Hlavní obsah

Nejstarší otěhotněla ve 47 letech. Příběhy žen, které si nechaly zmrazit vajíčka

Foto: Shutterstock.com

Umělé oplodnění (ilustrační foto).

Překročení hranice „třicítky“. Chybějící partner. Nebo obavy z neplodnosti. A zároveň touha mít vlastní děti. Tři ženy pro Seznam Zprávy otevřeně popisují, proč se zařadily mezi rostoucí počet těch, které si zmrazily svá vajíčka.

Článek

„Začalo to ve čtyřiatřiceti, když se mi začal zkracovat menstruační cyklus. Došlo mi, že za nějakou dobu už vlastní děti nemusím mít,“ vzpomíná dnes sedmatřicetiletá Simona na to, proč si nechala zmrazit vajíčka.

Pro třiatřicetiletou Alenu se téma stalo aktuálním po rozpadu dlouholetého vztahu. Děti plánovala, najednou se ale ocitla bez partnera. „Moje hlavní motivace byla získat čas, lépe si vše naplánovat a zbavit se stresu, že musím založení rodiny řešit hned,“ říká.

Podobně to vidí i Jana, jméno na její přání redakce změnila. Pro zákrok se rozhodla poté, co dokončila několikaleté náročné studium. „Jsem nohama na zemi. Je mi třicet šest, chci to takhle a zaplaťpánbůh mám tu možnost, díky tomu, kde žiji.“

Tři různé příběhy, stejné rozhodnutí: podstoupit takzvaný Social Freezing a nechat si včas zmrazit vlastní vajíčka. Žen, které dělají stejný krok, v Česku výrazně přibývá.

Většina žen přichází pozdě

Trend potvrzuje i Pavel Otevřel, vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Důvody slýchá podobné, jako zmiňují ženy v úvodu textu.

Jak nejčastěji vypadá jeho pacientka? „Má kolem 37 let a nějakou životní situaci, typicky rozchod, uvědomění si, že v nejbližší době partnera nenajde, nebo nějaké pracovní zatížení. Do toho se většinou ze sociálních médií nebo z veřejných médií dozví, že existuje tato metoda,“ shrnuje.

Jenže většina žen přichází pozdě. Po 35. roce života se totiž kvalita i počet vajíček snižuje, ideální je jejich odběr mezi 27 a 32 lety. „Momentálně přicházejí pacientky, které to nejlepší období pro to okno, pro zamrazení kvalitních vajíček, už ,prošvihly‘,“ konstatuje lékař.

Naděje na otěhotnění z jednoho odebraného vajíčka ženě do 35 let je asi 15 procent a 10 až 12 procent, že porodí. Od zhruba 38 let prudce klesá.

Data níže potom ukazují, jak klesá pravděpodobnost na otěhotnění s věkem při přenosu embrya. Do tohoto bodu se ale velká část starších žen ani nedostane, takže pravděpodobnost otěhotnění nebo porodu je pak ještě daleko nižší.

To, že je o prodloužení doby plodnosti zájem, dokazují i statistiky reprodukčních klinik. Přitom ještě před pár lety šlo spíše o okrajovou službu.

V Unica Clinic mezi lety 2023 a 2025 vzrostl počet pacientek o více než 300 procent. „Roste také počet samotných cyklů zmrazení vajíček. Za stejné období se jejich počet zvýšil o více než 200 procent,“ vypočítává mluvčí kliniky Veronika Tóthová. Kliniky Gennet a Reprofit zaznamenaly ve stejném časovém úseku přibližně dvojnásobný nárůst.

„Skokový nárůst poptávek týkající se preventivní metody zachování plodnosti Social Freezing jsme zaznamenali po roce 2020,“ doplňuje Tereza Rusnáková z Prague Fertility Centre.

