Nepříjemné vítězství. Kancléř Merz bojuje o funkci

Minuta a 29 sekund.

Přesně tak dlouho mluvil v pondělí německý kancléř Friedrich Merz k médiím. Na úvod evropského summitu o Arktidě ve finském Rovaniemi varoval před rostoucími hrozbami pro Evropu, vyzval spojence v NATO k jednotě a připomněl, že právě na dalekém severu je dobře vidět, jak křehký evropský mír je.

„Mohu nás všechny jen vyzvat, abychom toto ohrožení brali vážně,“ řekl. Pak se otočil a odešel. Na otázky novinářů nečekal.

Jenže domácí politika dostihla německého kancléře i za polárním kruhem. O Merzově postavení se místo něj dál vyjadřovali ostatní účastníci summitu.

Finský premiér Petteri Orpo dostal otázku, zda je Merz vzhledem k současné krizi v Německu stále spolehlivým partnerem. „Absolutně,“ odpověděl.

Litevský prezident Gitanas Nauséda sice ocenil německou podporu Ukrajiny a Merzovu roli v Evropské unii, vzápětí ale dodal: „Lidé chtějí víc.“

Podle něj musí vláda přinést výsledky také v ekonomice, zaměstnanosti a hospodářském růstu. Jinak ji voliči potrestají.

Právě to se teď v Berlíně řeší stále otevřeněji.

Týden po volebním debaklu CDU v Sasku-Anhaltsku a pět dní před dalšími zemskými volbami v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku už nejde jen o to, jak mají křesťanští demokraté zastavit růst krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

Uvnitř CDU (a také v německých médiích) se stále hlasitěji řeší také jiná otázka: Zda to ještě dokážou s Friedrichem Merzem.

Určitou úlevu přitom mohla CDU přinést neděle. V komunálních volbách v osmimilionovém Dolním Sasku totiž Merzovi křesťanští demokraté zůstali nejsilnější stranou.

V součtu voleb do okresních zastupitelstev získali 27,2 procenta hlasů. Druhá SPD 24,6 procenta. Jenže při minulých volbách v roce 2021 měla CDU 31,7 procenta. Skutečnou zprávou večera byl tedy výsledek AfD.

Krajní pravice totiž poskočila ze 4,6 procenta na bezmála 16 procent. Svůj výsledek tak za pět let více než ztrojnásobila. A znovu potvrdila celostátní trend. Například ve čtvrtmilionovém průmyslovém městě Salzgitter skončila AfD s více než 27 procenty dokonce první.

Výsledek je pro CDU nepříjemný i proto, že Dolní Sasko neleží na východě země, kde AfD dosahuje nejsilnějších výsledků. Týden po zisku téměř 44 procent v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku strana výrazně posílila i na komunální úrovni v jedné z velkých západoněmeckých spolkových zemí.

CDU sice volby vyhrála. Trend, kterého se její vedení obává, ale nezastavila. Ani vedení křesťanských demokratů v Dolním Sasku přitom výsledek nečte jako potvrzení kurzu spolkové vlády. Zemský šéf strany Sebastian Lechner zdůraznil, že uspěli „navzdory spolkovému trendu“. Berlín podle něj potřebuje „politickou změnu“.

„Musíme lidem ulevit. Ceny energií jsou příliš vysoké, ceny bydlení jsou příliš vysoké. Lidem zůstává příliš málo čistého z hrubé mzdy,“ vyjmenoval a vyzval spolkovou vládu k odvážným rozhodnutím ještě do konce roku. Ani volební vítězství tak Merzovi nepřineslo argument, že se nálada ve straně nebo mezi voliči začíná obracet.

Ještě minulou středu se kancléř pokusil ukázat, že po politické katastrofě v Sasku-Anhaltsku nepřenechá AfD politickou iniciativu. Generální debata o rozpočtu ve Spolkovém sněmu se změnila v jednu z nejvyhrocenějších parlamentních přestřelek poslední doby.

Merz označil AfD za „destruktivní sílu“, obvinil ji z podpory ruských zájmů a její plán takzvané reemigrace, tedy rozsáhlého odsunu lidí s migračním původem ze země, označil za „etnickou čistku podle původu a barvy pleti“.

Poslanci AfD pískali, křičeli a posměšně se smáli. Předsedkyně Bundestagu Julia Klöcknerová nakonec pohrozila, že je nechá vyvést ze sálu.

Na několik hodin se tak zdálo, že Merz po volebním šoku přešel do protiútoku. Jenže kýžené uklidnění vlastní strany nepřišlo.

