Až moc zásadový trenér, vyčerpaní reprezentanti. Fotbalová Plzeň dře o dno

Tohle ještě fotbalová liga nikdy v historii neviděla. Strhující a dechberoucí. Jiné, zvláštní, divoké. Hrálo se 108 minut a fotbalisté Plzně se právem vztekali, že rozhodčí Volek nenastavil ještě víc, protože šlágr devátého kola se po dietním prvním poločase proměnil v nekonečnou řadu unikátních okamžiků. Slavia vyhrála 2:1 díky penaltě, která se v 11. minutě nastavení opakovala.

První i druhou kopal vrchní fotbalový rabiát Tomáš Chorý, který do Slavie přestoupil právě z Plzně. V létě dokonce existovala reálná možnost, že by se po všech peripetiích do Viktorie vrátil. Místo toho ji sestřelil. Gól neslavil, čímž dal jasně najevo, že si bývalé štace váží.

„Pod větším tlakem jsem snad být ani nemohl. Já tyhle situace vážně přitahuju,“ svěřil se do kamery Oneplay Sport celý malátný. Na hřišti zkolaboval vysílením. Po vítězném gólu ho chytily křeče, a když ho fyzioterapeuti zvedali na nohy, upadl skoro bezvládně na záda, až ho museli odnášet na nosítkách. „Měl jsem mžitky před očima.“

Taková to byla dřina.

Při první penaltě, kterou naivním faulem způsobil plzeňský Doski, prudkou ránu prodloužily prsty brankáře Wiegeleho do pravé tyče, tím pádem Chorý přišel o jedinečnou bilanci 20 úspěchů z 20 pokusů. Jenže video snadno odhalilo, že odkopávající smolař Doski vběhl do šestnáctky ještě dříve, než Chorý bouchl do míče. Přestupek!

A penalta číslo dvě.

Nejenže ji slávistický habán proměnil a rozhodl zápas, zároveň dál pokračuje v neposkvrněné penaltové kronice, neboť předešlá střela do tyče v archivech nebude.

„Víme, že se to jednou stane, že jednou nepromění. Ale teď znovu ukázal, jak je silný v hlavě,“ smekl trenér Jindřich Trpišovský.

Co by za takový moment dali v Plzni. Viktorii, která bývala nezdolná a na šťastné momenty měla skoro patent, se prakticky nic nedaří. Je až desátá, těsně nad skupinou, která se po 30 kolech bude prát o záchranu.

„Jestli budou hrát tak jako s námi, věřím, že v tabulce půjdou nahoru,“ zamyslel se Chorý.

Ale co když ne?

Na vedoucí Slavii ztrácí Plzeň už 13 bodů. Z devíti zápasů vyhrála dvakrát. Do neděle bylo téměř všechno špatně. Až na jediný světlý moment, kdy se mužstvo po pohádkovém obratu s Crvenou zvezdou Bělehrad probouralo do základní skupiny Evropské ligy, prožívá Viktoria jen samé strasti.

A to uprostřed prázdnin vyhlásila, že zaútočí na ligový trůn.

„Myslím si, že máme srovnatelnou munici, abychom bojovali se stejnými zbraněmi jako Slavia a Sparta. Chceme se pokusit přivézt do Plzně titul,“ prohlásil klubový šéf Adolf Šádek.

Vzhledem k tomu, že klub koupil rozpínavý zbrojař Michal Strnad, nejbohatší z Čechů, čekala se těžká ofenziva a boj o historicky sedmý titul. Realita však bolí, plzeňské fotbalové kulomety mlčí. Krize ne a ne přestat, byť za nedělní bitvu si mužstvo zaslouží kompliment. Proti favoritovi se vůbec neleklo. Houževnatě bránilo vlastní půlku hřiště a Slavii nepouštělo do šancí. Dvoumetrový gólman Wiegele se dlouho jen díval, jak střely míjejí jeho branku. Když kapitán Hrošovský v 64. minutě po dotěrné práci uprostřed hřiště získal míč a ještě ho poslal do sóla Memićovi, který precizně zakončil, bylo zaděláno na velké překvapení.

„Byli jsme organizačně skvěle připravení a měli víc nebezpečných šancí. Tohle prostě mrzí. Prohráli jsme zápas, který jsme prohrát neměli,“ vystihl to trenér Radoslav Kováč.

