Článek
„O emigraci jsem přemýšlel už dlouho a nyní se sešly všechny faktory - jak mé osobní zdroje, tak vnější hrozby,“ popsal nezávislému serveru Meduza 29letý Rus Alexej.
„Jedním z důvodů mého rozhodnutí je prosté pochopení, že v emigraci mám možnost vybudovat si normální budoucnost, pokud vynaložím hodně úsilí. V Rusku taková možnost neexistuje a ani neočekávám, že by byla,“ dodal muž, který odešel z Petrohradu do Srbska.
Jeho příběh není ojedinělý. Část jeho krajanů se před volbami do Státní dumy obává, co nastane po nich.
Diskuze se točí zejména kolem jednoho palčivého tématu - mobilizace. I některé zdroje nezávislých ruských médií z okolí Kremlu popsaly, že slyšely o možnosti tohoto kroku, zatím ale není nic potvrzené. Tak tomu ovšem bylo i před čtyřmi lety.
„Debaty probíhají, protože lidí už není dost,“ vysvětlila Seznam Zprávám šéfredaktorka investigativního serveru Važnyje Istorii Alesja Marochovskaja.
Naráží na to, že ruské síly nepostupují na ukrajinském bojišti zdaleka takovým tempem, aby si mohly připsat vojenské vítězství. A některá data ukazují, že počty ztrát odpovídají či dokonce převyšují počty nově naverbovaných.
„Nábor už teď stále více připomíná únosy a nucení lidí k podpisu smluv,“ popsala novinářka současný postup.
Ruské volby
Volby do Státní dumy mají předem známého vítěze, přesto mohou ukázat, jak se ve společnosti mění nálada. Únava a nespokojenost z války se v Rusku občas projevují, ale zatím se neobrací přímo proti Putinovi.
Regiony podle ruského investigativního serveru The Insider pořádají mobilizační cvičení, zaměstnavatelům jsou připomínány jejich povinnosti týkající se vojenské registrace a vznikl i elektronický registr lidí, kteří mohou být legálně povoláni do vojenské služby.
Kreml se zatím zdráhá k mobilizaci přistoupit. Už jen proto, že když to udělal poprvé, vyvolal nečekanou vlnu odporu. Lidé vyšli do ulic a statisíce Rusů ze země utekly. Nešlo přitom jen o ty, kteří by byli protirežimně založení. Zkrátka jen nechtěli narukovat.
Něco podobného by mohlo nastat i nyní. Přestože má strana Jednotné Rusko volební vítězství jisté, režim má zájem na vyvolání pocitu soudržnosti. Jakékoliv větší protesty, které by právě mobilizace mohla spustit, by tuto představu narušily.
Nepopulární opatření až po volbách?
O tom, že by Kreml mohl vyhlásit další kolo mobilizace, se mluví už dlouho. Před volbami, které končí v neděli večer, ovšem spekulace zesílily a načasování po volbách by dávalo smysl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že se Moskva chystá v zimě posouvat frontovou linii ve svůj prospěch, stejně tak zesílit i útoky na města v napadené zemi.
Doplnění ztrát v ruské armádě sice nyní může stačit na udržení pomalého postupu, ale výrazné zrychlení ofenzivy, vytvoření operační rezervy nebo formování nových silových uskupení by vyžadovalo mnohem více vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím opakuje, že válku nehodlá ukončit, dokud nebudou splněny jeho požadavky. Jedním z nich je i ovládnutí celého Donbasu.
Jak navíc upozorňuje nezávislý server Vjorstka, Kreml se již přes dvacet let snaží přijímat „nepopulární opatření“ v době, kdy je společnost nejméně schopna reagovat. A to tedy zejména po volbách, případně když pozornost od politiky odvádí něco jiného.
Žena ve volební místnosti v anektovaném Doněcku. Snímek je z 18. září.
Řada lidí si tuto skutečnost uvědomuje a snaží se na všechny možnosti připravit. „Člověk si může vymyslet cokoli, ale opravdu jsme se báli, že by můj manžel mohl skončit v armádě, protože v tuto chvíli je to jednosměrná jízdenka,“ řekla agentuře AP pod podmínkou anonymity žena, která se svým mužem před volbami ze země utekla.
Odpovídají tomu i širší záběry. Bydlení v metropolích okolních - a pro Rusy bezpečných - zemí v poslední době výrazně zdražilo a lidé si vybírají své úspory.
Jen v červenci Rusové vybrali z bank více peněz než za předchozích šest let, jak pro ruský ekonomický zpravodajský portál RBC uvedl Taras Skvortsov, finanční ředitel státní banky Sberbank.
Vybírání peněz souvisí i s další obavou, o které se diskutuje. Tou je konfiskace některých peněz, které občané mají v bankách, za účelem jejich použití ve válce.
Ruská ekonomika je kvůli nekontrolovatelným výdajům na válku pod stále větším tlakem. Kvůli ukrajinským útokům na ropné rafinerie lidé taktéž čekají v nekonečných frontách na benzin.
Omezování připojení k internetu
Obavy Rusů se točí také kolem omezení připojení k internetu, které režim částečně a na krátké časové úseky zaváděl už během začátku roku. Tehdy se sice proti tomu vymezila velká část lidí a vzbudilo to nečekanou odezvu i z řad dříve loajálních, někteří experti ale varovali, že mohlo jít teprve o přípravy na mnohem širší opatření.
„Vytvářejí infrastrukturu, která má zabránit případným protestům v budoucnu. Schopnost odříznout Rusko a Rusy od zbytku světa je podle režimu jedním z nástrojů, jak udržet stabilitu. Něco podobného jsme viděli v Íránu,“ popsal pro Seznam Zprávy analytik Anton Barbašin, spoluzakladatel ruského exilového časopisu Riddle Russia.
Nejvíce se debatuje o zákazu VPN, kterou Rusové používají k vyhledávání informací zejména z exilových webů.
Alesja Marochovskaja Seznam Zprávám řekla, že právě po těchto zdrojích je v Rusku stále větší poptávka. „Lidí přibývá a vidíme, co je přivádí - mobilizace, ruské ztráty ve válce, krize s benzinem. Někteří například reagovali na to, že nám Trump nepomohl. Není naším přítelem. Netlačil na Zelenského, aby podepsal to, co jsme chtěli,“ vysvětluje.
Celkově situaci ovlivňuje řada pro režim negativních faktorů. V Moskvě se lidé zdají být rozpolceni mezi tvrzením, že je vše v normálu, a uznáním toho, jak moc se situace změnila od posledních parlamentních voleb před pěti lety, tedy před vypuknutím totální války s Ukrajinou, popisuje tamní atmosféru deník The New York Times.
Na nespokojenost ve společnosti poukazují i videa na sociálních sítích či průzkumy. Když se například v červenci přední státem podporovaná organizace Nadace pro veřejné mínění ptala lidí, jak se mají, téměř 60 procent Rusů uvedlo, že lidé v jejich okolí pociťují úzkost, což představuje nejvyšší hodnotu za poslední čtyři roky.
