Článek
V Rusku v neděli večer skončily první volby do dolní komory parlamentu, které se konaly od ruského vpádu na Ukrajinu. Předpokládá se, že v hlasování opět zvítězí vládnoucí strana Jednotné Rusko, podporující ruského prezidenta Vladimira Putina. Předběžné výsledky jí podle státní agentury RIA Novosti přisuzují 57,05 procenta hlasů v případě stranických kandidátek, přičemž tento údaj odpovídá sečtení zhruba 25 procent hlasovacích lístků. Volební účast byla podle ústřední komise 56,66 procenta.
Podle průzkumu provládního střediska VCIOM u hlasovacích místností získá Jednotné Rusko 49,4 procenta hlasů, Komunistická strana Ruské federace (KPRF) 14,2 procenta hlasů, nacionalistická Liberálnědemokratická strana (LDPR) 10,7 procenta, středopravá strana Noví lidé 9,7 procenta a středolevá strana Spravedlivé Rusko 6,6 procenta. Do Státní dumy se tak podle RIA Novosti dostanou stejné strany, jaké tam jsou nyní.
Státní duma má 450 poslanců. Volby do ní jsou smíšené - polovina mandátů je rozdělena podle stranických kandidátních listin a druhá půlka poslaneckých míst je obsazena většinovou volbou v jednomandátových okruzích. Podle serveru Meduza vedou kandidáti Jednotného Ruska po sečtení přibližně 20 procent hlasovacích lístků ve 161 jednomandátových obvodech.
Šéfka volební komise Ella Pamfilovová podle ruských agentur uvedla, že úřad sdělí podrobnější informace o předběžných výsledcích voleb v pondělí v 11:00 dopoledne moskevského času (10:00 SELČ) a konečné výsledky vyhlásí nejdříve v pátek. Souběžně se v regionech konaly volby do oblastních sněmů a místní volby.
Volby do Státní dumy se odehrály prakticky bez reálné opozice vůči politice prezidenta Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zaútočila na sousední Ukrajinu. Čtveřice dalších zmíněných stran je formálně opoziční, ale ve svých postojích loajální ke Kremlu.
Volby se konaly v době, kdy průzkumy veřejného mínění naznačují, že část Rusů pociťuje větší obavy z dopadů konfliktu na svůj život, ekonomika čelí potížím a úřady vyloučily z voleb většinu kandidátů stavějících se proti válce. Někteří politici skončili ve vězení nebo byli nuceni uprchnout do zahraničí.
Rusko poprvé uspořádalo volby také na okupovaných ukrajinských územích, o nichž Moskva v rozporu s mezinárodním právem tvrdí, že jsou součástí Ruské federace. Kyjev toto hlasování odsoudil jako nelegální a vyzval zahraniční vlády, aby výsledky neuznaly, napsala agentura AP. Mluvčí Evropské komise Christian Wigand označil volby v okupovaných regionech za další porušení mezinárodního práva a řekl, že Evropská unie výsledky z těchto regionů neuzná. Ukrajinský portál NV napsal, že v okupovaných regionech byli obyvatelé vystaveni přímému i nepřímému nátlaku, aby se hlasování zúčastnili.
Protiválečná opoziční strana Jabloko, které úřady účast ve volbách zakázaly, i další skupiny během voleb podle dřívějších informací agentury DPA hlásily případy porušení volebních pravidel. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která obvykle na volby dohlíží, do Ruska pozvána nebyla, Moskva ji viní z dvojího metru. Volby v Rusku bývají dlouhodobě terčem kritiky a nejsou považovány za férové ani demokratické.
Pamfilovová dříve během dne podle RIA Novosti uvedla, že úřady v době voleb zaznamenaly přes 1000 vln kybernetických útoků na volební infrastrukturu, ale hlasování bylo podle ní klidné a důstojné. Ve volebních místnostech v Moskvě dnes úřady několik hodin nevydávaly papírové hlasovací lístky, zdůvodnily to poruchami na počítačích, napsala některá média.
Volby se konaly na pozadí pokračující ruské války proti Ukrajině a starosta metropole Sergej Sobjanin dnes uvedl, že ukrajinská armáda od soboty vyslala na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu. Úder označil za dosud největší nepřátelský útok na hlavní město. Ruští představitelé přitom Kyjev obvinili ze snahy volby narušit. Ukrajina mezitím informovala o pokračujících ruských útocích na její území.