Zbavit se tlaku

Alena proces popisuje jako emočně i fyzicky náročný. Svého rozhodnutí ale nelituje. „Strašně jsem se uklidnila. Jako žena po třicítce víte, že jste pro budoucnost a plánování rodiny udělala maximum. A už jenom s tím pocitem se strašně dobře žije,“ myslí si.

Může tak podle svých slov žít s větším klidem, aniž by ji svazoval strach z věku nebo tlak na děti spěchat. A pokud otěhotní přirozeně, vajíčka jí zůstanou jako pojistka pro pozdější věk.

O Social Freezing se začala zajímat okolo třiceti let. Dítě původně plánovala s tehdejším partnerem, po rozpadu vztahu ale začala cítit rostoucí tlak. „V mém okolí se začaly objevovat případy potratů, onemocnění miminek, problémy s početím, a to pro mě vytvářelo obrovskou zátěž. Tak jsem si říkala: co můžu udělat pro to, abych se toho stresu zbavila?“ vypráví.

Definitivním impulzem se staly výsledky vstupních vyšetření. Lékaři jí naměřili velmi nízkou hodnotu AMH hormonu, který ukazuje zásobu vajíček v těle – její rezerva byla dokonce nižší, než bývá u stejně starých žen běžné.

Ačkoliv samotný odběr trvá jen krátce, celá procedura zabere několik týdnů. Po úvodní schůzce následuje fáze hormonální stimulace, kdy si žena píchá injekce, užívá léky, čeká ji také nejméně jedno ultrazvukové vyšetření. Během dvou týdnů musí pacientka zhruba pětkrát na kliniku na kontrolu.

Tělo na dávky hormonů reaguje a proces je brzy viditelný i navenek. „Měla jsem bříško, jako kdybych byla těhotná. Po injekcích mi začalo být fyzicky velice nepříjemně, protože jsem cítila ohromný tlak v podbřišku,“ popisuje.

Ještě náročnější však byla psychika. Hormonální výkyvy jí způsobovaly intenzivní změny nálad: „Připadalo mi to jako tři až čtyři týdny neustálé emoční volatility, extrémní přecitlivělosti a skoro až neschopnosti regulovat svoje vlastní emoce. Víte, proč se to děje, ale nemění to nic na tom, že prostě nevíte, co s tím.“

Výsledkem je devět zmražených vajíček. „Je to takový zvláštní pocit. Možná to budou vaše děti, ale nikdo vám je samozřejmě neukáže. Ale čekají tam,“ uzavírá.

Klid za desetitisíce

Celkové náklady na zmrazení vajíček se obvykle pohybují mezi 50 a 60 tisíci korunami a napříč klinikami se výrazně neliší. Částka však nezahrnuje pouze samotný zákrok a konzultace, ale také stimulační léky.

„Nebyla to malá částka. Ale za ten klid mi to určitě stojí,“ říká šestatřicetiletá Jana.

Pojišťovny na preventivní zmrazení vajíček navíc nepřispívají. Podle lékaře Pavla Otevřela však diskuze o úhradách zatím není na místě, protože priority zdravotnictví leží jinde. „Opravdovou budoucností jsou výzkumy zaměřené na opravu starších vajíček, která by se díky genovým úpravám omladila,“ uvádí s tím, že jde stále o dlouhou cestu.

Jana se pro zmražení rozhodla poté, co dokončila několikaleté studium. Přiznává, že do té doby šlo všechno trošku stranou. Impulz přišel ze několika stran naráz - od blízkých i z médií. „Mám to dlouhodobě nastavené tak, že rodinu chci. Teď se mi rozvázaly ruce a spadl ze mě velký stres,“ vysvětluje.

Podobně jako ostatní ženy, i ona měla největší strach z narkózy. Zákrok však nakonec zvládla nad očekávání dobře. Sice po něm několik dní cítila tlak v zádech, nafouklé břicho a končetiny, žádné další potíže se ale neobjevily.

