Nepálská katastrofa pod lupou: V této vesnici vlna vystoupala přes 70 metrů

Celý svět už oběhlo video z CCTV kamer na čínsko-nepálské hranici, kam se minulou středu přihnala obří a smrtící povodeň. Stalo se tak jen několik minut od zemětřesení způsobeného s největší pravděpodobností sesuvem půdy a ledovce do řeky, jejíž koryto posloužilo jako kanál pro mohutnou vlnu.

Řada záběrů přišla i z podhorských oblastí dál po proudu, kde se vlna rozlévala do širšího okolí a snižovala se.

Tento článek nabízí vhled do druhé vesnice v pořadí, kterou vlna smetla. Nejde o video, ale zprostředkovaný pohled vytvořený z kombinace starých fotek z místa a satelitních snímků po události. Rozměry katastrofy ale přibližuje možná ještě lépe než videa, protože nabízí i přibližné informace o vzdálenosti a převýšení.

Vesnice Syabrubesi leží asi 13 kilometrů po toku řeky od hraničního přechodu zachyceného na zmiňovaném videu, který je od místa sesuvu vzdálený dalších asi 22 kilometrů. Na varování a evakuaci tady nebyl skoro žádný čas. Neznáme sice přesný čas zaplavení vesnice, ale z předběžné zprávy nepálských vědců víme, že prvních 22 kilometrů vlna urazila asi za osm minut a měla průměrnou rychlost 167 km/h.

Celkem povodně mají už přes 1200 potvrzených obětí a další tisíce lidí se pohřešují. Kolik lidí zemřelo přímo v Syabrubesi, zatím ale není známo.

Na místo se po povodni už dostal štáb CNN, který městečko popisuje jako zcela zdecimovanou, ale dříve rušnou dopravní a turistickou tepnu. Právě díky tomu, že místo je turistické, ostatně bylo možné vizualizaci vytvořit. Jako podklad jsme totiž využili snímky od uživatelů Mapy.com a v geolokaci přesné hranice naneseného bahna pomohlo mimo jiné označení místního hotelu v mapě a jeho fotka.

Z analýzy vyplývá, že vlna v tomto místě dosáhla převýšení od koryta řeky přibližně 75 metrů. Nejde samozřejmě o přesné měření, ale orientační údaj, ke kterému jsme došli zprůměrováním hodnot vybraného místa z Mapy.com a Google Earth.

Jak můžete vidět, vybraný výškový bod není vysloveně na hranici souvislé vrstvy nánosů bahna a zcela zničených budov. Vybrali jsme ho proto, že jde pravděpodobně o nejvyšší místo, kde jsou ještě na satelitním snímku viditelné stopy bahna a i analýza od týmu Copernicus tam značí potenciálně poškozené budovy.

Druhá fotografie nabízí pohled z protější strany, tedy proti proudu řeky, kterou se povodeň přihnala. Je z ní mimo jiné patrné, že vlna nepostupovala jen hlavním korytem, ale zaplavovala i údolí přitékající řeky ve směru proti jejímu proudu.

Z ptačí perspektivy srovnání před a po vypadá následovně:

Představu o rozměrech katastrofy může pomoct přiblížit i pohled z úplného dna údolí, který nabízí tento Street View bod v Mapách Google. Všechny budovy, které z tohoto místa můžete vidět, povodeň zcela smetla nebo pohřbila. Týká se to i domů, které jsou na vrcholku ostrého srázu nad řekou. Ze satelitního snímku je totiž jasně vidět, že voda pohltila i domy, které leží i ještě na vyšších terasách, než je tato.

Nepálští vědci v předběžném hodnocení neurčitě uvádí, že břehy řeky se „v průměru zvedly“ o 100 metrů.

O tom, že to byly nejméně desítky metrů, nebylo pochyb už první den, protože již první videa z hraničního přechodu ukazují zcela pohřbenou asi 20metrovou budovu, která pochopitelně nestála přímo u koryta, ale další metry nad ním. Z videa namířeného přímo na hraniční přechod ale není vlna vidět v plném rozsahu a druhá kamera namířená na garážový dům zase neukazuje hlavní proud vlny, protože garáž stojí v místě, kde se už povodeň rozšiřovala do ramena jiné řeky a šla proti jejímu proudu (stejně jako třeba v údolí řeky Langtang Khola, jak ukazuje naše druhá vizualizace).

Výše viditelně obnažených či zablácených břehů od původního koryta kdekoliv jinde také není úplně ideální měřítko, protože půda ze svahů mohla padat i vysoko nad vlnou kvůli erozi.

Pohled do Syabrubesi nicméně ukazuje, že zmiňovaných 100 metrů rozhodně není nereálných.

Je navíc potřeba vzít v potaz, že nejenže část vody tady odtekla ramenem přitékající řeky, ale zároveň určitě nešlo o výjimečné úzké místo, kde by se voda mohla vzedmout výš než jinde. Ve skutečnosti to bylo spíš naopak – už z vizualizací je vidět, že voda se tady vylila i do poměrně široké plošiny naproti vesnici. Z méně přiblíženého satelitního snímku je to pak ještě jasnější:

Je tedy v podstatě jisté, že v některých užších částech údolí byla vlna ještě vyšší. Pro doplnění představy o hloubce údolí může pomoct i srovnání s výškou staveb, které dobře známe z našich životů – viz následující grafika:

Zmiňovaných 100 metrů se blíží nejvyšší budově v Česku, což je AZ Tower v Brně. V Syabrubesi povodeň dosáhla jen o několik metrů níž, než kolik měří nejvyšší panelák v Česku, kterým je ubytovna Kupa v Praze.