Článek
Univerzity z Česka a Slovenska dokončují vývoj decentralizované zabezpečené sítě EU - DEUSS (Decentralised EU Securities Service), kterou chtějí přinést nové řešení, jak najít více investičních prostředků pro malé a střední firmy. Ty dnes často mají omezené možnosti, jak získat dostatek peněz pro svůj rozvoj.
Malé a střední firmy své finance dnes získávají především díky vlastním zdrojům a také přes bankovní úvěry, což jsou podle Evy Svobodové, generální ředitelky Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR hlavní externí zdroje financování investic i provozního kapitálu.
„Český trh dosáhl v roce 2025 rekordního objemu a menší firmy k němu sahají přes takzvaně podlimitní emise bez schváleného prospektu, které mají nižší administrativní zátěž, ale i nižší transparentnost pro investory,“ popisovala hlavní problém dluhopisů malých a středních firem Svobodová.
Dluhopisy proto zůstávají spíše na okraji zájmu malých a středních firem, hlavním polem pro ně zůstávají velké firmy. To potvrzuje i finanční poradce a majitel webu Dluhopisář.cz Martin Dočekal.
„Malé a střední podniky v Česku dnes často distribuují dluhopisy přes vlastní callcentra, internetovou reklamu, poradce nebo dluhopisová tržiště, protože by přes regulované subjekty typu broker nebo banka vůbec neprošly,“ říká.
Firmy projdou vstupním hodnocením
Výzkumníci z univerzit pracují na tvorbě digitálního prostředí, kde by mohly firmy vydávat své dluhopisy a investoři je naopak jednodušeji vyhledávat, hodnotit a nakupovat. Platformu na bázi blockchainu mají na starosti odborníci z Centra znalostního managementu Fakulty elektrotechnické (FEL) na ČVUT v Praze.
Platforma „eviduje nové dluhopisy a vlastnictví tokenizovaných dluhopisů, řídí jejich životní cyklus a podporuje autorizované převody a procesy vypořádání obchodů,“ popisuje pro Seznam Zprávy Byznys Jan Trávníček, který přímo navrhoval technické řešení projektu.
Investoři ani firmy nabízející dluhopisy by kvůli zabezpečení nepřišli s DEUSS do přímého kontaktu, podle Trávníčka by se využívalo služeb oprávněných partnerů, jako jsou třeba banky nebo brokeři a další subjekty, které budou podniky na platformu přivádět.
Platforma podle tvůrců předem počítá s tím, že se o prodej dluhopisů jejím prostřednictvím pokusí i podvodníci, s kontrolou se počítá ještě před vstupem emitenta na platformu. Předně musí prokázat ověření společnosti a jejích majitelů a projít kontrolou finančních podkladů a rizikovosti emise.
„Toto hodnocení provádí konkrétní licencovaný partner, který emitentovi na základě stanovených podmínek přidělí scoring schopnosti splácet závazky. Pokud požadavky v některém z těchto procesů nesplní, na platformu přijat nebude,“ vysvětluje vedoucí technického vývoje DEUSS Albert Švehla.
Dodává, že „platforma je zároveň navržena tak, aby vydání emise bylo možné až po dokončení stanovených schvalovacích kroků a aby jednotlivé úkony mohli provádět pouze oprávnění účastníci“.
Příliš husté síto
Podle Dočekala by řada firem takovým sítem neprošla. A mnohé se navíc dostanou k investičním prostředkům jinak. Nejkvalitnější firmy si podle něj shánějí financování samy a snadno u bank a velkých investorů. Střed trhu se zase podle něj může spolehnout na investiční platformy a poradenství a ty nejslabší firmy nabízejí dluhopisy přes vlastní distribuci, callcentra, online reklamu a nevyžádané telefonáty. „Právě tyto firmy často nabízejí vysoký kupón proto, že jejich kreditní riziko standardní financující subjekty nechtějí,“ vysvětluje Dočekal.
