Článek
Zatímco školní výbava je nutnost, mimoškolní aktivity od sportování až po různé dovednostní kroužky jsou pohledem rodinného rozpočtu zbytné.
Někteří velcí pořadatelé aktivit pro děti a mladistvé potvrzují, že je znát, že se rodiny dostávají do situace, kdy musí volit, zda budou do kroužků investovat.
„Zájem dětí o sport a pohybové kroužky nepoklesl, ale rodiče mnohem více přemýšlí nad financemi, které musí za pohybové kroužky či aktivity uhradit,“ říká Johana Homolová, tisková mluvčí České obce sokolské.
„Důvody jsou nepřekvapivé: inflace, mzdy, pronájmy a pomůcky. U dražších kroužků vidíme pokles, u běžných se v zásadě zájem nemění,“ potvrzuje trend i Soňa Polak z České rady dětí a mládeže, která v minulosti založila iniciativu Darujeme kroužky dětem. Ta v polovině září otevře novou výzvu a rozdělí v ní na kroužky čtyři miliony korun. Pomoc má směřovat rodinám, které mohou doložit dávky od státu.
Johana Homolová potvrzuje, že pokud rodiče musí šetřit, kroužky a volnočasové aktivity jsou často mezi prvními oblastmi. „Z pohledu zdraví a psychické pohody dětí jde však o krok, který nás mrzí a který ve svém důsledku nepřispívá k rozvoji dítěte,“ podotýká mluvčí Sokola.
Česká rada dětí a mládeže pak zdůrazňuje, že volnočasové aktivity mají i preventivní charakter, rozvíjí dovednosti a talent a upevňují sociální vztahy. „Když si nenajdou děti ve škole kamarády, tak si je najdou na kroužcích,“ říká Polak.
Ilustruje to i příběh Zuzany a jejího předčasně narozeného syna. „Měl spoustu, spoustu problémů, diagnóza byla těžká. Teď je mu dvanáct a je to lepší a lepší. Začali jsme na 24 doktorech, teď jsme na osmi,“ popisuje matka s tím, že syn začal chodit do normální školy v doprovodu asistenta.
Časem došlo i na kroužek, s jehož financováním pomohla právě iniciativa Darujeme kroužky dětem – důvod byl, aby syn lépe zapadl do kolektivu. Nejdříve chodil na kroužek stavebnice Lego, následně se dostal ke stolnímu tenisu.
„Začal hrát a bylo to z nuly na sto. Strašně velká změna. Kamarádi, pozitivní energie, první prohry, první výhra. Mám z toho husí kůži, když vám to říkám,“ dodává Zuzana.
Polovina kroužků zdraží
Z interního průzkumu České rady dětí a mládeže mezi stovkou pořadatelů mimoškolních aktivit vyplývá, že se z nich chystá všechny kroužky zdražovat 49 procent, 28 procent pak zdraží jen některé aktivity a 23 procent oslovených ceny drží.
„Nejčastěji zdražují o pět procent, nejvíce o 15 procent. Přičemž vyšší zdražování se týká hlavně sportovních aktivit,“ popisuje Soňa Polak.
Například Radka Dobiášová, marketingová manažerka společnosti Kroužky, tvrdí, že se ceny snaží držet „zuby nehty“. „Nejčastěji se pohybujeme přibližně mezi 1500 až 2000 korunami za pololetí, což je 14 lekcí,“ zdůrazňuje.
Podle interních statistik společnosti jsou nejvíce vyhledávány vědecké kroužky. „Velký zájem je také o angličtinu a pohybové aktivity. Stálicí jsou i kreativní kroužky, například keramika,“ dodává Dobiášová.
Právě zdražování pak jde ruku v ruce s poklesem zájmu ze strany rodičů. Přitom snaha dopřát dětem aktivitu či koníček mezi domácnostmi nijak nepolevuje, což potvrzuje i Svatava Ságnerová, prezidentka Asociace školních sportovních klubů ČR.
„Myslím si, že zájem o to, aby se děti rozvíjely všestranně, je pořád stejný. Spíš se objevují výkyvy z hlediska dostupnosti, z hlediska nabídky a určitě hraje roli sociálno,“ líčí.
Podle ní navíc dochází u mimoškolních aktivit k jistému zlomu. Dříve kroužky často pořádali nadšenci a často i zcela dobrovolně. Dnes ekonomická situace tlačí i na samotné trenéry, lektory a učitele, aby to nedělali zcela zadarmo.
„Děláte to ve svém volném čase. Máte rodinu a svoji práci. A hraje roli, jestli za to dostanete pohlazení, nebo nějakou korunu,“ říká s dovětkem, že stát by se v tomto ohledu měl více angažovat.
„Bez lidí to neposkládáte. To je alfa a omega, na tom teď hoří spousta organizací,“ říká prezidentka Asociace školních sportovních klubů.
Stoupá podíl rodin v chudobě
Velké šetření Českého statistického úřadu založené na odpovědích od 8525 domácností přitom zachycuje, že postupně roste podíl rodin s dětmi, které se dostávají na hranici takzvané příjmové chudoby. Pro rok 2025 byla hranice stanovena na částku 229 080 korun pro domácnost jednotlivce.
Poslední data z loňského roku ukazují, že se do příjmové chudoby dostalo 9,6 procenta tuzemských domácností. Počítají se zde ovšem i domácnosti nezaměstnaných, kde se jich do příjmové chudoby dostává šest z deseti.
Projděte si, jak se mění podíl domácností v příjmové chudobě:
Jenže roste i příjmová chudoba rodin s dětmi. Například 6,6 procenta domácností složených ze dvou dospělých a jednoho dítěte se dostalo na tuto finanční hranici. V roce 2024 to přitom bylo 5,5 procenta.
Domácnosti, kde jsou dva dospělí na dvě děti, pak jsou v příjmové chudobě v osmi procentech případů. O rok dříve to bylo jenom sedm procent.
Na hranici příjmové chudoby se pak dostala více než třetina samoživitelů. I když specificky u skupiny jednoho rodiče na jedno dítě se situace mírně zlepšila.
O tom, jaké volby činí rodiny, které jsou příjmově v takzvané střední třídě, je pak velmi složité získat ucelené informace. Potvrzuje to i ekonom Jan Bittner, který společně s kolegy pro každý rok stanovuje takzvanou minimální důstojnou mzdu.
Tu letos zpětně pro loňský rok napočítali na 48 336 korun. V Praze a Brně pak na 56 912 korun. Částka ilustruje, jakou hrubou mzdu by měl člověk dostávat, aby si mohl dovolit výdaje, které společnost považuje za standardní, včetně například mimoškolních aktivit pro děti.
Průměrná mzda se přitom ke konci loňského roku pohybovala na 49 215 korunách, tedy na velmi podobné úrovni, jako je minimum nutné na standardní život v Česku, z čehož je patrné, že část domácností pobírající menší výplaty se musela uskromnit.