Vyšetření jí navíc potvrdilo, že šance na přirozené otěhotnění je u ní stále vysoká. „Dalo mi to klid. Vím přesně, jak na tom jsem. Kdybych chtěla druhé dítě třeba ve čtyřiceti třech a měla bych nějaký problém, vím, že mám na klinice zmražená má vajíčka, která mají kvalitu mé verze ve třiceti šesti letech,“ shrnuje.

Vajíčka se skladují metodou takzvané kryokonzervace v tekutém dusíku při teplotě přibližně −196 °C a jejich kvalita se v čase nemění.

Děti až do 49 let

Loni se v Česku narodilo 77,6 tisíce dětí, nejméně v historii statistického zjišťování. Pokles porodnosti i plodnosti meziročně nastal počtvrté v řadě, na jednu ženu připadlo v průměru 1,28 narozených dětí. A posouvá se i věk žen, kdy se stávají matkami. Průměrně jim loni při narození prvního dítěte bylo téměř 29,2 let.

„Mnoho žen dnes mateřství odkládá, často proto, že pro založení rodiny zatím nemají ideální životní podmínky,“ říká vedoucí lékařka v Prague Fertility Centre Alena Šestinová.

V Česku je legální umělé oplodnění podstoupit do 49 let. Pavel Otevřel popisuje, že lékaři se setkávají i s takto pokročilým věkem pacientek. „Je docela běžné, že chtějí v tomto věku otěhotnět. Máme ženu, co si přišla ve 47 letech pro vajíčka zamražená v 38 letech a hned napoprvé má dítě,“ uvádí příklad.

Oba odborníci zároveň vyvracejí představu, že ženy si mrazí vajíčka především kvůli budování kariéry. Mnohem častěji jim chybí partner, s nímž by mohly rodinu založit. V zahraniční studii ESHRE to jako hlavní důvod uvádělo 85 procent pacientek.

„Mezi další důvody patří studium, snaha o větší životní či finanční stabilitu nebo nejistota spojená se současnou společenskou situací,“ dodává lékař.

„Člověku se trochu boří svět“

To je i případ Simony. Když si před třemi lety ve svých čtyřiatřiceti nechala změřit hodnotu AMH hormonu, výsledky ukázaly velmi nízkou zásobu vajíček.

„Obrečela jsem to. Věděla jsem, že děti chci, a už delší dobu mám problém najít partnera, se kterým bych je chtěla mít. Člověku se trochu boří svět,“ popisuje dnes sedmatřicetiletá žena.

„Začala jsem přemýšlet i nad tím, jestli není lepší někoho potkat a za každou cenu s ním zůstat. Strašně se to ve mně bilo,“ vypráví.

I když věděla, že s přibývajícím věkem šance na úspěšný odběr i otěhotnění klesá, možnost Social Freezingu si dlouho nepřipouštěla. Smíření se se svou situací a následné rozhodování pro ni proto bylo tou nejnáročnější fází.

Nakonec podstoupila dva stimulační cykly a nechala si zamrazit 21 vajíček – tedy množství, které lékaři v jejím věku doporučují jako optimální rezervu pro dvě děti. I ona přitom procházela silnými výkyvy nálad. „Dokázala jsem se smát, až mi tekly slzy, a za pět minut neovladatelně brečet,“ uvádí.

Dnes je však za své tehdejší rozhodnutí vděčná. Upozorňuje, že bez zamražených buněk by její šance na vlastní potomky byly dnes, po třech letech, výrazně nižší.

Podle statistik využije uložená vajíčka přibližně 15 procent žen – tedy zhruba každá šestá. Buňky zůstávají výhradně v jejich majetku a nelze je bez souhlasu použít k darování ani ke komerčnímu výzkumu.

Technologie se přitom rok od roku posouvají. „Každé dva roky máme novou generaci mražení. Teď do toho vstupuje robotizace a umělá inteligence, která dokáže trošku odhadnout dopředu, jestli z vajíček něco bude, nebo ne. Technologicky se na vajíčka dá lépe spoléhat,“ uzavírá Pavel Otevřel.

Doporučované