„Dcera byla jak hadrová panenka.“ Otravy dětí jsou selháním státu, řekl Senát

„To, co jsme si prožili s naší dcerou, bylo strašné. Byla apatická, jako hadrová panenka,“ začal své vystoupení před senátory Antonín, otec holčičky, která za dva měsíce vypila 24 plechovek závadného kojeneckého mléka, než ho výrobce začátkem letošního ledna stáhl z trhu kvůli výskytu toxinu cereulid.

Na nedávné zasedání senátního zdravotního výboru dorazil Antonín se svou ženou. Senátorům popsal, že příčinu dceřina častého zvracení zpočátku v mléce vůbec nehledali. „Vůbec nás to nenapadlo,“ vysvětloval Antonín, který dceři podával mléko značky Alfamino - speciální výživu určenou pro zvláštní lékařské účely, tedy pro nemocné děti.

Ve svém vystoupení kritizoval stát za to, že dotčeným rodinám neposkytl žádné bližší informace a pouze doporučil vrátit závadné balení do lékárny. „Psal jsem všude. Panu ministrovi, paní hlavní hygieničce, bez odpovědi. Lékaři neměli zkušenosti s cereulidem, nebo o ničem nevěděli. Dokonce lékařka na gastroenterologii zpochybňovala, že daná šarže opravdu obsahovala toxin cereulid,“ vylíčil Antonín, který si nepřeje zveřejnit celé své jméno.

Aférou kontaminované kojenecké stravy se senátoři zabývali ve druhé polovině srpna na základě podnětu Gabriely, matky dnes již ročního chlapce, který dostával stejné mléko jako Antonínova dcera a potýkal se s častými průjmy.

Gabriela několik týdnů obvolávala úřady, podávala odvolání a pokoušela se zjistit, zda zdravotní komplikace jejího tehdy pětiměsíčního syna nemohly souviset s šarží výrobku, který byl později stažen z trhu. Se žádostmi o otestování mléka však u úřadů neuspěla.

Redakce Seznam Zpráv se proto rozhodla zaslat balení od dvou českých rodin k analýze do belgické laboratoře Sciensano. Tři vzorky obsahovaly tak vysokou koncentraci toxinu, že až devítinásobně překročily současná bezpečnostní doporučení pro kojence.

„Celou dobu jsme jako rodiče měli pocit, že jsme v celé situaci byli sami. Opakovaně jsme byli odmítáni,“ řekla senátorům Gabriela a dodala: „Pro nás jako rodiče bylo zcela zásadní zjistit, jak moc nebezpečné mléko bylo, kolik toxinu opravdu obsahovalo.“ Důrazně se přitom ohradila proti nedávnému vyjádření hlavní hygieničky Barbory Mackové v České televizi, podle níž stát rodinám doporučil testování v zahraničí. „Žádné doporučení na testování v zahraničí nepadlo,“ reagovala.

Jednání senátního výboru se zúčastnili také čtyři zástupci ministerstva zemědělství, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy. Za ministerstvo zdravotnictví dorazila pouze již zmiňovaná hlavní hygienička a zároveň ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Senátor Ondřej Šimetka (ODS) v úvodu označil za zásadní selhání státu skutečnost, že hlavní hygienička varovala veřejnost až s pětitýdenním zpožděním. Pediatři navíc dostali informaci o kontaminované výživě až tři měsíce po první notifikaci v evropském výstražném systému RASFF a rodiče teprve v dubnu - tedy čtyři měsíce od vypuknutí celé kauzy.

„Chybí nám krizový postup, nemáme dobře nastavené procesní koordinační procesy, chybělo jasné určení, kdo koordinuje komunikaci. Další problematickou oblastí je testování vzorků od rodičů, kdy rodiče nabízeli neotevřená balení k analýze, ale úřady testování odmítly,“ upozornil na jednání Šimetka.

Připomněl také, že žádný právní předpis neukládá povinnost testovat vzorek předložený spotřebitelem. „Znamená to, že nám chybí právně opodstatněný mechanismus pro takové případy. Nakonec vzorky byly testovány v Belgii, v laboratoři, kam je zaslaly Seznam Zprávy. Česká republika se tady k tomu nepostavila úplně čelem,“ konstatoval senátor.

Hlavní hygienička Barbora Macková připustila selhání zejména v komunikaci mezi jednotlivými úřady a zdůraznila, že podobná aféra nemá v Česku obdoby. Úředníci podle ní již aktualizovali manuál, který popisuje tok informací v krizových situacích. Po prázdninách plánuje interní setkání všech zúčastněných stran a zmínila také přípravu memoranda o spolupráci s ministerstvem zemědělství, které ovšem není právně závazné.

