Článek
Cena ropy Brent na světových trzích se v úterý dopoledne přiblížila hranici 100 dolarů za barel. Příčinou je rozhodnutí Saudské Arábie pozastavit provoz rafinerií v jižní části země, na které v uplynulých dnech zaútočili jemenští povstalci. Spolu s nedostatkem rafinerských kapacit tak povede zdražení ropy k dalšímu růstu cen pohonných hmot.
„Velmi pravděpodobně uvidíme další růst cen, především u nafty, ale také u benzinu. Nafta tak zůstane dražší. Přestože jsme to ještě před dvěma týdny vůbec nepředpokládali, je nyní možné, že se průměrná cena nafty alespoň krátkodobě dostane k hranici 50 korun za litr,“ domnívá se hlavní ekonom makléřské společnosti XTB Pavel Peterka.
Málo rafinerií, málo nafty
Cena nafty v posledních týdnech rostla především kvůli nedostatku rafinerských kapacit. V důsledku americko-izraelského útoku na Írán došlo k poškození řady rafinerií v oblasti Hormuzského průlivu a Perského zálivu.
Ukrajina, která se už pátý rok brání ruské agresi, také v posledních měsících vyřadila z provozu řadu ruských rafinerií, a Moskva se tak z exportéra benzinu a nafty stala jejich dovozcem. V zemích Evropské unie navíc podle dostupných informací došlo v poslední dekádě k uzavření nebo konverzi kolem desítky ropných rafinerií.
V Evropě tvoří nafta zhruba 65 procent spotřeby pohonných hmot, přičemž ve východní Evropě včetně Česka je tento podíl ještě vyšší a dosahuje až 75 procent. Na podzim a v zimě pak spotřeba každoročně roste.
„Nafta se musí upravit na zimní období, což je dražší. V Evropě se také stále topí topnými oleji, jejichž složení se velmi podobá motorové naftě,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
„Takže vidíte, že ta zdrojová situace na podzim bude ještě horší. A pokud se nevyřeší situace v Hormuzském průlivu, ceny ropy neklesnou. Ale to není problém jen pro petrolejáře. Evropa má strukturální problém vysoké spotřeby pohonných hmot, zejména motorové nafty. A to se musí řešit na evropské úrovni,“ varuje Loula.
Bude daň z nadměrných zisků?
Situace podle premiéra Andreje Babiše využívají rafinerie. Zatímco marže českých čerpacích stanic nepřesahují podle kontrol ministerstva financí tři koruny na litr, marže rafinerií jsou mnohem vyšší.
„Rafinerie, které před tím měly marži 10 dolarů (na barelu, tzn. 159 litrů, pozn. red.), tak dnes ve Spojených státech mají marže 100 dolarů a dochází k tomu jevu, že se navyšují ceny pohonných hmot,“ prohlásil premiér po pondělním jednání vlády. Naopak u prodejců nafty a benzinu problém nevidí. „Marže, které ministerstvo financí kontroluje, jsou maximálně na třech korunách,“ řekl. „Bylo mi řečeno, že prostor v maržích není, že ty jsou nízké,“ dodal k ziskům provozovatelů čerpacích stanic.
„Situace je skutečně velice kritická. Za poslední měsíce od června nafta stoupla o osm korun, benzin o pět korun a jelikož ta marže v této chvíli je skutečně nízká, tak je potřeba se ptát na evropské úrovni, jestli skutečně to ty rafinerie nepřehání,“ dodal Babiš.
Ministerstvo financí na dotaz Seznam Zpráv, o jakých evropských řešeních nárůstu cen pohonných hmot uvažuje, neodpovědělo. Vedoucí tiskového oddělení úřadu Stefan Fous pouze uvedl, že ministerstvo pravidelně sleduje a vyhodnocuje ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v ČR i v zahraničí.
„V porovnání se sousedními státy patří ceny PHM v ČR stále mezi ty nižší, a to s daněmi i bez. Pokud by se nicméně ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo ke zneužívání situace na trhu, je stát připraven bezodkladně přijmout potřebná opatření včetně opětovného zavedení cenové regulace,“ napsal Fous.
Vedoucí analytického oddělení společnosti XTB Jiří Tyleček se domnívá, že jedním z možných kroků by bylo zavedení daně z nadměrných zisků, takzvané windfall tax.
„Marže rafinerií v Evropě se dlouhodobě pohybovaly kolem 20 dolarů na barel, dnes je to až 80 dolarů. Evropská unie by rafineriím mohla nechat dvojnásobné marže, a zbývající částky zdanit například 60procentní sazbou,“ uvažuje Tyleček.
Text jsme doplnili o vyjádření ministerstva financí.
