Článek
Na internetu a zejména na sociálních sítích působí celá řada tvůrců, kteří předávají svému publiku informace o penězích nebo investování. Pro generaci Z, tedy ročníky zhruba 1997–2010, jsou sociální sítě často běžnou součástí života a zdrojem informací. Odborníci ale upozorňují na dvojsečnost dostupnosti takového obsahu. Takzvaní finfluenceři podle nich mohou být přínosní pro šíření edukace, nicméně zdůrazňují i negativní stránku věci.
„Důvěryhodní finfluenceři dokáží nejen mladým velmi dobře přiblížit mnohdy složitý svět peněz a investic, podat informace jejich jazykem a vyvolat zájem o dané téma,“ uvádí produktový ředitel Portu Martin Luňáček s tím, že pro něj je klíčové, aby předávané informace komunikovali srozumitelně, uceleně a pravdivě.
Upozorňuje ale na fakt, že algoritmy sociálních sítí mohou vedle sebe postavit kvalitní edukativní obsah s příspěvky influencerů, kteří prezentují rychlé a snadné způsoby výdělku bez upozornění na rizika. „Pro člověka, který se v investování teprve začíná orientovat, může být obtížné poznat, který obsah je skutečně hodnotný a důvěryhodný,“ pokračuje.
Podobně situaci vidí i v XTB, která v Česku spolupracuje s desítkami tvůrců. „Influencery nevnímáme jen jako reklamní kanál. Oceňujeme především to, že dokážou mluvit jazykem své komunity a složitější finanční témata vysvětlovat srozumitelně a přirozeně,“ vysvětluje regionální ředitel XTB Vladimír Holovka. „Vybíráme si tvůrce, kteří komunikují odpovědně, pracují s fakty a vedle potenciálních výnosů dokážou mluvit také o riziku, diverzifikaci a dlouhodobém přístupu k investování.“
Důvěřuj, ale prověřuj
Redakcí oslovení příslušníci Gen Z, kteří investují, zmiňují poměrně velké množství tvůrců finančního a investičního obsahu, které mají v povědomí. Nejčastěji na ně narážejí na YouTube, Instagramu nebo Tik Toku, názory na ně se ale liší. Někteří jim nedůvěřují vůbec nebo je označují za „problematické“, jiní zas zmiňují, že určitým influencerům věří, a označují sociální sítě jako dobrý zdroj informací a inspirace, ale často zdůrazňují nutnost si vše ověřovat, třídit a vytvářet si vlastní názor.
„Někteří jsou k ničemu, jiní stojí za to. Najít ale ty z druhé skupiny je těžké,“ míní například 25letý Tomáš, který kombinuje práci i studium. „Spíš se snažím, aby mě sociální sítě neovlivňovaly,“ pokračuje. Sám si snaží ověřovat informace z více zdrojů, jak z internetu, tak i z odborné literatury.
Tadeáš, kterému je 27 let a již pracuje na plný úvazek, začal investovat minulý rok. Takzvané finfluencery označuje za problematické. „Podívám se na výkonnost, poplatky a zkusím si to rychle spočítat,“ popisuje, jakým způsobem si ověřuje informace k investování.
„Platí, že každé investiční rozhodnutí by vždy mělo být založeno na informacích z více zdrojů,“ zdůrazňuje například mluvčí České národní banky (ČNB) Petra Vlčková. „Investoři by si zároveň měli vždy ověřit odbornost konkrétních osob, které jim poskytují investiční rady, a věnovat pozornost nejen slibům týkajících se potenciálních výnosů, ale zejména souvisejícím rizikům,“ pokračuje.
Vlčková dále vysvětluje, že v případě, že influencer propaguje konkrétní investiční služby nebo produkty v rámci marketingové spolupráce, musí být taková komunikace v souladu s příslušnými pravidly a spotřebitel by měl být schopen rozpoznat, že jde o reklamní sdělení.
Pokud by tvůrce poskytoval individuální doporučení konkrétnímu investorovi s konkrétní investicí, jednalo by se už o poradenství, ke kterému je potřebná licence. „Hranice mezi obecnou edukací, investičním doporučením a individualizovaným investičním poradenstvím může být v některých případech poměrně tenká, a proto je důležité posuzovat vždy konkrétní okolnosti,“ pokračuje Vlčková.
„Pokud finfluenceři zveřejňují obecné názory nebo investiční doporučení určená široké veřejnosti, nepotřebují licenci ČNB,“ ujasňuje Vlčková. Takový tvůrce obsahu ale musí dodržovat pravidla pro objektivní prezentaci informací a transparentně zveřejňovat například případné střety zájmů a další informace.
