Článek
Eva Kubala Havrdová zachránila tisíce životů. Tak zní odůvodnění, proč se Nadace Neuron letos rozhodla hlavní cenu udělit této profesorce zabývající se výzkumem roztroušené sklerózy.
Profesorka, která působí na Neurologické klinice VFN, 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, patří mezi lékařky, které velkou měrou změnily podobu péče o pacienty s roztroušenou sklerózu (RS). A to nejen u nás, ale i ve světě.
Stála u zrodu moderní biologické léčby RS, dlouhodobě bojuje za nasazení terapie ještě před propuknutím klinických příznaků nemoci u pacientů. Také založila a vede Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy při VFN.
Celý svůj profesní život se snaží o to, aby diagnóza nemoci nebyla životním ortelem. Roztroušená skleróza totiž není vyléčitelná, ale i se značným přispěním profesorky Kubala Havrdové je léčitelná. Celý život ji pak provází motto: „Radši něco zkusím, i když riskuji, než abych nedělala nic.“
Cenu Neuron v roce 2020 získal i Tomáš Cihlář:
Podpora vědců všech věkových kategorií
Poprvé se letos udělovala cena Neuron Rising Star, jejímž cílem je dostat do popředí mladé začínající vědce. Toto ocenění není náhodné - Nadace chystá významné změny v cílení na podporu mladé vědecké generace v Česku.
Jejím prvním laureátem se stal Václav Verner, který vloni obdržel i cenu Česká hlavička. Nadace ocenila mimo jiné jeho účast na výzkumu léčby kryptokokózy (velmi závažná plísňová infekce, která postihuje zejména lidi s oslabenou imunitou a může vést až k zánětu mozkových blan, pozn. red.) v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
„Určitě chci pokračovat ve vědě. Nejen proto, že mě baví, ale mám pocit, že tím jednou můžu i někomu pomoct,“ říká Václav Verner.
O 71 let je starší další laureát, Jiří Grygar. Astrofyzik si odnesl cenu za rozvíjení lásky k vědě. Celý život se věnuje hledání odpovědí na základní otázky o fungování vesmíru, ale stejně důležitou roli sehrál jako učitel a mentor několika generací vědců.
Proslul nejen odbornou prací v oblasti astrofyziky, ale i schopností srozumitelně a s nadšením vyprávět o vědě široké veřejnosti – legendární pořad Okna vesmíru dokořán se stal pro mnohé iniciačním momentem zájmu o vědu. „Chci být tím, kdo hledá odpovědi,“ říká o sobě oceněný vědec, po němž je dokonce i pojmenovaná planetka 3336 Grygar.
Nadace Neuron na podporu vědy
Nadace Neuron podporuje české vědecké prostředí, oceňuje excelentní vědkyně a vědce Cenami Neuron, hledá nové vědecké talenty, realizuje studentské stáže na prestižních zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu v rámci Expedic Neuron, díky nimž se například podařilo objevit největší podzemní jezero světa, které dostalo název Neuron, dále jedno z nejstarších známých mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré prostředky na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů, mezi něž patří kupříkladu Václav Dejčmar, Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Josef Průša, Jaroslav Řasa, Monika Řasa Vondráková či Otakar Šuffner a Marek Vašíček, nově pak také Jaroslav Beck a Jan Barta.
Tradiční Ceny Neuron pro nadějné vědce si nově odneslo sedm mladých vědců a vědkyň. Vybráni byli tací, kteří dosahují významných úspěchů ve svých oborech nejen v Česku, ale po celém světě. Spojuje je i zkušenost z elitních světových pracovišť: MIT (Massachusettský technologický institut), University of California (Berkeley) či ETH Zürich.
Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu získala spin-off firma Adalid Sciences, která vyvíjí a vylepšuje nanočástice se superhrdinským jménem XMANi. Mohou sehrát zásadní roli ve stále se rozvíjející genové terapii.
Spoluzakladateli inovativní společnosti Adalid Sciences vzešlé z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR jsou Klára Grantz Šašková, Petr Cígler, František Sedlák a David Schreib.
Všichni laureáti získali také finanční odměnu ve výši od 100 tisíc do 1,5 milionu. A to díky mecenášům, kteří Nadaci Neuron dlouhodobě podporují.
Přehled oceněných vědců Cen Neuron pro nadějné vědce 2025
- Matematika: Erin Claire Carson (MFF UK) – dokázala rozlousknout zdánlivě neřešitelný výpočetní problém, což má dopad napříč spektrem disciplín – od vysoce výkonného počítání (HPC) přes simulace až po strojové učení.
- Fyzika: Michal Vališka (MFF UK) – vyvinul přípravu extrémně čistých krystalů uranové sloučeniny UTe2, které zásadně ovlivnily světový výzkum kvantových materiálů a přiblížily vývoj supravodičů a kvantových počítačů.
- Chemie: Vít Svoboda (VŠCHT) – dokáže pomocí ultrakrátkých pulzů světla „zpomalit čas“ a zviditelnit i jinak neviditelné, což odkrývá principy dynamického chování molekul a může vést k přelomovým aplikacím.
- Biologie: Zuzana Hofmanová (MUNI) – založila jednu z prvních laboratoří pro analýzu starobylé DNA v Česku a díky unikátním analýzám píše nové kapitoly lidské historie a rozvíjí perspektivní obor archeogenomiky.
- Medicína: Tomáš Jelínek (OSU / FN Ostrava) – patří mezi vědce, kteří dokázali spojit klinickou medicínu s výzkumem, jenž má přímý dopad na pacienty: činí léčbu rakoviny lidštější, a posouvá tak hematologii dále.
- Computer Science: Václav Rozhoň (MFF UK) – snaží se pochopit principy, na kterých fungují technologie formující náš svět, takže získal i cenu za práci o Dijkstrově algoritmu, o jednom ze základů moderní informatiky.
- Společenské vědy: Michal Smetana (FSV UK) – inovativním způsobem propojuje oblasti mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií a politické psychologie, kam vnesl dokonce experimentální metody z přírodních věd.