„Pokud bude scoring skutečně kvalitní a broker bude reputačně či regulatorně odpovědný za to, co distribuuje, velká část dnešní nabídky tímto sítem nemusí projít,“ myslí si proto Dočekal. „Pokud se naopak scoring nastaví příliš měkce, aby platforma získala dostatek emitentů, oslabí se jedna z jejích hlavních potenciálních výhod pro investory,“ dodává.
K tomu, aby byl projekt DEUSS pro investory zajímavý, musí podle Dočekala firmám zlevnit celý proces vydání dluhopisů a emisím otevřít distribuční sítě napříč Evropou. „Pokud firma dokáže svou emisi bez problémů umístit přes jednoho brokera už dnes, její motivace přecházet na novou platformu může být poměrně malá,“ domnívá se Dočekal.
„Subjekt, který ekonomicky profituje z toho, že emise vznikne a prodá se, by bez dostatečných pojistek neměl být jediným zdrojem hodnocení její kreditní kvality,“ dodává finanční poradce.
Platforma hledá provozovatele
Dluhopisové platformě také zatím chybí provozovatel. ČVUT je podle vývojářů v budoucnu připravená platformu technicky podpořit, komerčně ji však provozovat nebude.
Vývojáři tak vytvářejí pomyslný dům na klíč budoucímu provozovateli, kterého ale teprve hledají. „V průběhu projektu a jeho propagace už vznikla řada kontaktů a partneři v rámci konsorcia vedou diskuze s potenciálními zájemci napříč EU,“ popisuje Švehla.
Dočekal dodává, že vznikající platforma bude těžko hledat firmy, které by ji chtěly využít. České společnosti jsou podle něj zvyklé na bankovní financování. „Banka je pro ně dlouhodobý partner. Dluhopisový trh představuje úplně jiný způsob financování a řada manažerů nemusí chtít podstupovat změnu, učit se nové procesy a vstupovat do prostředí, které neznají,“ vysvětluje.
V hlavní roli blockchain
Pro to, aby byla platforma bezpečná, použili vývojáři technologii, kterou společnost zná ze světa kryptoměn, blockchain. Na jeho veřejném principu funguje třeba bitcoin, vývojáři naopak použili soukromý blockchain s autorizovaným přístupem.
Důležitou část projektu tvoří evropská blockchainová infrastruktura (EBSI), která se bude starat o tokenizaci dluhopisů a celkový přehled, coby účetní kniha.
Co je to ten blockchain a jak funguje? Představte si jej jako kovárny na několika místech, které na své kovadlině kovou identický stejný řetěz. Kovárny spolu soutěží, kdo vykove další navazující článek. Ta, která vyhraje, pak pošle zprávu do ostatních kováren, kde článek přezkoumají, jestli byl vyroben podle pravidel a pokud ano, tak jej do svého řetězu připojí. Tento článek pak nese „otisk“ všech předchozích článků a řetěz takto pokračuje do nekonečna. Pokud by však někdo chtěl už ukovaný článek změnit, celý řetěz se rozsype, protože byl narušený „otisk“ a ostatní kovárny uvidí, že v kovárně švindlovali.
Univerzita díky projektu získala zkušenosti, které plánuje dále předávat svým studentům.
„Získané know-how se snažíme přenášet také do výuky, vznikl například předmět zaměřený na základy blockchainu, projekt se promítá do témat stáží a závěrečných prací a tým se zapojil také do mezinárodních hackathonů a do organizace mezinárodního studentského kurzu ve spolupráci se spolkem BEST,“ vysvětluje Švehla s odkazem na mezinárodní neziskovou studentskou organizaci, která spojuje studenty technických oborů napříč Evropou.
Kromě Fakulty elektrotechnické z ČVUT se na technické části projektu podíleli i odborníci z VUT v Brně a z STU v Bratislavě. Do projektu se zapojili i odborníci z VŠE a Univerzity Karlovy.
Platformu, na které na FEL pracují od roku 2024, financuje Národní plán obnovy a to prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Projekt získal podporu 195 milionů korun.