Finance na „sockách“
Podle investičního bloggera Lukáše Nádvorníka, který byl nedávno jmenován jedním z ambasadorů finanční gramotnosti České republiky, hlavní rada mladým není, zda mají, nebo nemají finfluencery sledovat. „Jsme zvyklí říkat, že sociální sítě a online streamování a produkce jsou pro mladé velkou příležitostí a zároveň rizikem. Pro generaci Z je to ale především žitá realita, které se nejde vyhnout,“ míní Nádvorník. „Hlavním tématem by mělo být umět zpomalit a svoje finanční rozhodnutí udělat v klidu, na základě více nezávislých zdrojů a s vědomím důsledků,“ zdůrazňuje.
Pro lidi bez zkušeností s investováním tak může být těžké se na sociálních sítích v obsahu zorientovat. Snadno mohou mít pocit, že se s investováním nepojí rizika. „Na sociální síti velmi snadno vzniká dojem, že něco je jednoduchá cesta k rychlému výnosu. Často také není na první pohled jasné, zda má autor potřebnou odbornost nebo ekonomický zájem na tom, co doporučuje,“ vysvětluje Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.
Jedním z tvůrců obsahu se zaměřením na investování je například Martin Kubát, který současně pracuje jako investiční poradce. Na YouTube tvoří diváci ve věku 18–34 let asi pětinu jeho sledujících, na Spotify pak lidé ve věku 18–27 let asi 15 procent jeho odběratelů. Větší zastoupení u něj mají starší diváci. „Dává to smysl. Nedělám obsah o tom, jak začít investovat prvních pár tisíc korun, ale o dlouhodobé správě většího majetku. A to je téma, ke kterému se lidé dostávají spíš ve čtyřiceti a později, často v souvislosti s prodejem firmy, blížícím se důchodem nebo dědictvím majetku po rodičích,“ vysvětluje.
Sám zdůrazňuje, že k obsahu nepřistupuje jako k nástroji na prodej. „Vysvětlit, jak funguje diverzifikace nebo proč se nevyplácí panikařit při poklesu, je edukace. Platí to pro každého bez ohledu na to, kde a jak investuje. Ve chvíli, kdy bych řekl „kupte tenhle konkrétní fond“ bez znalosti situace konkrétního člověka, už to není rada v jeho zájmu, ale prodej. A přesně to je důvod, proč to v obsahu nedělám,“ dodává.
Finanční gramotnost 101
Oslovení mladí se pak vesměs shodují, že jim školní výuka o investování moc nedala. Finanční gramotnost, se kterou se dříve setkali, se více soustředila například na počítání úroků. Chybělo jim tak propojení s reálnou praxí.
„Přestože u mladých v posledních letech pozorujeme výrazný nárůst zájmu o investování, jejich znalosti v této oblasti mnohdy zaostávají. Vychází to i z výsledků Indexu investiční gramotnosti, kterým ve spolupráci s předními ekonomy a agenturou Ipsos každoročně měříme úroveň znalostí Čechů a Slováků v oblasti investic a financí,“ upozorňuje Luňáček z Portu.
„Mladí dnes přicházejí do kontaktu s investováním velmi brzy, často prostřednictvím sociálních sítí. Zde se ovšem objevují spíše fragmentované informace, bez širšího kontextu. To může vysvětlovat, proč zájem o investování u generace Z roste rychleji než skutečné investiční znalosti,“ pokračuje.
„Nejhůře dopadla skupina ve věku 27 až 35 let. Tato generace se propadla pod skupinu ve věku 18 až 26 let. Celkově se tak potvrzuje trend, že lidé do 35 let mají nižší investiční znalosti než starší generace,“ vyplývá z průzkumu.
Formy spolupráce
Nicméně s řadou influencerů spolupracují samotné bankovní nebo investiční společnosti. „Spolupráci s influencery se nebráníme, naopak s nimi dlouhodobě spolupracujeme především v oblasti osvěty a vzdělávání,“ uvádí mluvčí ČSOB Petr Milata.
Podle jeho slov využívají tento druh spolupráce právě ke zvyšování povědomí o finanční gramotnosti nebo kyberbezpečnosti. „Potenciál vidíme i v komunikaci témat spojených s investováním. Zároveň je ale důležité zdůraznit, že influenceři mohou pomoci s popularizací a vysvětlováním základních principů, nikoliv nahrazovat odborné poradenství. Při investičních rozhodnutích by se lidé měli vždy obracet na kvalifikované odborníky,“ zdůrazňuje Milata.
