Článek
Jsou otázky, na které vědci dokážou najít odpověď pouze v terénu. I to je důvod, proč Nadace Neuron každoročně podporuje vybrané expedice. Letos se rozhodla finančně pomoci českým vědcům v Keni.
Nadace Neuron představila vítězný projekt, který získal finanční podporu pro výzkumnou expedici. Šek v hodnotě jednoho milionu korun převzala archeoložka Lenka Varadzinová z Českého egyptologického ústavu FF UK. Její tým se tak může vydat do Keni, kde se chystá zkoumat 13 tisíc let starou lokalitu Olkena.
Tato oblast byla využívána v době takzvaného mladšího dryasu, což bylo období na konci poslední doby ledové. Šlo o období výrazných klimatických změn a tedy i nedostatku zdrojů.
Během této cesty se vědci budou snažit najít odpověď na otázku, která má přesah do současnosti: Jak lidé reagují na klimatické změny a nedostatek zdrojů? Je tou reakcí konflikt, nebo spolupráce? Zatímco dříve se přiklánělo spíše k první variantě, nyní se zdá, že by to mohla být právě spolupráce. Lenka Varadzinová doufá, že jasnější odpověď získá při expedici.
„Zahájení masové produkce šperků v Olkeně právě v období výrazné klimatické krize mohlo souviset se snahou místní komunity překonat nedostatek zdrojů pomocí záchranných sociálních sítí a aliancí. Výzkum tak může zásadně změnit naše představy o tom, jaké sociální strategie lidé v pravěku využívali ke zmírnění dopadů krizí,“ popisuje archeoložka.
Pštrosí šperky jako strategická komodita
Šperky, o kterých Varadzinová hovoří, jsou drobné ozdoby vyráběné ze skořápek pštrosích vajec. V afrických komunitách lovců a sběračů tyto šperky nesloužily pouze ke zdobení, ale mohly představovat jednu ze strategií k přežití. Jak?
Jejich výroba, darování a směna pomohly vytvářet vztahy mezi lidmi a propojovat i geograficky vzdálené skupiny, což právě vede tým k myšlence, že v případě krizí volili spolupráci namísto konfliktu.
Cílem expedice bude zjistit, kdo šperky vyráběl, jak organizovali celou produkci a zda mimořádné množství skutečně souviselo s vytvářením širších sociálních vazeb. Protože z dalších výzkumů vyplývá, že v podobných obdobích docházelo k organizovanému násilí a masovému zabíjení, oblast Olkeny může ukázat, že tomu tak nemuselo být vždy.
Do oblasti získala Varadzinová dočasný omezený přístup od Národního muzea v Keni. Jde přitom o časově velice naléhavý výzkum, protože naleziště postupně degraduje vlivem eroze a pohybu stád tamějších Masajů. Může se tedy stát, že část archeologického záznamu jednou nenávratně zmizí.
V loňském roce získaly podporu od Nadace Neuron dva projekty: Expedice do Tibetu, kam se vydal po 72 letech po stopách svého otce Vladimíra David Sís, a Expedice do Guatemaly, kde mladí vědci zkoumali sociální život hmyzu kutilek.