Dotčené rodiny během jednání výboru opakovaně upozorňovaly, že jejich dětští lékaři o problému buď nevěděli, nebo jej bagatelizovali. Macková připustila, že zpočátku vycházela z informace, že pediatry kontaktuje především výrobce. Hájila se rovněž tím, že úředníci čekali na jednotnou metodiku Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

Zástupkyně společnosti Nestlé Jana Bártová, přítomná na jednání, potvrdila, že lékaře informovali jejich obchodní zástupci. „Chápeme, takže to bylo tak po sousedsku,“ poznamenal k tomu předseda zdravotního výboru Tomáš Fiala (ODS).

Senátoři na jednání pozvali také poslankyni Evu Šrámkovou (Piráti), která v reakci na události připravuje poslanecký návrh zákona o bezpečnosti kojenecké a dětské výživy. Ten by měl mimo jiné zajistit varování veřejnosti do 24 hodin od notifikace v systému RASFF a informování pediatrů o výživě pro zvláštní lékařské účely přes systém eRecept do 48 hodin. Zákon by měl řešit i pravidla uchovávání vzorků kojenecké výživy.

„Nikdo neřekl, že se tady stal obrovský průšvih v komunikaci. Obrovský. Do téhle chvíle je informovanost velmi slabá. Informovanost veřejnosti a rodičů je katastrofální. A my se z toho musíme poučit,“ shrnula Šrámková. Na konec září proto do Poslanecké sněmovny svolává kulatý stůl, k němuž plánuje pozvat ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), zástupce ministerstva zemědělství i poslance a senátory.

Barbora Macková, na kterou za resort zdravotnictví mířila největší kritika, argumentovala tím, že bez navýšení peněz na ochranu veřejného zdraví ke změně nedojde: „Pokud nedojde k podpoře a posílení, tak opravdu nemáme šanci stávající systém kultivovat a zlepšovat a budeme řešit věci ad hoc a bavit se o takových situacích i v jiných kauzách,“ uvedla.

Senátoři se nakonec jednomyslně shodli, že kauza odhalila zásadní nedostatky v koordinaci orgánů veřejné správy, v krizové komunikaci i v předávání informací lékařům a veřejnosti. Upozornili rovněž na mezery v dohledatelnosti distribučního řetězce.

Za slabiny výbor označil omezené laboratorní kapacity pro detekci cereulidu či systém nutrivigilance, čili sběr a analýzu informací o nežádoucích reakcích po konzumaci potravin. Podle senátorů je nutné vyjasnit také roli Komise pro výživu kojenců a malých dětí při ministerstvu zdravotnictví, která letos zasedla pouze jednou a není dosud jasné, zda se případem vůbec zabývala.

Výbor proto vyzval vládu i resorty zemědělství a zdravotnictví ke zjednání nápravy. Požaduje nastavení jasného systému řízení, odpovědnosti a komunikace při mimořádných událostech týkajících se kojenecké a dětské stravy. Do konce roku senátoři žádají meziresortní vyhodnocení celé kauzy a představení konkrétních kroků k odstranění systémových chyb.

„Jsem moc ráda, že jsme dostali v Senátu prostor. Myslím, že jsme jim trochu otevřeli oči. Na druhou stranu jsem neslyšela žádné konkrétní kroky a akce od jednotlivých orgánů státní správy a přiznání pochybení. Slyšela jsem jen obecné tvrzení, že selhala komunikace. Není také jasné, jaké sankce budou následovat směrem k výrobcům,“ svěřila se Gabriela.

Zklamání rodičů neskrýval ani Antonín. „Usnesení Senátu je krásné, ale uvidíme, jaké budou konkrétní kroky. Čekal bych, že se jasně pojmenuje, že výrobci měli lépe komunikovat. Že je třeba, aby informace měly okamžitě i lékárny a lékaři,“ řekl po jednání výboru. Jeho žena naopak ocenila přípravu zákonodárců: „Bylo znát, že se v tématu dobře orientují.“

Senátor Ondřej Šimetka po skončení jednání uvedl, že k pochybením docházelo na každém kroku: „Selhání se odehrálo na tolika úrovních, že je i obtížné to celé popsat. Na druhou stranu se zdá, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce reagovala rychle. Jenže kdo se bude dívat na web ministerstva zemědělství?“

Předseda zdravotního výboru Tomáš Fiala po jednání doplnil, že stát chyboval i v tom, když nechal informování lékařů na obchodních zástupcích výrobce. „Obchodní zástupci objíždí různé lékaře a nabízí svoje výrobky a chválí je. Ale zdaleka se nedostanou ke všem. To musí udělat odborná lékařská společnost, především pediatrická a také hygiena,“ míní Fiala.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zásadní změny přinese chystaná reforma ochrany veřejného zdraví. Ta počítá se sloučením všech krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů - tedy celkem osmnácti institucí.

„Současný systém je roztříštěný. To není struktura, která by byla schopná řídit rizika,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. Podle něj by měla reforma v nejbližší době zamířit do vnitřního připomínkového řízení. Klíčové pak bude, aby stát pro novou, samostatnou instituci zajistil dostatek financí.