Článek
Celé léto jsou zdravé, a hned po začátku školního roku to začne: usoplené nosy, kašle a noční výlety na ORL pohotovost kvůli zánětům ucha. A k tomu boje s učitelkami ve školce a škole, které pochopitelně nechtějí nachlazené děti v kolektivu, a na druhé straně v práci, kde naopak vaši přítomnost vyžadují. Častá nachlazení se týkají dětí od batolat až po mladší školáky.
Zejména předškolní věk od tří do šesti let je z hlediska nemocí pro děti i rodiče velmi náročný. Jak říká pediatr Cyril Matějka, který na sociálních sítích vystupuje jako Děckař a pro Seznam Zprávy moderuje podcast Marodi, rodiče často chodí s tím, že je jejich dítě „pořád nemocné“.
Kolik rýmiček už je moc
„V chladném počasí se virům a bakteriím daří lépe než v teplém. Když se potom děti sejdou ve školce, začnou si je předávat,“ vysvětluje populární pediatr. „Bohužel šest až deset infektů horních cest dýchacích je v tomto věku úplně běžných a není potřeba je nějak víc řešit.“ S tím souhlasí i lékařka Michaela Bačová z ORL ambulance AGEL v Ostravě, a dodává: „Rodič by měl zpozornět ve chvíli, kdy se k rýmě přidají vysoké horečky či bolesti hlavy nebo když se rýma táhne měsíc a déle.“
Cyril Matějka je dokonce ještě přísnější a tvrdí, že běžná rýma by měla být pryč do týdne a složitější do dvou. „Když vám rodiče řeknou, že rýma trvá už několik týdnů, téměř vždy je problém v tom, že rýmu špatně léčí, a je potřeba s nimi probrat celý postup péče o nos, kapání, smrkání, odsávání a správnou medikaci. Celá rodina se jinak zbytečně trápí.“
Jak léčit rýmu
Kdysi se říkávalo, že léčená rýma trvá týden a neléčená sedm dnů, takže spousta rodičů doposud věří, že výtok z nosu se léčit nedá a musí prostě přejít sám. S tím ale dnešní lékaři nesouhlasí. „Základem je výplach nosu fyziologickým roztokem nebo mořskou vodou, u miminek a batolat i s odsáváním hlenu, dále dostatek tekutin a zvlhčený vzduch v místnosti, což je obzvlášť důležité během topné sezóny. Napomoci může také mírně zvýšená horní polovina postýlky, kdy nebude nosní sliznice tolik prokrvována, a tím pádem tolik oteklá a zároveň hleny nebudou zatékat do krku a dráždit ke kašli,“ popisuje Michaela Bačová, jak s rýmou co nejdřív zatočit.
„Neváhala bych ani s použitím dekongestivních kapek nebo spreje, tedy léků působících proti otoku sliznice. Je ale důležité užívat tyto léky jen krátkodobě, maximálně sedm až deset dní, protože dlouhodobé užívání sliznici nosu naopak poškozuje. Antibiotika na obyčejnou virovou rýmu nepatří, ta mají své místo až u případných komplikací, jako je zánět středouší nebo dutin.“ V lékárně si nechte poradit vhodné kapky nebo sprej podle věku dítěte.
Když bolí ucho
Když se období rým a nachlazení rozjede, některým dětem se k výtoku z nosu přidají i záněty středního ucha, které dost často propuknou v noci, pronikavě bolí a vyžádají si tak návštěvu ORL pohotovosti. „Když máte ucpaný nos, Eustachova trubice nedokáže zajistit provzdušnění ucha. Začne se v něm hromadit tekutina, vznikne zánět a ucho bolí,“ popisuje Cyril Matějka s tím, že správná léčba rýmy je důležitá i jako prevence těchto bolestivých epizod.
Někteří otrlejší rodiče, kteří záněty uší u dětí zažívají často, je nechávají volně proběhnout a bubínek prasknout. Podle otorinolaryngoložky Bačové by ale měli navštívit vždy lékaře: „Každý zánět středouší by měl být vyšetřen na ORL, protože jedině ORL lékař je schopen se do ucha podívat, správně stanovit diagnózu a případně propíchnout bubínek, je-li už zánět pokročilý.“
Když se záněty středouší opakují
Když vaše dítě bolí ucho častěji a celkově máte pocit, že mu teče z nosu prakticky nonstop, měli byste určitě zamířit právě na ORL ambulanci, kde komplexně zhodnotí situaci. Většina ORL ambulancí by vás měla přijmout i bez žádanky, ale raději si do vybrané ambulance zavolejte a domluvte se.
