Článek
Pro děti mladší 13 let by měl platit zákaz sociálních sítí a teprve patnáctiletí by si mohli založit vlastní účet. Vyplývá to z návrhu takzvaného EU KIDS Act, který ve čtvrtek představila Evropská komise (EK). Jeho cílem je posílit bezpečnost dětí na internetu v celé Evropské unii, obrysy předpisu přitom nastínila již během svého středečního projevu ve Štrasburku šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Nová norma rovněž obrací důkazní břemeno. Nově budou muset poskytovatelé služeb prokázat, že jejich služby jsou přiměřené věku uživatelů a bezpečné již od samého počátku.
„Naše děti dnes přicházejí do styku s nejsofistikovanějšími technologiemi, jaké kdy byly vytvořeny. Technologiemi, které nebyly nikdy vyvinuty s ohledem na jejich blaho,“ uvedla ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise během tiskové konference ve Štrasburku. „Vracíme rodičům kontrolu nad situací tím, že jim poskytujeme nástroje, které jim pomohou vést jejich děti bezpečnějším online světem,“ dodala s tím, že norma „stanoví jasné hranice v digitálním světě, stejně jako to děláme každý den ve skutečném světě“.
Čtvrteční krok EU navazuje na podobné iniciativy v Austrálii, Británii, Číně, Indii, Turecku a několika zemích EU, které podtrhují rostoucí obavy ohledně dopadu, jaký mají sociální sítě Facebook, Instagram, TikTok či YouTube nebo nástroje typu ChatGPT na duševní zdraví a bezpečnost dětí, poznamenala agentura Reuters.
Norma navrhuje, aby si děti mohly vytvářet samostatné účty na sociálních sítích až od 15 let. U dětí ve věku 13 až 15 let návrh počítá s rodičovskou kontrolou. Konkrétně by to znamenalo, že rodiče či opatrovníci by si mohli prostřednictvím svého účtu vytvořit takzvané miniúčty, ke kterým by děti měly přístup. To by jim umožnilo používat sociální sítě a platformy pro sdílení videí odpovídajících jejich věku.
Děti od tří do 13 let nebudou moci používat sociální sítě, ale budou moci využívat speciálně navržené platformy pro sdílení videí vhodných pro děti, a to prostřednictvím účtů spravovaných rovněž jejich rodičem či opatrovníkem, stojí v prohlášení Komise.
Online platformy – jestliže chtějí být přístupné nezletilým – musí také dodržovat princip „safe by design“. To znamená, že je třeba zabudovat bezpečnost a ochranu uživatelů přímo do základů jejich aplikací a algoritmů. Nové povinnosti by se přitom měly týkat všech online služeb, které uživatelům mladším 18 let poskytují jak sociální sítě, tak i služby pro sdílení videí, online videohry, AI společníky (AI companions) a chatboty.
V návrhu se hovoří zejména o zákazu návykových funkcí, zákazu nekonečného scrollování či zákazu push notifikací během hodin určených ke spánku. „Kromě toho musí být AI společníci a chatboti ve výchozím nastavení vypnutí a nesmějí napodobovat mezilidské vztahy způsobem, který vytváří emocionální závislost,“ říká Evropská komise.
Mladí před obrazovkou tráví v průměru čtyři až šest hodin denně
Podle EU KIDS Act budou muset online služby a obchody s aplikacemi používat nástroje, které ověří věk uživatele. Podle unijní exekutivy mohou například využít i nově vznikající evropskou aplikaci pro ověřování věku, která neuchovává doklady totožnosti ani biometrické údaje a splňuje tak nejvyšší standardy ochrany soukromí.
Legislativním návrhem se nyní bude zabývat Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy. Podle Komise je přitom nezbytné, aby byl tento předpis přijat co nejrychleji.
Čtvrteční návrh vychází z doporučení zvláštního panelu expertů, který svolala von der Leyenová. Panel tvořilo více než 60 odborníků, včetně zástupců organizací občanské společnosti, mladých lidí, rodičů, pedagogů, dětských psychiatrů, odborníků na veřejné zdraví, neurologů a technologických specialistů.
Norma rovněž podle šéfky EK reaguje na rostoucí požadavky Evropanů na větší ochranu dětí na internetu. V nedávném průzkumu Eurobarometru 92 procent Evropanů uvedlo, že je třeba posílit ochranu dětí a mladých lidí na internetu, ať už před kyberšikanou, vystavením škodlivému obsahu, návykovým designem, nebo jinými riziky.
Mladí lidé v Evropě tráví před obrazovkami v průměru čtyři až šest hodin denně, zopakovala von der Leyenová. „Všichni známe důsledky: nedostatek spánku, deprese, úzkost, sebepoškozování, závislé chování a bohužel i sebevraždy. Rodiče nemohou s algoritmy soutěžit ani s nimi držet krok. A ani by to neměli muset dělat,“ dodala. Zdůraznila rovněž důležitost vzdělávání rodičů, učitelů i dětí o rizicích a výhodách digitálního světa.
Omezení sociálních sítí pro děti je podle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla především signálem, že společnost začíná brát digitální prostředí stejně vážně jako prostředí fyzické. Samotný zákaz ale podle něj nebude stačit. Stejně důležité bude, jak se podaří ověřovat věk uživatelů, jak budou platformy pravidla vymáhat a zda rodiče dostanou dostatečné nástroje pro kontrolu používání technologií.
„Z pohledu technologického sektoru bude zásadní, aby regulace necílila pouze na děti, ale také na samotný design platforem. Pokud jsou služby postavené na algoritmech, které maximalizují čas strávený na platformě, pak je potřeba řešit právě tyto mechanismy. Vedle regulace proto musíme posilovat také digitální gramotnost dětí i rodičů. Děti se totiž digitálnímu světu nevyhnou a cílem by nemělo být pouze jejich odstřižení od technologií, ale naučit je technologie bezpečně a smysluplně používat,“ dodal Benzl.
Aktualizováno: Doplnili jsme komentář experta ve 14. a 15. odstavci.
