Článek
Čeští patnáctiletí žáci se v mezinárodním testování PISA 2025 oproti roku 2022 zhoršili v matematice i čtení. Zhoršení v přírodních vědách nebylo statisticky významné. V mezinárodním srovnání zůstávají čeští žáci nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropské unie v matematické, čtenářské i přírodovědné gramotnosti. Výsledky žáků se zhoršují ve většině zemí OECD a EU.
Českým žákům se dařilo při řešení problémů v interaktivním digitálním prostředí, kde dosáhli nadprůměrných výsledků v porovnání se zeměmi OECD. Prokázali tak nadprůměrnou schopnost řešit úlohy zaměřené na programování a modelování, v nichž pracovali s algoritmy, daty a zpětnou vazbou.
Podle ministra školství Roberta Plagy je dobrou zprávou, že čeští žáci zůstávají v matematice, čtení i přírodních vědách nad průměrem. „Česká republika, přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, dokáže díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ řekl Plaga. Investice do vzdělání se podle něj v budoucnu vrátí.
Základní, druhé dovednostní úrovně nedosahuje 21 procent českých žáků v přírodních vědách, 27 procent ve čtení a 29 procent v matematice. Od roku 2015 se tento podíl zvýšil o sedm procentních bodů v matematice a o pět procentních bodů ve čtení. Žáci, kteří jsou pod druhou dovednostní úrovní, jsou ohroženi aktuální i budoucí školní neúspěšností, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Podle Plagy souvisí zhoršení výsledků dětí ve čtení s tím, že se proměnily čtenářské návyky, dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost.
Výsledky českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA. Nejvýraznější je dlouhodobý pokles v matematice, kde se průměrný výsledek žáků od roku 2003 snížil o přibližně 40 bodů.
Nejlepších výsledků dosáhli žáci víceletých a čtyřletých gymnázií, nejhůře se dařilo žákům nematuritních středoškolských oborů. Rodinné zázemí má v Česku na výsledky dětí nadprůměrně silný vliv. V přírodních vědách lze rozdíly v domácím prostředí spojit s asi 15 procenty rozdílů ve výsledcích, což je sedmá nejvyšší hodnota mezi zeměmi OECD a EU.
Podle Zatloukala se snižuje podíl českých žáků v nejvyšších dovednostních kategoriích. Vliv rodinného zázemí se podle něj projevuje například v tom, že nejvyšších úrovní dovedností dosahuje desetina žáků z těch nejvíce sociálně a ekonomicky znevýhodněných, ale 35 procent z nich je pod základní dovednostní úrovní. V českých školách je podle něj dlouhodobě nastavené očekávání podpory rodiny, a pokud ji děti nemají, tak se jim ve škole nedaří. Rozdíl mezi skupinami žáků je až 2,5 školního roku, uvedl Zatloukal.
Do testování se zapojilo 91 zemí, v Česku se zapojilo 387 škol a 8462 žáků. V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 základních škol, vzdělávalo se v nich 1 002 916 žáků. Středních škol bylo 1328, chodilo do nich 514 881 žáků.
Čeští žáci jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Podíl těch, kteří se rádi učí nové věci, dokončují započatou práci nebo při náročnějším úkolu vynaloží větší úsilí, se od roku 2022 snížil. Dvě pětiny českých žáků si nikdy nevytváří plán učení, což je přibližně dvojnásobek průměru zemí OECD.
„Kompetence našich žáků k učení jsou velmi nízké a mohou je významně v získávání nových znalostí limitovat,“ řekl Zatloukal. Pocit přijetí a respektu ve škole se od roku 2022 mírně zvýšil. Česko přesto vykazuje třetí nejnižší sounáležitost se školou mezi sledovanými zeměmi.
Podle Zatloukala je potřeba proměnit podobu vzdělávání v českých školách. Učitelé by měli se žáky interagovat. To jim umožní mít o žácích více informací a poskytovat jim zpětnou vazbu, lépe pak budou moci určit, jakou děti potřebují podporu.
