Článek
Lépe míří, dál dostřelí a také snadněji projedou terénem. Vojáci ze základny v Přáslavicích převzali na začátku prázdnin poslední ze 42 tanků Leopard 2A4. Část strojů Česku darovalo Německo za pomoc Ukrajině, část ministerstvo obrany následně dokoupilo.
Ač nejde o nové stroje, nedají se podle velitele tankového praporu Tomáše Suchého srovnat se sovětskými stroji T-72, které v české armádě sloužily doposud.
„Verze Leopard 2A4 se používají od 80. let, nicméně oproti sovětským tankům je to něco úplně jiného,“ říká Suchý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Starší, východní tanky byly konstrukčně navrženy pro hromadné masivní nasazení, kdežto západní tanky se orientují na přesnost, preciznost a ochranu osádky,“ vyzdvihuje hlavní rozdíly Miroslav Vybíhal, velitel 7. mechanizované brigády, do které tankisté patří.
„Nejde o žádný ‚starý šrot‘, jak se o tom někdy mluví. Tanky Leopard 2A4 posouvají naše schopnosti daleko dopředu,“ dodává Vybíhal.
Právě tanky a bojová vozidla pěchoty tvoří většinu těžké brigády, která nyní prochází velkým přezbrojením z východní na západní techniku. Její modernizace zároveň patří k největším úkolům, které Česko dostalo od Severoatlantické aliance na starost. Česká těžká brigáda totiž hraje důležitou roli v plánech NATO na obranu Aliance v případě napadení Ruskem.
Jenže zároveň Česko splnění svého závazku stále odsouvá. Hotovo mělo být v roce 2026, velká část techniky pro těžkou brigádu je ale ještě ve výrobě. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který skončil v armádě letos v srpnu, by Česko nejnověji mělo závazek splnit v roce 2032.
Nezastupitelné místo
I zmiňované Leopardy 2A4 považují vojáci v rámci modernizace jen za „mezistupeň“ v přechodu z východní na západní techniku.
Na skutečně nové tanky, moderní Leopardy ve verzi 2A8, teprve čekají. Loni na podzim české ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na nákup 44 tanků Leopard 2A8. Na základnu v Přáslavicích by měly stroje dorazit v letech 2028 až 2030.
„Leopardy 2A8 budou v sobě mít víc technologií, jejich vybavení reaguje na současné konflikty, třeba na válku na Ukrajině, mají například ochranu proti dronům, vylepšené systémy řízení palby, mají lepší pozorovací přístroje, dokážou na bojišti sbírat více informací,“ popisuje velitel tankového praporu Tomáš Suchý přednosti nejmodernější verze Leopardu.
Zároveň Suchý odmítá kritiku, že jsou tanky na moderním bojišti přežitek, a armáda by se místo jejich nákupu měla zaměřit na pořízení jiné techniky, především dronů.
„Tanky jsou nezastupitelné jako ‚ocelová pěst‘, když je nasadíte, dosáhnete odstrašení nepřítele, máte palebnou sílu nebo dokážete prorazit na nějaké území. Je důležité pochopit, že tanky na bojišti nikdy nejsou samy. A v komplexním pojetí bojiště mají svou roli,“ říká Suchý.
A že tank za několik desítek milionů korun může zničit dron za pár tisíc? „Ano, to se může stát. Je to o schopnosti velitelů použít tank ve správnou chvíli na správný úkol. Do budoucna se bude taky zlepšovat ochrana proti dronům,“ věří velitel tankového praporu.
Nejde jen o tanky
Vedle tanků čeká těžká brigáda taky na dodání nových švédských bojových vozidel pěchoty CV90. Za téměř 60 miliard korun armáda dostane 246 strojů. Všechny by je měla převzít do konce dekády.
Velitel brigády Miroslav Vybíhal ale připomíná, že modernizace se netýká jen tanků a bojových vozidel pěchoty. „Jsou to desítky menších i větších projektů, které zajistí, že naše těžká brigáda obstojí na soudobém bojišti v konfliktu vysoké intenzity.“
Totiž tvrzení, že má Česko nachystat pro kolektivní obranu NATO „těžkou brigádu“, je zjednodušující. Ve skutečnosti jde o brigádní úkolové uskupení, kam kromě samotných praporů mechanizované brigády patří ještě podpůrné jednotky, jako jsou dělostřelci, logistici, ženisté nebo protivzdušná obrana.
Bojové vozidlo pěchoty CV90 v českých barvách.
Ač je Miroslav Vybíhal optimistický a věří, že veškerou novou techniku budou mít vojáci k dispozici do roku 2030, právě dodání nových děl Caesar doprovázejí spory mezi generálním štábem a výrobcem, francouzskou firmou KNDS.
První čtyři kusy už měli vojáci dělostřeleckého pluku převzít letos na jaře, doposud se tak ale nestalo. Česká armáda si od KNDS objednala celkem 62 moderních houfnic za 10,3 miliardy korun. Většinu ceny, více než sedm miliard, už resort obrany zaplatil.
Ani ve chvíli, kdy bude mít armáda veškerou moderní techniku u sebe na útvarech, nebude hotovo. Vedle výcviku a nové infrastruktury je podle šéfa těžké brigády Miroslava Vybíhala zásadní zajistit, aby všechny stroje fungovaly dohromady.
„Nejsložitější a zároveň nejdůležitější bude ale veškerou techniku pospojovat do jednoho funkčního celku tak, aby spolu komunikovala a abychom dokázali efektivně využít její senzory a tak dále,“ říká velitel brigády Vybíhal.
Vedle nachystání moderní těžké brigády na sebe Česko vzalo od NATO ještě řadu dalších úkolů. Nově má pro kolektivní obranu nachystat také moderní střední brigádu, navýšit svou protivzdušnou obranu a zajistit servis spojeneckým vojenským jednotkám, které by v krizi projížděly přes české území.
