Varování před Ruskem přibývá. Zaznívají srovnání situace s Evropou roku 1939

Evropští politici znějí stále naléhavěji ohledně hrozby rozšíření ruské války proti Ukrajině do dalších zemí.

„Víme, že něco chystají. Musíme se připravit na všechny scénáře,“ řekl ve čtvrtek polský premiér Donald Tusk. Jeho domácí politický rival, prezident Karol Nawrocki, s ním tentokrát souhlasí.

„Rusko proti nám vede hybridní válku, může to být příprava na velkou vojenskou agresi. Už jsme to jednou v historii zažili – před 17. zářím 1939,“ prohlásil Nawrocki.

Odkazoval přitom na den, kdy Rudá armáda napadla Polsko na základě dohody s nacistickým Německem, známé podle jmen tehdejších ministrů zahraničí obou zemí jako pakt Molotov–Ribbentrop.

Emmanuel Macron na pátek svolal do Elysejského paláce mimořádnou schůzku lídrů politických stran, vedení tajných služeb a armády. „V posledních týdnech se hrozba – zejména ruská hybridní hrozba –, které čelí Evropané a Francie, zintenzivnila,“ řekl francouzský prezident po jednání novinářům.

Britská vláda pak vypracovala plán, který má zajistit lidem zásoby trvanlivého jídla a vody pro případ ruského kybernetického útoku nebo narušení infrastruktury. Příští rok uspořádá cvičení se simulovaným kybernetickým útokem.

Že ruské hybridní válce čelí i Česko, připustil rovněž premiér Andrej Babiš. „Proto naše zpravodajské služby věnují všem rizikům spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb namířenými proti naší zemi největší možnou pozornost,“ řekl.

„Situace nikdy nebyla tak vážná a vypjatá, pokud jde o možnost celoevropského vojenského konfliktu, jako je tomu nyní,“ prohlásil ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico, který měl v pátek jet na západ Ukrajiny na summit zemí takzvané Karpatské osmičky.

Nakonec ale cestu zrušil. Důvodem je nemoc, napsal s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář deník The Kyiv Independent. Zastoupit ho má ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Za Česko se summitu účastní místopředseda Senátu Jiří Drahoš.

Ačkoliv se dějiny nikdy úplně neopakují, někteří analytici a historici se v posledních měsících zamýšlejí nad tím, zda se Evropa nenachází v podobné fázi jako v roce 1939. Tedy na prahu velké války, která zasáhne více zemí a nakonec do sebe vtáhne skoro celý kontinent.

„Pokud Západ dovolí, aby Ukrajina prohrála, vrátí se Evropa do velmi temného období, připomínajícího konec 30. let minulého století,“ tvrdí například britský konzervativní historik Niall Ferguson, který působí na Oxfordské a Harvardově univerzitě.

Rusku se na ukrajinském bojišti příliš nedaří, čerstvé zprávy dokonce hovoří o úspěšné ukrajinské protiofenzivě u města Lyman v Doněcké oblasti.

Moskva tak stupňuje údery na infrastrukturu, o víkendu zasáhl ruský dron vlak dva kilometry před polskou hranicí.

Z Německa, Polska, Nizozemska a Bulharska byly v posledních týdnech hlášeny exploze, například u zbrojních továren či na železnici. A německá vláda začátkem září oficiálně obvinila Rusko z dronového útoku na letišti v Lipsku.

„Souzním se zprávou, kterou nedávno zveřejnila dánská rozvědka, respektive s částí této zprávy. Předpovídá, že pokud válka na Ukrajině skončí, Rusko ještě více zrychlí zbrojní výrobu a investuje zdroje do ohrožení Pobaltí. A to zhruba v intervalu šesti měsíců až tří let od ukončení bojů na Ukrajině,“ říká pro Seznam Zprávy Niklas Granholm, důstojník Švédských výsadkových vojsk s hodností majora, který se v minulosti podílel na švédské obranné a bezpečnostní strategii.

Srovnání s rokem 1939 ale má za přehnaná. „Připadají mi trochu zjednodušující. Třicátá léta bych přece jen označil za horší dobu. Německo chtělo být velmocí, chtělo se mstít za výsledky první světové války. Nyní je situace jiná v tom, že Evropa je vůči Rusku víceméně jednotná,“ vysvětluje.

„Problémem je, že Spojené státy jsou nyní silně politicky polarizované, což znesnadňuje jejich angažovanost ve světě, včetně pomoci Ukrajině. Pokud se bavíme o srovnání 30. let minulého století a současnosti, spatřuji výrazný rozdíl, kterým je dnešní globální vliv Číny. Procházíme seizmickou změnou světového systému podobně, jako tomu bylo v roce 1945 nebo 1989. Řekněme, že bezpečnostní situace je nejhorší od roku 1945,“ podotýká Granholm.

Na pesimistických výhledech se projevují další faktory: další války na Blízkém východě, zdražování energií či obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence nebo z nelegální migrace. I proto se v Evropě „ujala“ věta, že po dlouhé době se mladší nebo nastupující generace bude mít hůře než ta předchozí.

Robert Fico novinářům ve čtvrtek řekl, že nenechá Slovensko zatáhnout do války kvůli článku 5 Severoatlantické smlouvy. Ten umožňuje všem zemím NATO přijít na pomoc napadené členské zemi. „Nepřeji si, aby bylo Slovensko součástí nějakého válečného konfliktu kvůli nějakému článku 5,“ prohlásil na setkání se středoškoláky v Evropě.

Reportér deníku The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov reagoval na slovenského premiéra na sociální síti X. „Tak proč tedy Slovensko posílá své vojáky do Pobaltí? Aby se tam nadýchali čerstvého vzduchu?“ ptal se.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.