Ještě za stavu 1:1 měla Plzeň soupeře na lopatě. Lawalův gól však neplatil kvůli těsnému ofsajdu a za chvíli další náhradník Prince Adu v tutové šanci trefil jen hlavu vyběhnuvšího brankáře Markoviče. Proto Viktoria zase odjela s nulou, což znamená prohloubení krize, která vážně nabourává velké plány.

Některé necitlivé výroky rozhodčího nevydržel plzeňský trenér brankářů Matúš Kozáčik, v civilu kliďas, a za kritické výroky dostal na střídačce červenou kartu. V zápise o utkání se píše, že tým rozhodčích hrubě urazil: „J*be vám, ku**a, jste se pos**li.“ Po posledním a velmi předčasném hvizdu, před kterým se Wiegele chystal centrovat míč do šestnáctky, kapitán Hrošovský jen užasle rozhodil rukama.

„Ano, sudí mohl být citlivý, ale body nám to stejně nevrátí. Musíme se odrazit od toho, co jsme předvedli. Věřím, že v říjnu už to bude úplně jiná Plzeň,“ prohlásil Kováč.

Právě začíná nezvykle dlouhá reprezentační pauza, ve které bude čas na intenzivní trénink a nácviky. Další zápas hraje Viktoria až 10. října doma proti Mladé Boleslavi. Do té doby to bude znovu jen čekání na zlepšení.

Co se vlastně pokazilo, že bohatý aspirant na titul tak nebezpečně tápe? Kam se vytratila plzeňská fotbalová aura, která od roku 2011 neodmyslitelně patřila k ligovým zápasům?

Zaprvé mužstvo příliš rozptýlily návraty reprezentantů z mistrovství světa. Příliš krátká příprava a snad i částečná ztráta motivace poznamenaly záložníky Lukáše Červa s Denisem Višinským, ideální formu stále nemá ani mladý Alexandr Sojka, jenž na turnaji byl také. Velké výkyvy provázejí Doskiho, který bojoval za Irák. I bosenský letec Memić nebo ghanský býček Adu se rozjížděli pomaleji. A rakouský brankář Wiegele měl mizernou úspěšnost zákroků.

Rozhozený tým prohrál na úvod sezony doma s Libercem a už se vezl. Čtyřtýdenní letní bídu odnesl trenér Martin Hyský, jehož přílišná zásadovost spolu se špatnou náladou způsobily, že hráčům výrazně kleslo sebevědomí. Ne náhodou se v zákulisí hovořilo o tom, že většina týmu nakonec Hyského bojkotovala, což vyvrcholilo ostudou 0:3 v Bělehradě.

Honem jako záplata přišel Kováč, extrovert, empatický i vášnivý chlap, bývalý reprezentant. Podařilo se mu během tří tréninků všechny kolem tak vybláznit, že po premiéře svlékal triko a v euforii skákal před kotlem fanoušků. Jenže dnes už víme, že senzační obrat v boji o Evropskou ligou byl jen falešný záchvěv.

Nouze pokračovala.

Navzdory nové energii, novému stylu, pročištěnému vzduchu v kabině nebo defenzivním posilám Gabrielovi, Vavrovi a Pališčákovi.

Kocovinu výrazně přiživila čtvrteční premiéra v Evropské lize, po které Kováč kroutil hlavou: „Máme spoustu problémů a musíme to zastavit. Přiznejme si, že jsme v ničem nestíhali.“ Milosrdnou porážku 0:3 od belgického Unionu St. Gilloise viděl stadion, na kterém zůstaly stovky míst volných. A fanoušci, kteří přišli, mohutně láteřili a pískali.

Klub, který byl posledních 15 let zvyklý sbírat trofeje a komplimenty, je momentálně zavařený.

„Trochu mi to připomíná situaci, kdy jsme ve Slavii před devíti lety začínali my. Taky nás hodili do vody a chvíli trvalo, než si všechno sedlo,“ zavzpomínal kouč Trpišovský, že ani jeho angažmá v Edenu neodstartovalo zrovna působivě. Teď už má pět ligových titulů a čtyřikrát skončil se Slavií druhý.

Plzeň zatím musí přemýšlet, jak co nejrychleji výš. Přinejmenším do elitní šestičlenné skupiny. Nebyl by to styl generálního ředitele Šádka, jednoho z nejmocnějších mužů českého fotbalu, aby aktuální sezonu vypustil kvůli tomu, že se pokusí přichystat mužstvo na tu další. Navíc má za zády nejbohatšího Čecha, takže bude chtít znovu do evropských pohárů.

Nedělní prohraná bitva naznačila, že by Viktoria mohla začít rychle šplhat výš.

Ale snadné to nebude.