„K podrobnějšímu ORL vyšetření by mělo dojít, pokud dítě prodělalo čtyři a více zánětů ucha za rok, nebo když dítě hůře slyší, to se může stát, když v uchu zůstává tekutina, pak jde o takzvaný sekretorický zánět. Podnětem k návštěvě je také situace, kdy je rýma prakticky trvalá, dítě neustále dýchá ústy, chrápe a špatně spí nebo se v noci pomočuje. ORL lékař pak vyšetří nosohltan, bubínky a případně sluch a rozhodne o dalším postupu,“ říká Michaela Bačová.
Dalším postupem se většinou rozumí odstranění zbytnělé nosohltanové mandle, a někdy i s vložením takzvaných grometek neboli ventilačních trubiček do oblasti bubínku. Jejich hlavním úkolem je vytvořit drobný otvor v bubínku a zajistit, aby střední ucho trvale větralo a mohla z něj volně odtékat nahromaděná tekutina.
Rodiče se někdy operací obávají, pediatr Matějka je ale v odůvodněných případech velmi doporučuje: „Nosní mandle je nejčastější dětská operace, která zlepšuje kvalitu života enormně. Pokud je nosní mandle zbytnělá a překáží, tak neváhejte, dítěti to velmi prospěje. Je to velmi elegantní řešení problému, které je potřeba udělat v raném věku, dokud se dítě nenaučí dýchat ústy a nezvětší se mu pak ještě i krční mandle.“ Není třeba se bát ani toho, že by mandle opět dorostla, v praxi se to příliš neděje, jak tvrdí lékařka Bačová: „Ve většině případů, pokud se mandle odstraní důkladně, tak nedorůstá a není třeba ji odstraňovat znovu. Pokud je ale dítě např. silný alergik, tak dorůst může a pak je vhodné ji znovu odstranit.“
Jakou metodu operace zvolit
V současné době se nabízejí dvě varianty operace, při níž se odstraní nosní mandle. Prvním je mechanické odstranění, kdy se zbytnělá tkáň seřízne chirurgickým nástrojem a případné krvácení se zastavuje tamponem a elektrokoagulací neboli vypálením. Tento zákrok často vyžaduje hospitalizaci přes noc.
Druhý způsob spočívá v odpaření tkáně, a to buď za použití radiofrekvenční technologie nebo plazmové ablace, kdy se tkáň odpaří za nízkých teplot a současné uzavírání drobných cév snižuje krevní ztrátu při zákroku i riziko pooperačního krvácení.
Za použití speciální jednorázové sondy u obou typů zákroků si však rodiče obvykle u obou typů zákroků musí připlatit, cena se pohybuje cca kolem 10 až 15 tisíc korun, ale výhodou pro rodiče často je kromě nižší bolestivosti při hojení i to, že dítě jde ten samý den po operaci domů. Každé soukromé i státní zařízení má svou cenovou politiku, na kterou je třeba se doptat. Jen některá pracoviště nechávají rodiče vybrat, jakou metodu zvolí.
Ambulantní provádění zákroku ale příliš neschvaluje otorinolaryngoložka Bačová: „Rizikovost vidím zejména v tom, že je dítě s pooperačním rizikem krvácení mimo dohled zdravotníků. Plazmová metoda není špatná nebo nebezpečná sama o sobě, ale jedna noc pod dohledem mi dává jistotu, že pokud se objeví pooperační komplikace, dítěti se dostane okamžité odborné pomoci.“
Jak se odstraňuje nosní mandle
U některých dětí se nosní mandle postupně zvětší a stává se ložiskem infekce. Dítě dýchá ústy, v noci kašle a chrápe, může mít časté záněty středního ucha. Po vyšetření na ORL může lékař navrhnout její odstranění. V současné době se využívají především dva způsoby chirurgického odstranění mandlí:
- „klasická” metoda, kdy se zbytnělá tkáň seřízne kyretou a případné krvácení se zastaví pomocí tamponu nebo elektrokoagulací (vypálením) cévek. V některých zařízeních dítě nastupuje ráno a odpoledne odchází domů, jinde zůstává v nemocnici do druhého dne kvůli riziku krvácení.
- plazmová koblace spočívá v přesném odstranění tkáně plazmovou sondou o nízké teplotě. Tkáň se odpaří a riziko krvácení je nižší. Ve většině zařízení, které touto metodou mandle odstraňují, stojí zákrok kolem 10 tisíc korun - jde o poplatek právě za jednorázovou sondu. Dítě obvykle ještě ten samý den odchází domů.
Riziko pooperačního krvácení z rány není velké, není ale ani úplně zanedbatelné. Pokud už je dítě doma, je třeba volat záchranku.
V některých případech může tkáň nosních mandlí znovu přerůst a znovu vyžadovat operaci. Častěji se to stává v případech, kdy dítě podstoupí první zákrok ještě v batolecím věku.
