Čím delší party, tím horší kocovina, říká ekonom k návrhu rozpočtu

Je 389 miliard korun ještě rozumná cena za vyšší investice, obranu, zdravotnictví, ale i vyšší důchody a platy státních zaměstnanců, nebo už si stát žije nad poměry? Ekonom z Centra veřejných financí Tomáš Holub rozebírá nový návrh státního rozpočtu a upozorňuje na čísla, která se v politické debatě trochu ztrácejí.

„Jsme zkrátka v situaci, kdy se ekonomice relativně daří a my přitom zásadním způsobem zvyšujeme rozpočtové schodky. Pokud by člověk přistoupil na rétoriku, že potřebujeme dělat schodky na to, abychom investovali, tak celé kapitálové výdaje (a ne všechny jsou prorůstové investice) jsou necelých 300 miliard korun,“ říká ekonom s tím, že díky tomuto rychlému porovnání je zřejmé, že část schodku je zkrátka na běžné výdaje.

Vláda mluví o rekordních investicích a přechodně vyšším deficitu. Jenže příjmy mají růst výrazně pomaleji než výdaje, stát si připlatí miliardy na obsluhu dluhu a schodek neodpovídá slibovaným třem procentům HDP, zní od ekonomů. Je opravdu možné takto utrácet dnes a deficit snížit později?

„Rozpočet je třeba vnímat jako celek. Má příjmy a výdaje a rozdíl mezi nimi je ten schodek. A nedá se říct, že si za schodek kupujeme investice, obranyschopnost nebo něco konkrétního.“

„My jsme byli vždy rozpočtovým premiantem,“ říká Holub k tuzemským veřejným financím. „Tímto rozpočtem se ale posouváme do středu Evropské unie. To průměrné číslo, na které se odvolává paní ministryně, je 3,6 procenta HDP. A návrh státního rozpočtu na příští rok je 3,5 procenta.“ Holub ještě dodává, že slova o 2,8 procenta HDP, která vládní kabinet uvádí, jsou pouze politickým marketingem.

Slovům o konsolidaci veřejných financí, kterou vláda slibuje za zhruba dva roky, ekonom nevěří. Bude podle něj třeba dále investovat například do obrany a navíc se budou blížit volby. „Pokud chcete dělat nepopulární opatření, tak se obvykle dělají v prvních dvou letech vládnutí, aby se ještě stihly projevit pozitivní dopady úspor a také aby voliči zapomněli.“

A podle Holuba není na obzoru ani žádná stříbrná kulka, která by měla rozpočet zachránit. Jako dobrý krok zmiňuje například spotřební daň na kratom, ta by ale do veřejných financí podle něj měla přinést zhruba miliardu korun. „My se bavíme o tom, že máme schodek 400 miliard a slibujeme, že ho během pár let snížíme na třetinu. A tam miliardové položky nebudou stačit.“ Cesta může vést přes vyšší daně, a to zejména zdanění spotřeby a majetku. Což ostatně přiznává i ministryně financí Alena Schillerová (ANO), když mluvila o možném zdanění dalších nemovitostí.

Nelze tak zkrátka říct, že by stovky miliard obratem rozproudily ekonomiku. „Navýšení prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury je v řádu deseti až 11 miliard korun. Já osobně si myslím, že je to správně, ale očekávat, že to je impulz, který z té ekonomiky udělá nějakého tygra, který najednou nebude růst o dvě procenta, ale o čtyři nebo o pět, je naprosto nereálné. To prostě nesedí.“

„Už v příštím roce stát předpokládá, že vydá na úroky 130 miliard korun. To je výš, než jsem čekal. A o 20 miliard víc než letos. A pro střednědobý výhled pro rok 2028 je to téměř 160 miliard. Čistě jenom na úroky,“ říká a dodává, že stát tak musí na daních vybrat tuto částku a nic za ty vybrané daně do systému nevrátí. „Pro vládu by bylo sebevražedné začít šetřit v roce 2028, kdy budou parlamentní volby. Čím déle ale tu party pojedeme, tím horší bude kocovina.“