveřejné řízení k případu nevyjadřují.