Babiš s obřím náskokem. Voliči ANO prozradili, koho chtějí za prezidenta

Šéf ANO a premiér Andrej Babiš stále definitivně neřekl, jak se postaví k prezidentským volbám v roce 2028. Ještě v lednu říkal, že by vládní koalice měla přijít se společným kandidátem, seriózní debatu chtěl začít příští rok. Uvedl také, že nemusí jít o politika.

V létě ale Babiš otočil. „My žádného kandidáta nemáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády. Že se hnutí hledání vhodného člověka zatím nevěnuje, potvrdil také místopředseda Karel Havlíček. Představy uvnitř hnutí se různí. Zatímco šéfka klubu Taťána Malá by jako soupeře Petra Pavla ráda viděla nadstranického kandidáta, poslanec Radek Vondráček věří, že ANO musí postavit někoho ze svých řad.

Voliči hnutí premiéra Andreje Babiše mají ale jasno. Většina, 84 procent z nich, si přeje, aby ANO do souboje o Pražský hrad poslalo vlastního stranického kandidáta, ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy.

Možnost „určitě ano“ volí v otázce postavení stranického kandidáta téměř polovina podporovatelů hnutí, dalších 36 procent vybralo „spíše ano“. Naopak k záporné odpovědi se kloní jen osm procent dotázaných. „Hnutí ANO je dominantní politickou silou už nejméně deset let. Prostupuje i krajskou a komunální úroveň, voliči tak mohou mít pocit, že by ANO mohlo uspět i v prezidentském úřadu, proto chtějí kandidáta z jeho řad,“ vysvětlil analytik společnosti STEM/MARK Jan Burianec.

Voliči hnutí ANO v průzkumu také vybírali, kterého kandidáta by v prezidentských volbách podpořili. Na výběr dostali 46 jmen současných i minulých politiků, ale také celebrit či osob jinak působících ve veřejném prostoru.

Prvenství si s velkým předstihem drží Babiš. Svůj hlas by mu dalo až 83 procent dotázaných voličů ANO, 42 procent si je touto volbou jistých. Druhou a třetí příčku získali místopředsedové hnutí: ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by volilo až 57 procent dotázaných, ministryni financí Alenu Schillerovou až 48 procent.

„Pro většinu voličů znamená ANO Andrej Babiš, jeho popularita táhne celé hnutí,“ vysvětlil náskok premiéra Josef Mlejnek, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. A dodává, že oba ministři za Babišem zaostávají i v dalších průzkumech. „Kdyby ANO nasadilo do prezidentských voleb Havlíčka, byla by to pravděpodobně důstojná porážka,“ myslí si.

Zatímco premiér má podporu mezi všemi skupinami voličů hnutí ANO, struktura možných podporovatelů ministrů se liší. Havlíčka by volili především senioři, ve skupině nad 60 let by mu dalo hlas až 78 procent dotázaných. Prvního místopředsedu vlády podporují také lidé s vyšším vzděláním. Schillerová nad ním vítězí pouze mezi lidmi bez maturity, a to především v moravských regionech.

Vysoko v žebříčku skončili také bývalí prezidenti. Čtvrtou příčku s 41 procenty podporovatelů obsadil Miloš Zeman, za ním stojí Václav Klaus s 38 procenty. „Zde roli zřejmě hraje jejich zkušenost, protože prezidentským úřadem již prošli. Pro voliče ANO jsou to respektované osoby, vzbuzují v nich důvěru daleko vyšší, než mají v celkové populaci,“ uvedl Burianec.

Mlejnek doplnil, že Klaus u voličů ANO zřejmě funguje díky kritice předchozí vlády. „Miloš Zeman je tam logicky, významná část voličů ANO ho v prezidentských volbách favorizovala,“ dodal politolog.

Jméno Radka Vondráčka, jehož případnou kandidaturu podpořil dříve exprezident Zeman, však u voličů ANO příliš nefunguje. Podpořilo by ho jen 35 procent dotázaných, čtvrtina ho dokonce nezná. „Nemá žádnou ministerskou funkci a dění v Parlamentu, kde je aktivní, většina voličů nesleduje,“ vysvětlil Mlejnek.

Z představitelů dalších vládních stran skončil nejvýš předseda SPD Tomio Okamura, kterého by volila až třetina voličů ANO. Hlasy 24 z nich by měl šanci získat šéf Motoristů Petr Macinka. Naopak Filipa Turka by zvažovalo 14 procent dotázaných. V žebříčku tak skončil až za současným prezidentem Petrem Pavlem.

„Hnutí ANO je široce rozkročené, jeho voliči mají různé názory. To může souviset s vnímáním Filipa Turka, pro umírněnější část podporovatelů mohou být jeho kauzy nepřekročitelné. Nedokážou si ho pak spojit s prezidentským úřadem, který by měl zastávat někdo důstojný s morální autoritou,“ řekl k tomu Burianec.

Za zajímavou proto Burianec považuje relativně vysokou podporu, kterou má u voličů ANO předseda Motoristů Petr Macinka. Ten se přitom v poslední době nevyhnul kontroverzím. Politologové zmínili například jeho červnové vystoupení na festivalu ve Strážnici nebo nedávný rozhovor s aktivistou vydávajícím se za anonymního influencera Thomase Pauknera.

„Macinkovy kontroverze se hodně týkaly jeho souboje s Petrem Pavlem, což mohou někteří voliči ANO vnímat pozitivně. Na Strážnici už zapomněli a aféře, ve které naletěl zakuklenci, nemusejí rozumět. Povaha Turkových kauz je jiná,“ vysvětlil Mlejnek rozdíl mezi představiteli Motoristů.