Během několika dalších dní začala kritika zaznívat stále otevřeněji a už se netýká pouze kancléřova vystupování.

O změnu směru se otevřeně hlásí i sociální křídlo CDU. Jeho šéf Dennis Radtke tvrdí, že dosavadní kurz strany pod Merzem selhal a že nestačí jen lépe vysvětlovat stejnou politiku.

„Pokud spolkový kancléř svými výroky pravidelně obrací proti sobě polovinu země, je to kontraproduktivní,“ kritizoval Merze. Okresní předsedové CDU v Sasku zas ve společném dopise požadují „nemilosrdnou analýzu“ situace a mimořádnou poradu strany.

Členka vedení mládežnické organizace CDU Junge Union Clara von Nathusiusová byla podstatně méně diplomatická. „S tímto spolkovým kancléřem už podle mě bohužel žádné volby vyhrát nemůžeme,“ prohlásila v televizi ARD.

Podle týdeníku Die Zeit už navíc uvnitř CDU nejde jen o obecnou nespokojenost. V důvěrných rozhovorech se několik týdnů přehrávají scénáře, kdo by mohl Merze nahradit, jak by výměna proběhla a kdy by k ní mohlo dojít. Ve hře je období po zemských volbách v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku nebo až po volbách v Severním Porýní-Vestfálsku v příštím roce.

Týdeník popisuje i rychlou změnu kancléřova postavení. „Už žádná autorita není“ nebo „nezvládá to“, zaznívá podle Die Zeit od lidí z CDU.

Ne všichni křesťanští demokraté ale navzdory krizi mají za to, že Merz má skončit.

„Ano, stále Friedrichu Merzovi věřím,“ řekl v pondělí místopředseda poslaneckého klubu Mathias Middelberg. Debatu o výměně kancléře označil za zbytečnou. Současně ale i on požaduje, aby vláda reformy prosazovala rychleji a jejich výsledky byly konečně vidět.

Podobně spolková ministryně pro rodinu Karin Prienová varuje, že prostá výměna kancléře problémy koalice nevyřeší. „Myslím, že bychom všichni udělali dobře, kdybychom se trochu uklidnili,“ vzkázala v nervózní atmosféře před dvojími zemskými volbami.

V Berlíně je CDU podle průzkumů na 20 procentech. Podobně se v německé metropoli těsně před tamními zemskými volbami pohybují i preference Levice a AfD.

Mnohem horší pozici mají křesťanští demokraté na severovýchodě Německa v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V domovské zemi bývalé kancléřky Angely Merkelové strana bojuje o politické přežití.

Podle posledních průzkumů by ji volilo kolem sedmi procent lidí. Přitom AfD by dalo hlas bezmála 40 procent dotázaných a dosud vládnoucí SPD 33 procent.

Nervozita je patrná i z kampaně. Zemský lídr CDU Daniel Peters už otevřeně mluví o „boji o existenci“ a snaží se voličům vysvětlovat, že se rozhoduje o Meklenbursku-Předním Pomořansku, nikoli o spolkové vládě.

Další společné předvolební akce s Merzem už podle něj nebudou. Ještě na začátku léta přitom místní CDU od návštěv kancléře očekávala pomoc.

Pokud by strana v neděli skutečně skončila na historickém minimu, nebo dokonce vypadla ze zemského parlamentu, tlak na Merze by se mohl rychle změnit z debaty o změně kurzu v otevřenou debatu o změně kancléře.

Takový scénář už není jen mediální spekulací. Podle magazínu Der Spiegel se v Berlíně otevřeně mluví o možnosti, že by po případném vypadnutí CDU ze zemského sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku mohli zemští premiéři z CDU společně vyzvat Merze k odchodu.

Jako možní nástupci se zmiňují bavorský premiér Markus Söder a šéf Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst. O Wüstovi se spekulovalo už letos v létě.

V poslaneckém klubu je podle magazínu Der Spiegel frustrace z kancléře natolik velká, že by případná výměna zřejmě nenarazila na zásadní odpor. A ani koaliční SPD by nemusela nový začátek blokovat. Předčasné volby si totiž při současných průzkumech nepřejí ani sociální demokraté.

Sám Merz v pondělí ve Finsku nic takového nepřipustil. Po arktickém jednání na závěr svého vystoupení pronesl větu, která se sice týkala bezpečnosti Evropy, ale zároveň zněla i trochu jako vzkaz domů. „Stojím tady velmi pevně a jasně,“ řekl kancléř a dodal: „A nejsem připraven ustoupit ani o centimetr.“