Pro současného prezidenta by hlasovalo až 21 procent dotázaných voličů ANO, z toho sedm procent určitě. Ve volbách v roce 2023 získal podle agentury PAQ research hlasy asi 11 procent voličů hnutí ANO. Průzkum NMS pro Novinky letos ukázal, že v další kandidatuře Pavla podporuje pětina dotázaných voličů Babišova hnutí.

Burianec potvrdil, že celospolečenská podpora Petra Pavla je až na drobné výkyvy stabilní. Podle Mlejnka může být některým voličům sympatický také jeho přístup k funkci. „Za poslední půlrok se projevil jako silný politik. Řekl, že nechce Turka ve vládě, a on tam není, prosadil si také cestu na summit do Ankary,“ vyjmenoval.

Na opačné straně spektra potenciálních prezidentských kandidátů skončili u voličů ANO čelní představitelé současné opozice. Poslední dvě příčky obsadili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a bývalý lídr Pirátů Ivan Bartoš. Oba by podpořilo pouze pět procent dotázaných. U šéfa horní komory hrál roli fakt, že jej pětina dotázaných nezná.

Pravým ukazatelem jsou podle Buriance záporné odpovědi. Nejvíce negativních hodnocení dostala bývalá tvář koalice Spolu. Možnost „Nevolil/a bych“ u Petra Fialy (ODS) vybralo 91 procent dotázaných voličů ANO. Podobný je i pohled na předsedu STAN Víta Rakušana, kterému by hlas nedalo 87 procent těchto respondentů. „Stále existuje nějaký rozkol ‚my versus oni‘. Proto mají aktivní představitelé opozice tu nevolitelnost nejvyšší,“ doplnil Burianec.

Skrz celou společnost panuje shoda v zachování přímé volby prezidenta. Vyslovilo se pro ni 92 procent dotázaných, možnost „určitě ano“ volilo 58 procent. Nejvíce princip přímé volby podporují voliči opozice, i ve skupinách, které volily současnou vládu či jiná hnutí, je pro přes 50 procent dotázaných.

Dotázaní se na druhou stranu neshodují, jaká má být primární role hlavy státu. Zatímco 53 procent dotázaných se domnívá, že by prezident měl být spíše reprezentativní postavou, dalších 42 procent ho chce mít aktivním politickým hráčem. S tím souhlasí především voliči opozice, aktivního prezidenta si přeje 61 procent z nich.

V případě volebních preferencí rozděluje tuto otázku osoba Petra Pavla. „Tady je znát, že vnímání prezidentského úřadu je v Česku dlouhodobě spojováno s konkrétní osobností. Většina veřejnosti se pak rozhoduje podle daného člověka, který může aktuální dění ovlivňovat,“ vysvětlil Burianec, proč se k aktivnějšímu prezidentovi přiklánějí podporovatelé opozice.

Názor na postavení prezidenta se liší také podle věku dotázaných. Myšlenku, že by měl naplňovat vlastní politický program, podporuje 54 procent respondentů ve věku 18-29 let, jen o dvě procenta méně pak ve skupině 30-44 let. Nejstarší lidé jsou opačného názoru, 65 procent dotázaných ve věku od 60 let výš si přeje, aby hlava státu především reprezentovala. I zde hraje roli současný prezident, mladí lidé totiž častěji podporují Petra Pavla.

Tématem, které v Česku před prázdninami rezonovalo, byla účast na summitu NATO v Ankaře. Po vleklých sporech se ho prezident Petr Pavel po předběžném opatření Ústavního soudu nakonec účastnil. Další postup v podobných otázkách určí výsledek jeho kompetenční žaloby.

Že by hlava státu měla zemi na zahraničních summitech reprezentovat, se domnívá 67 procent všech dotázaných, proti tvrzení je 22 procent. Myšlenku pak podporuje většina voličů opozice, podporovatelé vlády jsou rozpolcení. Nejvíce proti vedení delegace prezidentem jsou voliči Motoristů, z nichž jej nepodporuje 54 procent, naopak voliči ANO jsou spíše pro, souhlasí 46 procent, proti je 39 procent.

Otázka zahraniční reprezentace podle Buriance nemusí být tolik zatížena současným prezidentem. „Může zde existovat debata spíše o podstatě daného úřadu. Lidé dokážou odstoupit od toho, kdo zrovna funkci vykonává, a uvažovat s myšlenkou ‚Chceme na summitech vidět reprezentativního, viditelného lídra se silným mandátem od občanů‘,“ říká analytik.

Menší shoda mezi všemi dotázanými pak panuje v otázce, zda by hlava státu měla mít právo nejmenovat ministra navrženého premiérem. Souhlasí 58 procent dotázaných, proti je 22 procent. Pětina respondentů má na téma neutrální názor. Právo prezidenta nejvíce podporují voliči opozice, pro je 88 procent skupiny. Podporovatele vlády otázka rozděluje: 32 procent souhlasí, 42 procent je proti a 28 procent stojí uprostřed.

Do celkových pravomocí prezidenta by však většina dotázaných nezasahovala, ponechat je v současné podobě chce 48 procent respondentů. Dalších 38 procent dotázaných si přeje jejich posílení, pocházejí především z řad opozice. „Od zavedení přímé volby mají voliči pocit, že hlava státu získala obrovský, legitimní mandát přímo od občanů. A část z nich chce, aby tomu silnému mandátu odpovídaly i reálné ústavní pravomoci,“ uvedl Burianec.

K posílení funkcí se staví pozitivně především voliči opozice. Staví se za něj ale i část voličů vlády, pro by bylo 24 procent. „Může to souviset s nějakou pojistkou do budoucnosti. Voliči vládních stran uvažují strategicky dopředu, uvědomují si, že politické kyvadlo se může po příštích volbách vychýlit zase na druhou, jejich stranu. A svou úlohu může sehrát i trumpismus,“ doplnil Burianec.